Japonský elixír dlouhověkosti?

ARCHIV / BYLINKY A LÉČITELSTVÍ / 4. 7. 2011

Přichází období, kdy tisíce lidí vyráží do lesů houbařit. Na shiitake v našich lesích bohužel nenarazíte, ale pokud si rádi pochutnáte na zdravém a zároveň chutném jídle, pak určitě vyzkoušejte japonskou pýchu mezi houbami.

Název shiitake pochází spojením slov shii-strom (přesněji dub) a take – houba. V asijských zemích, především v Japonsku, kde se tato houba po staletí pěstuje, představuje veliký zdroj léčivých látek. Roste v subtropických lesích jihovýchodní Asie, hlavně v Japonsku, Korei a Číně. Pro její zdraví prospěšné látky se dnes také rozšířila do Evropy a Severní Ameriky.

Elixír plný zdraví nejen pro vegetariány
Bojuje proti zvýšenému krevnímu tlaku, podporuje činnost jater, snižuje vysoký cholesterol a celkově posiluje obranyschopnost organismu. Momentálně je také zkoumána jako součást léčiv v boji proti rakovině. Významná látka obsažená v shiitake je lentinam. Jde o glukan, který se v Japonsku používá při léčbě některých nádorů. Je to silný antioxidant a lapač volných radikálů, které mohou podle lékařů způsobit i rakovinu. Vyzkoušet by ji měli také lidé trpící oslabenou imunitou a akné. Tato houba je bohatá na železo, draslík, fosfor a vitamin B a D. A pozor, obsahem vlákniny jednoznačně převyšuje i maso.

Pro mlsné jazýčky
Při pěstování shiitake se používá dřevo listnatých stromů, především dubu, břízy a buku. Po dvou měsících od poražení stromu se do kmene navrtají otvory a do nich se vkládají sadby. Doba, kdy houby prorůstají, je cca 6 až 18 měsíců. Shiitake má velice výraznou chuť. Spadá do skupiny lanýžů a dalších gastronomicky žádaných hub. Její obliba roste a získává si stále nové příznivce. Upravovat ji můžete všemi možnými způsoby – představivosti se meze nekladou. Její lahodná chuť bude pro mnohé zcela určitě kulinářský zážitek.

Text: Magdalena Hrabcová