Ztracená civilizace v Amazonii stará tisíce let. Zůstala po ní jen jediná stopa…

ARCHIV / Světové záhady / 2. 5. 2019

Tam, kde dnes roste prales, který jsme si navykli považovat za panenský, dříve zřejmě vzkvétala na jedna, ale hned celá řada předkolumbovských civilizací. Prales přišel až po nich.

První, doslova senzační, ale velmi skromné zprávy tohoto druhu začaly světovým tiskem probleskovat asi před pěti lety. Tehdy byly objeveny pozůstatky zatím dosud neznámé civilizace, která kdysi existovala v povodí řeky Xingu na severozápadě Brazíllie. Na naše poměry se jedná o obrovskou oblast. Samotná řeka Xingu měří 1980 km, protéká třemi brazilskými státy (Mato Grosso, Amazonas a Pará) a její povodí zabírá plochu 513 tis. km2 (tj. cca 6,5 krát více, než měří celá naše republika).

Pozůstatky civilizace u řeky Xingú

Satelitní snímky v této jinak obtížně prozkoumatelné lokalitě objevily pozůstatky různých staveb, domů, hradeb a cest, což není ještě až tak neobvyklé. O vyspělosti tvůrců této civilizace však svědčí to, že její příslušníci stavěli také sádky pro ryby a budovali komposty. Znamená to, že nebyli jen obyčejnými lovci a sběrači, ale živili se také zemědělstvím a svá pole dokonce hnojili zetlelým organickým odpadem, který za tím účelem shromažďovali.

Jaký národ zde tehdy žil? Předpokládá se, že to byli indiáni kmene Kuikuro, kteří zde žili v období cca 0-1500 n. l. Nebyli tu však ani sami, ani jediní. Podle všeho jim předcházela ještě jedna, asi o 400 let starší kultura, jejíž sídla se nacházejí na území o rozloze celkem 20 tis. km2. Odhadem v nich žilo na 50 tisíc obyvatel.

Jakkoliv tento objev můžeme právem považovat za zcela přelomový, to pravé tajemství Amazonie se skrývá ale ještě hlouběji v čase. My o jeho existenci víme jen díky existenci zvláštního druhu půdy zvané terra preta (pěkná země), které se také říká černá země indiánů. V Amazonii se vyskytuje na nemalých plochách o rozloze až stovek hektarů a celkem se množství této půdy odhaduje snad až na 6 – 19 tis km2 (!) ve vrstvách silných i půl metru. Vyznačuje se především tím, že je extrémně úrodná a přitom nevznikla přírodním způsobem, ale jako dílo člověka.

Jasně patrný rozdíl mezi terra preta a obyčejnou pralesní půdou

To jasně dokazují četné zlomky keramiky, různých kostí a dalších předmětů nalezených tam, kde se terra preta vyskytuje. Jasný důkaz toho, že toto území obývali lidé živící se zemědělstvím. Není však jisté, zda byli rovněž jejími tvůrci, anebo zda obsadili území, které zúrodnil již někdo před nimi. Dosud totiž technologii „výroby“ takové půdy nikdo neodhalil. Zúrodňování nepříliš výživných tropických půd jejich obohacováním již výše zmíněným kompostem, event. dřevěným uhlím, tvoří jen část řešení tohoto problému. Přitom by takový objev znamenal převrat v celém tropickém zemědělství, jehož největším problémem je právě skutečnost, že běžné, přírodním způsobem vzniklé tropické půdy obsahují jen velmi málo živin.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Zažít smrt a znovu se narodit. Jaká tajemství skrývají pradávná mystéria?

A stáří terry prety? Velmi opatrně se mluví o 5 -3 tisících letech, takže ona nám neznámá takto zemědělsky zdatná civilizace začala v Amazonii vzkvétat kolem už roku 3000 př. n. l. Svoji zázračně úrodnou půdu opustila před několika tisíci až stovkami let. A kromě ní tady po ní nezbylo vůbec nic. Nebo jsme to zatím jen nedokázali najít…

Jitka Lenková

Úvodní ilustrační foto: Sumak Travel

Foto: ScienceDaily, youtube

 

 

 

 


Štítky: , ,





Mohlo by se vám líbit