Historie se pyšní mnoha velikány, kteří přinesli lidem spousty vynálezů a objevů. Dnes si povíme o známém spisovateli. Jules Verne. Pro mnohé to bude opakování, ale víte o něm vše?
K jedněm z největších badatelů o budoucnosti patří bezesporu Leonardo da Vinci, Nostradamus či známý francouzský spisovatel, jeden ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury, Jules Verne (8. února 1828 – 24. března 1905). Jeho dobrodružné a inspirativní romány jsou doslova přehlídkou vynálezů, z nichž se mnohé poměrně záhy podařilo i zrealizovat.
Tento spisovatel, po němž je dokonce pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce, se čtenářům, a to zejména těm mladším, dostal doslova ,,pod kůži“. Beletristickou formou dokázal umně zpopularizovat vědu s prvky překotného nástupu průmyslové revoluce, navíc s notnou dávkou dobrodružství. K dobrodružným výpravám neměl sám Verne nikdy příliš daleko. Už jako malý chlapec se chtěl realizovat jako plavčík na obchodní lodi. Tento úmysl mu však překazil zásah rodičů.
V polovině 19. století, v období páry, Verne spatřoval velký skrytý potenciál ve využití elektřiny. A právě elektrická energie se stává zdrojem pohonu veliké části jeho vynálezů, přičemž význam elektřiny se pak naprosto zhmotnil během několika následujících desítek let. Ve 20. století pak dochází k takzvané elektrické revoluci.
Knižní předpovědi
Během roku 1863, kdy byl Verne ještě plný optimismů z vynalézání, píše zároveň román ,,Paříž ve dvacátém století“. Jak víme, v něm se setkáváme s vizí, jak bude francouzská metropole vypadat za sto let. Samozřejmě, i zde je v hlavní roli elektřina.
Kupříkladu myšlenka přenosu slov, zvuků, pohybu a obrazů na velkou vzdálenost pomocí dlouhých kabelů natažených pod mořskou hladinou se objevuje v jeho románu ,,Plovoucí ostrov“ z roku 1895. Tato kniha bývá často považována za první náznak internetu. Hrdinové jeho děl pak mívají k dispozici rovněž i další vymoženosti, jako je například elektrická tramvaj nebo lednice.
Postupem času se však začala projevovat i pochmurná stránka spisovatelovy osobnosti. Začal si totiž uvědomovat, že vynálezy mohou jak prospívat, tak i naopak zcela zlikvidovat lidskou civilizaci. Z těchto myšlenek pak vychází jeho román ,,Ocelové město“ roku 1879, nebo také román ,,Vynález lásky“ z roku 1896. V dílech se začíná objevovat varování před zneužíváním vědy a hrozba zbraní hromadného ničení. Navíc v té době Verne již pociťuje jakousi předtuchu pomalu se blížící první světové války.
V představivosti o možnostech vědy se jeho konkurentem o něco později stává vynálezce Nikola Tesla (10. července 1856 – 7. ledna 1943). I po tomto pionýru bezdrátové techniky, který popsal princip mobilních telefonů a datových přenosů, autorovi více než tří stovek vynálezů, je též pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce. Mnozí badatelé se navíc domnívají, že právě Tesla, v rámci svých výzkumných pokusů, mohl zapříčinit dosud ne zcela uspokojivě objasněnou takzvanou tunguzskou katastrofu, k níž došlo 30. června 1908.
autor: Petr Matura
foto: pixabay.com
Štítky: budoucnost, Jules Verne, knihy, literatura, předpověď, spisovatel, věda, vynálezy
Sdílet na Facebooku
