Dokážou žáby přežít vlastní smrt?

ARCHIV / KURIOZITY / SVĚT ZVÍŘAT / SVĚTOVÉ ZÁHADY / 15. 6. 2011

Představte si situaci, že z nějakého důvodu rozbijete větší kámen nebo beton a v něm najdete žábu. Jistě, milí páni skeptikové, stát se to může. Jenže, asi vás překvapí to, že zvíře může začít po určité době znovu dýchat a hlavně, klidně si odhopsá zpátky do přírody. Nevěříte?

Pohřbené zaživa
Případy tzv. živých fosilií jsou sice ojedinělé, přesto nepatří do pomyslného šuplíku sci-fi – zejména pokud se jedná o obojživelníky, především o ropuchy. Na tento fenomén je zcela krátká i věda. Dutiny, ve kterých se zvířata nacházejí, často bývají jen o něco větší, než jejich tělo. Je tedy nesmyslné, aby jim přístup kyslíku vydržel. Nálezci přísahají, že nepozorovali žádné viditelné otvory, jakými by si žáby mohly „přidýchávat“.

Neexistuje žádné logické vysvětlení toho, jak je možné, že zvířata, která jsou uvězněna bez přístupu vzduchu, vody a živin, přežijí takové podmínky třeba šest tisíc let. Přesně takový případ se stal v roce 1865 v anglickém Durhamu. Skupina dělníků bagrovala vápenec asi 25 stop po zemí. V dutině jednoho z kamenů dělníci objevili živou ropuchu s velice bledým zabarvením. Krátce po tom, co ropucha začala opět dýchat, se její zabarvení začalo vracet k normálu. Zkoumáním horniny se zjistilo, že zvíře tam muselo být uvězněno několik tisíc let, nezávisle na evoluční teorii. Těchto případů jsou zaznamenány stovky. Bohužel, mnoho z těchto „vysvobozených“ stvoření umírá několik hodin nebo dnů po „druhém“ nadechnutí.

Skeptici hledají trhliny
Vzhledem k tomu, že je prakticky nemožné takový jev vysvětlit, skeptici samozřejmě hledají skulinky. O žábách je známo, že dokážou přežít v zemi celé měsíce v obdobích sucha ve spánkovém režimu. Je ale možné, aby v zemi přečkaly několik tisíc let bez jediného nadechnutí a nechaly se vlivem přírodních změn zaživa proměnit v kámen? Možná vám to přijde jako rozumné a logické vysvětlení: Žáby mají ten dar. Pojďme tedy dál… Mezi zcela nejúžasnější a dech beroucí důkazy doložený případ živých fosilií pochází z roku 1856 ve Francii. Jednalo se o velké zvíře uvězněné ve vápenci v železničním tunelu. Dělníci nevěřili vlastním očím: Živý tvor byl později identifikován jako PTERODACTYLUS, ptakoještěr pocházející z období jury. Pták prý začal po vysvobození z kamene mávat křídly a skřehotat. Bohužel, zemřel několik vteřin po obživnutí. Dalšími odolnými zvířaty, které očividně dokázaly přežít svou smrt, byly mloci, ještěrky a mořští ježci.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Uzdravte se pomocí barev: Víme, jak na to!

Foto: Shutterstock