Mé vzpomínky na minulé životy

Duchovno, spiritualita / 13. 10. 2011

To vám tedy povím,  byla to jízda. Ale začnu pěkně od začátku. Vždy mě hodně bavilo číst o minulých životech, ale pak jsem si řekla, že to chce vlastní zkušenost. Musím to vyzkoušet na vlastní kůži! A jak jsem si usmyslela, tak jsem i udělala, jak je mým zvykem. A to tedy bylo něco…

Celá léta mě bolela záda, a tak jsem se rozhodla podstoupit regresní terapii. Chtěla jsem ty bolesti vyřešit jednou provždy. Zjistila jsem, že moje bolesti zad nejsou jen problémem jediného života. Popíšu vám krátce alespoň některé z nich. Byl to běh na dlouhou trať a vzpomínky si vyžádaly několik sezení, než jsem si je všechny prošla.

„Najednou vidím kobku, zdi, mříže a mám na rukou okovy. Tak nějak tam visím, ohnutá, bolí mě klouby, záda, celý tělo. Umírám tam. Smrt pro mě byla úleva, byla jsem tam pěkně dlouho. Další život – jsem otrok, vesluji na nějaké lodi. Mám mozoly a bolí mě v kříži. Po čase tam konečně také umírám. Další život. Jsem snad nějaká opice, nebo co, dorozumíváme se skřeky, ale chodím po dvou. Jdu, najednou mi podklouznou nohy, spadnu ze srázu a zlomím si vaz.V dalším životě jsem zabodnutá v bitvě do zad. Už se nedivím, že mě ta záda tolik bolela.

Úleva je po sezení neuvěřitelná, úžasná. Mám pocit, že se vznáším. Určitě si to ještě zopakuji, mám toho hodně, co ještě řešit. Byl to skvělý zážitek a bonusem pro mě bylo, že mi to pomohlo. Po terapiích mě ustaly letité bolesti zad, se kterými si lékaři nevěděli rady. Vůbec bych nečekala, že mi tak dobře půjde se dostat do svých minulých životů. Jsem z toho hodně překvapená, všechno jsem viděla tak, jakobych tam skutečně byla. Kdybych nezkusila, nevěřila bych. Cítila jsem tam i vůně, vítr ve vlasech a na kůži. Možná bych tam mohla i ochutnat, co jsem tam jedla. Snad příště. Jen nechci mít na jazyku stravu z té kobky, to rozhodně ne.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Krokodýlí čarodějové

Text: Dominika P. , foto: Shutterstock