Proč se v okamžiku smrti zastavují hodiny?

Poté, co jsme čtenáře upozornili na téma, které pro ně chystáme, obdržela naše redakce několik emailů a dopisů s jejich osobními zkušenostmi. Společně se teď pokusíme z různých pohledů odpovědět na zásadní duchovní otázku: Proč se v době smrti mnohdy zastavují hodiny? Je to opravdu jen náhoda, jak tvrdí skeptici?

O tom, že je těchto případů mnohem více, než jsme měli tušení, svědčí i případ, o němž se v loňském roce zmiňovala také Česká televize. Zlaté švýcarské hodinky Tomáše Bati, které měl při osudovém pádu letadla v náprsní kapse saka, se zastavily v 6:21 hodin. Tedy přesně v době, kdy letoun v roce 1932 nedaleko Otrokovic havaroval. Příbuzní továrníka Tomáše Bati uvedli, že měl k těmto hodinkám nesmírně blízký, až citový vztah. Staly se jeho hodinky dalším němým svědkem událostí, které přesahují hranice běžného chápání?

Záhada elektromagnetického pole

Lidé, kteří se zabývají parapsychologií, nabízejí možné vysvětlení. Psychická energie umírajícího je údajně tak silná, že v určitý moment způsobí zastavení hodin. Jsou ale možné i další úvahy. Například pokud člověk dlouhodobě nosí kovové hodinky, stanou se nedílnou součástí jeho elektromagnetického pole. Když zemře, pole je náhle narušeno a tímto narušením se hodinky mohou za určitých podmínek zastavit. Tady je ovšem otázka, zda by s tímto vysvětlením souhlasili odborníci. A pokud ano, jak by vysvětlili další okolnosti, které se s tímto jevem úzce souvisejí. Jak je možné, že se občas zastavují i velké nástěnné hodiny, vzdálené třeba i mnoho kilometrů od umírajícího? Se zajímavou zkušeností se nám svěřila i paní Lída z Rumburka: „S babičkou Květou jsem měla už odmalička nádherný vztah. Když jsme nemohly být spolu, často jsme si psaly dopisy. Zemřela v roce 2005, selhalo jí srdcíčko. Byla sobota. Toho dne jsem si okolo šesté večerní všimla, že se mi už ve čtvrt na pět zastavily hodinky na ruce. Nijak mě to nezneklidnilo, proč taky. Jenže když se pozdě v noci vrátil náš děda domů z hospody, našel ji ležet na zemi. Podle doktora zemřela mezi 4-5 hodinou odpoledne. Muselo se to stát krátce poté, co odešel. Dodnes mě mrazí při pomyšlení, že mi přes ty hodinky babička poslala zprávu, že už není mezi námi.“

Mohlo tomu tak opravdu být?

Brněnský vyšetřovatel paranormálních jevů Jaroslav Drábek naznačuje, že paní Lída nemusí být zas tak daleko od pravdy. Prozradil nám: „Způsoby, jakým s námi zesnulí chtějí po své smrti komunikovat, bývají různé. Této zkušenosti se říká nekralandie. V naší rodině se s ní setkáváme poměrně často. Například můj strýc nás přišel na svou smrt upozornit tak, že přesně v době, kdy zemřel, se bez zjevného důvodu pohnul na stěně těžký obraz. Není snadné s ním manipulovat, protože je velký, zapřený o zeď a zavěšen na skobě. A přesto se to krátce poté, co zemřel, událo. Před několika svědky. Od té doby se to už neopakovalo. Nemám důvod si myslet, že tenhle podivný úkaz se smrtí mého strýce nijak nesouvisel. Jsou však i jiné způsoby, jak nám o svém úmrtí mohou dát naši blízcí vědět.“

čerpáno z časopisu ZÁHADY ŽIVOTA

celé znění článku najdete ve vydání 4/2019

Foto: Shutterstock