Jaderné bomby – kolik jich bylo skutečně použito

Loňský rok nám pomocí filmového snímku Oppenheimer připomněl, jak ničivé a hrůzostrašné jaderné bomby jsou. Kolik jich bylo za dobu jejich existence vlastně použito?

První test byl proveden roku 1945, kdy tak byl odstartován mezinárodní závod ve zbrojení, kam spadaly i jaderné testy. Kolik jich bylo tedy odpáleno během testů a kolik následně během aktivních válek? Dne 16. července roku 1945 provedly USA první test jaderné bomby na světě. Stalo se tak v poušti Nového Mexika pod taktikou projektu s názvem „Manhattan”. Ten následně vyústil k použití atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki, a to o pouhé týdny poté. Od této doby testovalo zbraně dalších 7 zemí, což rozpoutalo vlny radiace po celém světě.

Kolik bomb doopravdy vybouchlo?

S jistotou přesné číslo říci nelze, ale podle vědců bylo testováno minimálně 2 057 jaderných zbraní. Výzkumem se zabývala i Asociace pro kontrolu zbrojení a podle ní USA otestovaly 1 030 jaderných bomb a 2 opravdu použily ve válce. Sovětský svaz / Rusko testovalo 715 jaderných zbraní, Francie údajně 210, Anglie a Čína 45, Severní Korea 6, Indie testovala 3 a Pákistán 2.

Přestože se od 90. let testy a jadernými bombami běžně už neprovádí, mělo politické, enviromentální i veřejné zdravotní dopady, táhnoucí se až do dnešních dní. Avšak mezi lety 1945 až 1963 byly jaderné testy pro mnohé země zcela běžné, když soupeřily o status světových mocností. Testování prudce vzrostlo během studené války mezi USA a SSSR po druhé světové válce. Asociace pro kontrolu zbrojení prováděla výzkum a uvedla, že rekord v počtu provedených testů během jednoho roku (1962, provedeno 178 jaderných testů) drží USA a SSSR.

Rok 1962 byl však i klíčovým bodem obratu pro jaderné napětí. V tentýž rok byla planeta také nejblíže jadernému konfliktu mezi USA a SSSR. Mnoho lidí proto začalo proti závodům v jaderném zbrojení protestovat a veřejnost začala chápat dopad testování na lidské zdraví.

Dopady až dodnes

Svět sám mohl během let vidět, jak se jaderné zkoušky zvrhly. Při testu zvaném Castle Bravo roku 1954 způsobily nepříznivé větrné podmínky a neočekávané uvolňování radiace potíže obyvatelům na Marshallových ostrovech. Ti byli vystaveni téměř smrtelným dávkám radiace, nejvyšším, jaké kdy po jaderném testování byly zjištěny.

V roce 1961 se provedla studie, která testovala mléčné zuby u dětí v St. Louis na stroncium-90, cože je rakovinotvorný radioaktivní izotop vytvořený jadernými výbuchy a snadno vstřebatelný dětmi. Podle studie byla hladina stroncia-90 v 60. letech 20. století v mléčných dětských zubech o 50 % vyšší než v 50. letech 20. století. A to i přesto, že bylo St. Louis stovky mil vzdálené od míst výbuchu v Nevadě. Studie byla klíčová, protože vyvolala obrovský zájem veřejnosti a pomohla donutit USA podepsat omezený zákaz jaderných zkoušek v roce 1963. Smlouva o omezeném zákazu zkoušek se tak bezvýhradně přijala. Zakazovala zkoušet jaderné bomby v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou.

Konečný zákaz

Dohromady 108 zemí, včetně USA a SSSR, podepsalo Smlouvu o omezeném zákazu zkoušet a začala éra pomalého odzbrojování. Nicméně přesto se další jaderné bomby testovaly v podzemí. Země jako Čína, Indie, Pákistán a Severní Korea začaly též s jadernými testy, a to navzdory snahám Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968 omezit růst globálních programů jaderných zbraní. Teprve když byla roku 1996 navržena Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), testování se zastavilo. Podepsalo ho 187 zemí.

Monitorovací systém CTBT i kontroluje, aby neproběhlo utajené testování. Systém využívá 321 stanic vybavených seismickými, hydroakustickými, infračervenými a radionuklidovými technologiemi k detekci jaderných zkoušek po celém světě. Navíc vybízí země, které smlouvu podepsaly, zveřejnit jakýkoli jaderný test. Poslední provedla roku 2017 Severní Korea, která tento dokument nepodepsala. Test byl o síle 140 kilotun, což je osmkrát více než u bomby svržené na Hirošimu.

Jak jaderné bomby ovlivnily naši planetu

Věda pomalu odhalovala škodlivý vliv bomb a jejich testování na zdraví lidí a životního prostředí. Studie z roku 2006 odhaduje, že se ve Spojených státech očekává asi 22 000 dalších rakovin souvisejících s ozářením a 1 800 dalších úmrtí na leukémii souvisejících s ozářením v důsledku spadu při jaderné testování v 50. a 60. letech 20. století.

USA většinou využívaly pro testy místa v Nevadě, Novém Mexiku a Coloradu. Ale ty nejsilnější jaderné bomby se testovaly na Marshallových ostrovech ve středním Tichém oceánu. Od roku 1946 tak zažívali místní obyvatelé každý den ekvivalent 1,6 hirošimských bomb, den co den, po celých 12 let. Jaderné testy způsobily i vysídlení mnoha oblastí a nemožnost využít pozemky, např. pro pěstování, bydlení apod.

Mohlo by se testování spustit nanovo?

Samozřejmě, mnoho států vlastní jaderné zbraně, aniž by je testovaly. Země jako Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pákistán, Rusko, Spojené království a Spojené státy mají dohromady asi 13 000 jaderných hlavic. Poslední jaderný test Severní Koreje vyvolal znepokojení v Jižní Koreji. Ta proto naznačila, že by mohla vyvinout vlastní jaderný program. Pokud se Jižní Korea nebo jiné země rozhodnou opět testovat jaderné bomby, pravděpodobní to spustí lavinu i v dalších státech.

autor: Zuzana P.
foto: Pixabay