Pyramidy se nachází snad na všech kontinentech našeho světa. Ty nejznámější můžeme vidět samozřejmě v Egyptě. Kolem těchto staveb existuje mnoho sporů, kdy tradiční archeologie nechce ustoupit a změnit pohled na naši historii.
Některé pyramidální stavby se překvapivě vyskytují i v Řecku. Najdeme je konkrétně v jižní části v Hellinikonu na okraji nížiny Argolid, poblíž pramenů řeky Erasinos (dnešní Kefalari) a na dávné hlavní dopravní tepně. Jsou také jedinými uznávanými příklady pyramidální architektury v širší oblasti Evropy, i když se pravděpodobně nacházely i jinde. Mluvíme například o pyramidách na poloostrově Kola. RNDr. Mgr. Hana Blochová alias Rosa de Sar se dokonce domnívá, že se pyramidy nacházely i na území naší republiky.
Vraťme se však k Hellinikonu. Účel této pyramidy dodnes není znám, ale lidé žijící v antické době se domnívali, že se jedná o monument, postavený k uctění padlých vojáků v legendární bitvě u Argosu. O této stavbě se zmiňuje řecký cestovatel Pausaniás, který žil ve 2. století n. l. Existuje názor, že tyto pyramidové struktury Argolis (východní Peloponés) postavili Dryopové. Kromě Eubóje a některých Kykladských ostrovů se tento předhelénský národ usadil také v Argolis, kde založil město Asine.
Hellinikonská pyramida byla původně vysoká asi sedm metrů, ale do dnešních dob se dochovala pouze do výšky tři a půl metru. Její půdorys je 7,03 x 9,07 metru a vnější stěny mají úhel šedesát stupňů.
Nové metody
Podle nové experimentální metody optické termoluminiscence, která byla použita v roce 1995, se ukázalo, že datované vzorky byly vytěženy v době asi 2720 př. n. l. Plus minus 580 let. Tato metoda, i když je vědecky podložena, musí být ještě prověřena a potvrzena jinými postupy. Dále byla nalezena astronomická orientace dlouhé vstupní chodby související se vzestupem Orionova pásu, k čemuž došlo v letech 2000 – 2400 př. n. l. Tento časový rámec by zařadil stavbu do doby překrývající se s výstavbou pyramid v Egyptě. Tyto výsledky, které naznačují mimořádně brzká data výstavby, nebyly archeologickou komunitou široce přijímány.
Touto pyramidou se poprvé začal zabývat archeolog Theodor Wiegand, jemuž se podařilo ji odkrýt. Ten zjistil, že pyramida není tvořena homogenní kamennou masou jako pyramidy egyptské. Vnitřek vyplňuje veliký prostor tvořící čtverec s délkou strany sedm metrů. Do této místnosti se vchází malým vstupem z chodby, jež vede podél jedné zdi.
Roku 1937, rok po Wiegandové smrti, američtí archeologové při vykopávkách nalézají celou řadu předmětů z období mezi lety 2800 – 2500 př. n. l. Vznik pyramidy je tedy datován dávno před vznikem mykénské republiky. To vyvrátilo zažitý názor, že byla postavena jako pomník výše zmíněné bitvy. Mykénská říše se totiž rozvíjela v období 1600 – 1100 př. n. l.
Rovněž i účel této stavby zůstává dodnes nejasný. Ve hře je astronomická observatoř, podobně jako u Mayů, nebo strážní věž. S jistotou ale nevíme nic. Existuje též názor, že tato pyramida byla postavena z trosek staveb daleko starších. Zajímavé je, že od roku 1995 byly ministerstvem kultury jakékoli výzkumy zakázány. Možná má někdo zájem na tom, aby naše historie zůstala v učebnicích dějepisu stále stejná.
autor: Petr Matura
foto: commons.wikimedia.org
Štítky: historie, pyramida, řecké pyramidy, Řecko, stavba, záhada