Málokterý badatel paranormálních jevů je tak legendární a současně rozporuplný jako Harry Price. Snažil se některé spiritisty usvědčit z podvodu, ale také v některé fenomény sám věřil.
Jeho nejznámějším případem bylo bezesporu vyšetřování v Borley Rectory – domu, který vešel ve známost jako „nejstrašidelnější v Anglii”. Harry Price si zakládal na jistém mysteriu už jen kolem vlastní osoby. Tvrdil, že se narodil v roce 1881 v Shropshire, ale skutečnost byla jiná – pocházel z Londýna. Toto „vylepšování” vlastního životopisu ho provázelo po celou kariéru. Byl nejen amatérským kouzelníkem a členem Magického kruhu, ale také zakladatelem Národní laboratoře psychického výzkumu, kterou zřídil jako konkurenci Společnosti pro psychický výzkum (SPR).
S touto organizací měl složitý vztah, stejně jako s mnoha jinými badateli v oblasti paranormálních jevů. Jeho skeptický přístup k duchovním fenoménům ho dostal do ostrého sporu například se sirem Arthurem Conanem Doylem, který byl velkým zastáncem spiritismu. Když Price odhalil jako podvodníka „duchovního fotografa” Williama Hopea, Doyle na protest vedl hromadnou rezignaci desítek členů SPR a stal se jeho zapřisáhlým nepřítelem.
Experimenty s černou magií a mluvicí mangustou
Jednou z nejpodivnějších kapitol Priceova života byl jeho podíl na experimentu na vrcholu německé hory Brocken, kde se měla koza proměnit v mladého muže. Price později tvrdil, že se experimentu účastnil jen proto, aby vyvrátil možnost transcendentální magie, ale legenda už byla na světě. Další bizarní případ přišel ve 30. letech, kdy Price vyšetřoval případ mluvící mangusty jménem Gef, která prý žila na statku rodiny Irvingových na ostrově Man. Podle svědků měla mangusta nejen mluvit, ale také předpovídat budoucnost a zpívat lidové písně. Nakonec Price dospěl k závěru, že tajemné zvuky v domě způsobily duté zdi a že místo mluvící mangusty se nalezly otisky psích tlap.
Borley Rectory: dům duchů a tragédií
Nejslavnější Priceův případ začal v roce 1937, kdy si pronajal faru Borley – budovu, o níž se tvrdilo, že je posedlá duchy. Sestavil tým téměř padesáti vyšetřovatelů, kteří v domě pozorovali nevysvětlitelné jevy, od pohybujících se objektů po podivné zvuky. Price věřil, že fara je domovem několika duchů, včetně přízraku francouzské jeptišky, která měla být na pozemku zavražděna. Jeden z duchů prý během seance varoval, že budova shoří a že oheň odhalí lidské kosti. O dva roky později nový majitel fary převrhl olejovou lampu a způsobil požár, jenž dům zničil. Během plamenů sousedka tvrdila, že viděla v okně přízračnou jeptišku – a Priceovi za svůj příběh naúčtovala honorář.
Při následujících výkopech v roce 1943 Price nalezl kosti, které považoval za lidské. Po analýze se však zjistilo, že patří praseti. Přesto se legenda o strašidelném domě dál šířila a inspirovala řadu dalších vyšetřovatelů i spisovatelů hororové literatury. Po Priceově smrti v roce 1948 provedla Společnost pro psychický výzkum vlastní vyšetřování, které dospělo k závěru, že mnohé „důkazy” o strašení byly Priceem zinscenovány nebo byly důsledkem zcela přirozených jevů.
Odkaz Harryho Price
Ačkoliv byl Harry Price často obviňován z podvodů a mystifikací, jeho práce šla za hranice vědeckého vyšetřování duchů. Jeho rozsáhlá sbírka knih o magii a paranormálních jevech dnes tvoří důležitou součást archivu Londýnské univerzity. Jeho příběh ukazuje nejen touhu po poznání neznámého, ale i fascinaci, kterou má lidstvo vůči záhadám a tajemnu. Dodnes lidé Price vnímají jako záhadnou postavu na pomezí mezi skeptickým detektivem a showmanem. Věřil, že pravda o nadpřirozeném světě by se měla odhalit – i když by ji musel poněkud přibarvit.
autor: Petr Matura
foto: Pixabay
Štítky: Borley Rectory, černá magie, dům duchů, Harry Price, lovec duchů, paranormální aktivity
Sdílet na Facebooku
