Proč pláče obr z Wilmingtonu. A je to vůbec obr?

ARCHIV / SVĚTOVÉ ZÁHADY / ZTRACENÉ VĚDOMOSTI / 24. 7. 2021

 Několik set nebo tisíc let shlíží ze svého svahu do údolí nedaleko Wilmingtonu Dlouhý muž (Long Man) – jednoduchá, avšak obří kresba muže, který drží v každé ruce hůl. Ty hole jsou dlouhé, opřené o zem Dlouhého muže o kousek ještě převyšují. Nevíme přesně, co má ona kresba vlastně představovat.  Existují jen dohady, domněnky a hypotézy. Pojďme se tedy seznámit s tímto nejvyšším Angličanem trochu blíže.

Jak je vlastně starý?

Určení stáří jakékoliv archeologické památky bývá obvykle dobrým začátkem jejího dalšího výzkumu. V tomto případě se to však nepodařilo. Obecně se předpokládá prehistorický, snad až neolitický původ kresby. V tom případě by mohl být náš dlouhý přítel starý 6 – 8 tis. let. Archeologové z univerzity v Readingu se však na základě posledních výzkumů domnívají, že se jedná nanejvýš o středověkou záležitost, a kresbu datovali přibližně do roku 1545. Jejím autorem by v takovém případě mohl být mnich (anebo více mnichů) z nedalekého opatství. Vytváření kreseb obřích rozměrů tak, že se na příhodné ploše odrýpá svrchní drn a objeví se bílá podkladová křída, je v Anglii poměrně tradiční a dodnes oblíbené. Neznámý autor se tak mohl pokusit zatraktivnit okolí opatství a přilákat do něj další poutníky. Jediným pevným záchytným bodem, pokud jde o stáří Long Mana, ale i tak zůstávají jen historické doklady o existenci kresby. Tím nejstarším je její náčrt z roku 1710.

Vypadal jinak

Právě z této kresby je zřejmé, že Long Man vypadal dříve trochu jinak. Dnes se zdá, jako by kráčel krajinou, dříve však měl chodidlo levé nohy otočené na druhou stranu, tj. stál čelem k pozorovateli. Tím pozorovatelem může být kdokoliv na protilehlém kopci. Při pohledu z letadla je totiž patrné, že figura muže je protažená tak, aby se ze země jevila ve správných proporcích. Muž opírající se o pár holí tak může vnímán i jako strážce. A měl by co hlídat. Hned za jeho zády se na druhé straně kopce nacházejí opravdu neolitické památky, například komorový hrob nebo mohyly, a kousek stranou důl na pazourky. Ony hole v této souvislosti nevypadají jako zeměměřičské, jak zní také jedna z hypotéz, ale spíš naznačují cosi jako bránu.

Nedoložená zůstává také informace z ústního podání o tom, že postava měla původně na hlavě přilbici a že by se proto mohlo jednat o nějakého boha války. Také není pravda, že Long Man přišel během prudérní viktoriánské éry o své mužství, protože to na původní kresbě znázorněno nebylo. Naopak zatím nikdo neuvažoval o možnosti, že by se mohlo jednat o poutníka, který pro usnadnění chůze anebo kvůli nemoci či zranění používá dvě hole podobně jako dnešní příznivci nordic walking.

Obrův pláč

O vzniku kresby se rovněž vypráví dojemný příběh, jehož hlavními hrdiny jsou dva obři. Jeden z nich sídlil zde, na kopci Windover Hill, jeho přítel na protilehlém vršku Firle Beacon. Jednou se tito jinak dobří kamarádi dostali do sporu, kdo z nich je silnější. Po celodenním plnění různých silácký úkolů zůstával výsledek jejich klání stále nerozhodný. Unavení obři se vrátili každý na svůj kopec, ale stále po sobě urážlivě pokřikovali a po setmění se nakonec dohodli, že vyhraje ten, kdo dohodí balvanem dál na sousedův kopec. Obr z Firle Beacon vyhrál, zároveň však trefil přítele rovnou do čela a na místě ho zabil. Mrtvé tělo obra z Windover Hill místní obyvatelé na věčnou památku obkreslili a tak je vidět dodnes. Druhý obr, šílený žalem nad svým činem, odešel pryč a už se nikdy nevrátil. V údolí však bývá, když fouká vítr, slyšet jeho pláč a naříkání, a za bouřky hluk padajících kamenů.

Není třeba věřit na obry, ale v tomto bodě je pověst pravdivá. Údolí pod kopcem má miskovitý tvar, takže se v něm každý zvuk mimořádně dobře a daleko nese. Možná právě tento přírodní úkaz byl tím důvodem, proč zde kdosi neznámý vytvořil téměř sedmdesát metrů dodnes záhadnou vysokou postavu muže se dvěma holemi.

Jitka Lenková, foto autorka


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit