Tajemství 2000 let starého počítače

SVĚTOVÉ ZÁHADY / 26. 10. 2011

Části stroje, které šokovaly celý svět. Záhada, se kterou nikdo nepočítal. Kdo měl tak dokonalé znalosti a schopnosti?

V roce 1902, tedy před více než 100 lety, řecký archeolog Valerij Stas vyzvedl z vraku římské lodi podivný mechanismus. Tento nález u ostrova Antikythéra obletěl rázem celý svět a podle tohoto ostrova dostal později své jméno. Jednalo se o zbytky podivného stroje, nebo spíše o tři větší a desítky menších úlomků o velikosti tlustší knihy. Do dřevěného rámu zde byla zasazena podivná soustava ozubených kol z bronzu.

První dokonalý počítač?
Mechanismus z Antikythéry vyvolal obrovský ohlas, neboť nejstarší přístroje z podobných ozubených kol se nám dochovaly až z 10. století. Jenže tato potopená loď se zbytky záhadného přístroje se potopila už před více než dvěma tisíci lety! Přístroj byl tehdy umístěn do sbírek Athénského národního muzea a dalšího zkoumání se mu dostalo až v roce 1954. Zde se ho ujal britský historik Derek J. Solla Price a ten jako první vyslovil hypotézu, že by se mohlo jednat o jakýsi astronomický počítač k určování polohy souhvězdí a planet. Byl to vlastně první analogový počítač. Price podrobil předmět rentgenovému vyšetření a zjistil, že se uvnitř skrývají nevídaně přesně opracovaná ozubená kolečka, která se otáčela uvnitř jakéhosi kalendáře.

V roce 1975 pak na základě těchto snímků vytvořil britský konstruktér orlojů John Gleave repliku tohoto úžasného mechanismu. Kdo mohl tak důmyslný stroj před dvěma tisíci lety vyrobit?

Záhada nekončí
V roce 2005 byla v rámci projektu Antikythéra mechanism Research Project zbudována moderní laboratoř, aby nebyly křehké kousky přístroje ohroženy převozem. Firma Y-Tek vyrobila speciální počítačový tomograf – vrstvový rentgen, který po prozkoumání objektu odhalil mnoho dalších zajímavých skutečností.
Přístroj nesloužil jen jako kalendář, ale dovedl předvídat i zatmění Měsíce a Slunce. Osmdesát let před Kristem dovedl vypočítat i přestupný rok. Ale ten zavedl Julius Caesar až roku 46. př. n. l. ! Také uměl zobrazovat fáze měsíce, roční období, znamení zvěrokruhu, obsahoval i zařízení podobné přehazovačce- počítal tedy i proměnlivou rychlostí měsíce po obloze – v důsledku jeho eliptické dráhy. Stroj byl poháněn jakousi klikou. První počítač podle vědců ale s přehledem dokázal i jiné věci: svedl i zobrazení pohybu planet. Podobné stroje se přitom vyráběly v naší historické době až v 17. století!

Mohlo by vás ještě zajímat:  Tajemství našich polibků. Co všechno prozradí?

Podle profesionálně vyrobené konstrukce stroje vědci soudí, že ten, kdo stroj navrhl a vyrobil, musel mít značné zkušenosti v této činnosti a zřejmě se nejednalo o jeho první výrobek. Kde řekové vzali takové znalosti?
A kolik zapomenutých lidských dovedností a vědomostí nám zůstává pod nánosem času ještě utajeno?

Text: Magdalena Zachardová, www.zahadymagdalena.xf.cz, foto: Shutterstock, wikipedia