Alchymii dominovalo mužské pohlaví, ale to neznamená, že bychom v zástupcích nenašli i dámy. Mezi jednu z nich patří kupříkladu alchymistka Anna Marie Zieglerinová.
Spolu s Isabellou Corteseovou patřila mezi dvě nejznámější alchymistky 16. století. Corteseová si v tomto období dokonce nechala vytisknout knihu s názvem I secreti della signora Isabella Corteseová. Na druhé straně se Zieglerinová angažovala v alchymistické činnosti na dvoře vévody Julia z Braunschweigu-Wolfenbüttelu a byla také autorkou různých pamfletů. Ačkoli alchymistky v 16. století existovaly, mnohé z nich sei neříkaly alchymistka, což komplikuje určení skutečného rozsahu ženské účasti v tomto oboru.
Alchymistka s těžkým životem
Anna Maria Zieglerinová, jejíž životní příběh je plný záhad, alchymistických experimentů a tragických osudů, se narodila kolem roku 1550 v německém Pillnitzu. Její narození bylo neobvyklé – přišla na svět předčasně a byla prý zabalena do kůže z ženského těla, která byla natřena balzámem. V této kůži zůstala celých dvanáct týdnů, dokud její tělo plně nedozrálo. Její rodiče patřili k nižší šlechtě, a proto strávila dětství na dvoře saského kurfiřta Augusta. Ačkoli měla údajně slabé zdraví, tuto svou slabost nepovažovala za překážku.
Matka se ji pokusila provdat, ale Anna se vzpírala. Po jednom nešťastném incidentu, kdy ji rozhněvaný nápadník znásilnil, otěhotněla a dítě tajně porodila. Krutě ho však zabalila do lněného plátna a hodila do vody. Ve svých 16 letech se provdala za šlechtice z Rothenburgu, ale manželství trvalo jen krátce. Po pouhých devíti týdnech její manžel zemřel při nehodě.
Brzy nato ji bratr donutil ke sňatku s dvorním šaškem Heinrichem Schombachem, což vedlo k dalšímu nešťastnému manželství. V roce 1566 se Zieglerinová a její druhý manžel Schombach setkali s alchymistou Philippem Sömmeringem na dvoře vévody Johanna Friedricha. Všichni tři později uprchli do Eschwege, kde Sömmering začal pracovat na dvoře vévody Julia z Braunschweigu-Wolfenbüttelu. Zieglerinová a Schombach začali pracovat po jeho boku, aby vytvořili legendární Kámen mudrců – substanci, která měla proměnit běžné kovy ve zlato a zajistit věčný život.
Jak začala s alchymií
Zieglerinová začala svou alchymistickou praxi na dvoře vévody Johanna Friedricha a při práci pro vévodu Julia měla vlastní laboratoř. Její dopisy odhalují, že byla zcela zapojena do alchymistických pokusů a věnovala se výzkumu tzv. „lví krve” – zlatého oleje, který měl schopnost léčit, vytvářet drahé kameny a sloužit jako základ pro Kámen mudrců.
Kromě toho se Zieglerinová snažila vytvořit lidský život prostřednictvím alchymistických procesů, věřila, že její lví krev urychlí těhotenství a vytvoří zralý plod během několika týdnů. Aby si zajistila důvěryhodnost, vytvořila si fiktivního hraběte Carla von Oettingen, údajného syna slavného alchymisty Paracelsa. Tento smyšlený hrabě jí měl pomoci získat důvěru vévody Julia a jejího učitele Sömmeringa.
Hrabě měl předat Zieglerinové prášek, který dokázal přeměnit olovo ve zlato. Když však Zieglerinová, Schombach a Sömmering nebyli schopni vévodovi dodat slíbený Kámen mudrců, situace se obrátila proti nim. V roce 1574 byli všichni zatčeni a obviněni z několika zločinů, včetně vraždy kurýra, pokusu o otravu vévodkyně Hedviky a dalších. Pravděpodobným důvodem bylo selhání při výrobě Kamene mudrců. Po krutém mučení byli Sömmering a Schombach opakovaně páleni rozžhavenými kleštěmi a poté zaživa rozčtvrceni. Zieglerinové byla odštípnuta kůže a poté byla zaživa upálena 7. února roku 1575, zatímco byla připoutána k železné stoličce. Všichni tři se předtím přiznali ke svým zločinům.
Byla Anna pouhá podvodnice nebo opravdová alchymistka? Její práce je každopádně k vidění ve dvacetistránkové brožuře „O ušlechtilém a vzácném umění alchymie”, kterou poslala vévodovi Juliovi v roce 1573. Její příběh každopádně zůstává tragickým připomenutím osudu alchymistů a alchymistek, kteří se snažili překonat hranice lidského poznání a ovládnout síly, které zůstávají záhadou dodnes.
autor: Petr Matura
foto: Pixabay
Štítky: alchymie, alchymistka, Anna Marie Zieglerinová, Kámen mudrců, lví krev, Německo, Philippe Sömmering, věda, život
Sdílet na Facebooku
