Dalo by se říci, že zvířata mezi sebou soutěží o titul „nejrychleji se vyvíjející obratlovec”. Náš seznam, který dnes představíme, má hned několik vhodných adeptů.
Evoluce je proces, který se děje celá tisíciletí, ale někdy se může odehrát i během několika generací. Třeba pěnkavy na Galapágách si velmi rychle vyvinuly speciální zobáky, aby se mohly lépe stravovat zdejší potravou. Anolis rudokrký, plaz, si zase za nějakou dobou vytvořil větší polštářky na prstech, které mu pomohly lépe vylézt po stromech, aby unikl predátorům. A můra Drsnokřídlec březový se zase časem zabarvila do tmavšího odstínů, když rozvoj průmysl zamořil města a okolí černými sazemi.
Kdo je tedy nejrychlejší?
Lze se na to podívat dvěma způsoby. Jedna věc je, když mají vrozeně zvířata něco pro ně zásadního, co se jim rychle vyvinulo a oproti jiným tak v tomto vedou. Druhý faktor je ten, že každý organismus je schopen se vyvíjet rychle, ale je to podmíněno změnou prostředí – katalyzátorem evoluce. Nelze tak jednoznačně určit vítěze. Někteří vědci upřednostňují ještěrku Hatérii novozélandskou, která je podobná zvířatům na Novém Zélandu. Tito plazi jsou jedinými zbývajícími přeživšími z řádu Rhynchocephalia. Žil už v době druhohor (před 251,9 miliony až 66 miliony let).
Studie z roku 2008, která vyšla v časopise Trends in Genetics, analyzovala starověkou a moderní DNA této ještěrky. Zjistila, že tyto tzv. živé fosilie mají ve skutečnosti zaznamenanou nejrychlejší molekulární evoluci u obratlovců. Tedy i když se fenotyp nebo fyzický vzhled tohoto druhu za miliony let příliš nezměnil, jeho DNA se vyvíjela rychle. Stejně tak např. tučňáci Adélie se geneticky vyvíjeli 2x–7x rychleji než se dříve myslelo.
Na 1. místě je čeleď ryb
Nicméně někteří vědci s tímto nesouhlasí. Upozorňují na to, že když se zvířata nezměnila fyzicky, není to opravdová evoluce. Jako svého zástupce představují čeleď ryb zvaná Vrubozubcovití, která žije ve Viktoriině jezeře v Africe. Za posledních 15 000 let se tak vyvinulo více než 500 druhů této ryby, což není zas tak dlouhá doba. Jeden druh v tomto případě diverzifikoval do mnoha různých druhů.
Některé z těchto druhů začaly pojídat třeba plankton, jiné zase pročesávají bahno na dně jezera. Jednou ze změn je třeba druhý pár čelistí, dále v krku. Ty dávají rybám větší flexibilitu při pojídání různých typů pokrmů. Kromě toho mají tato zvířata selektivní páření a mohou se velmi rychle rozmnožovat. Když se rozhodnou reprodukovat pouze jedinci s podobnými rysy, mohou vytvořit odlišné druhy po několik generací. Pokud se pak vzájemně kříží rozmanité druhy, vytváří tak hybridy, které mutují a množí se dál.
Stříbrná medaile
Na druhém místě by se umístila další rybka Živorodka duhová. Ta se bez predátorů v Trinidadu vyvíjela rychlostí 3 700–45 000 darwinů, což je měrná jednotka používaná ke standardizaci evolučních rychlostí. To je srovnatelné s 200 000 darwiny při umělém výběru u myší. Samozřejmě i městské druhy zažívají evoluční změny neobvykle rychle. Ještěrky v Miami jsou třeba tolerantnější k mrazu a některé rostliny kvetou dříve v reakci na tání sněhu. Jelikož klima se neustále mění, mění se i aspekty životního prostředí.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: evoluce, historie, ještěrka, plaz, Ryby, svět zvířat, vývoj, živorodka duhová, zvířata
Sdílet na Facebooku
