CBD-konopi

Záhady starobylého Krakova. Překvapí vás téměř pražskou atmosférou

Báje, mýty, legendy, pověsti / Osobní zkušenost / Psychotronika / Světové záhady / 20. 10. 2020

Každá země má své pověsti a záhady. U našich polských sousedů působí snad nejmagičtěji a nejtajemněji město Krakov. Možná je to i tím, že jsme propojeni dávnou historií…

Podívejme se tedy na některé legendy spojené s tímto nádherným městem. Začít můžeme hned jeho založením. Jméno Krakov pochází údajně od slovanského vladyky jménem Krak, ale vůbec není vyloučené, že se jedná o našeho českého knížete Kroka. Toto jméno zřejmě pochází od Keltů. Keltové zde totiž působili podle archeologických nálezů daleko dříve než Slované. Keltské jméno dnešního Krakova znělo Carragh a legendární keltský král se prý jmenoval Crocco.

Wawel

Útočiště uprostřed močálů

Asi nejmagičtější a nejstarší část dnešního Krakova se nachází na Wawelském návrší. Tento pahorek kdysi obklopovaly močály, a právě proto bylo toto místo strategickým útočištěm již od doby kamenné. Časem se Wawel stal sídlem polských králů, jejichž pohřebiště najdeme v katakombách pod zdejším chrámem.

Mezi hojně navštěvovaná místa patří také Dračí jeskyně, ke které se váže zajímavá pověst.

Ta vypráví, že ve zdejší skalní sluji se usadila sedmihlavá saň, která napadala dobytek. Lidé se jí velmi báli. Jednoho dne se králi přihlásil mladý švec, který se nabídl, že draka zabije. Vyvrhl ovci, kterou naplnil sírou, celou ovci pak pomazal krví a nastražil jako návnadu. Když saň návnadu spolkla, vznítil se v ní oheň. Proto spěchala k řece Visle, kde pila tak dlouho, dokud nepraskla. Švec pak jako odměnu dostal za ženu jednu z princezen.

Jak jistě každý ví, v pohádkách je často ukryta symbolika. Drak může symbolizovat geopatogenní zónu, kterou je nutné zkrotit nebo odklonit. Možná zde v dávných dobách docházelo ke zvířecím a možná i lidským obětem. Tím byla živena škodlivá patogenní zóna, kterou symbolizuje právě drak.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Zázračné schodiště v Santa Fé. Podařilo se odhalit jeho tajemství?

Když je symbolický drak poražen, stane se místo vhodným k životu. Vždyť král se hned po zabití draka nastěhoval na wawelský pahorek a založil oficiálně město Krakov. Dnes se na nádvoří hradu dokonce nachází místo, kam si lidé přicházejí dobít energii, a potkáme zde vždy několik meditujících.

Příběh tragické lásky

Vchod do Dračí jeskyně

Další magickou pověstí je ta o princezně Vandě. Vanda byla dcerou již zmíněného knížete Kraka. Právě ona převzala vládu po svém otci. Tato krásná žena byla také obávanou válečnicí a vynikala v boji s mečem. Zaujala tak germánského knížete Rydigera, který vyslal posly, aby dojednali sňatek. V případně odmítnutí měli poslové vyhlásit Krakovu válku. Rydiger byl prý hezký muž, ale jeho chování princeznu popudilo, a proto ho odmítla.

Poté, co Germáni překročili hranice Krakova, byli přivítáni Vandou a jejím vojskem. Vanda však nechtěla válku, protože jí životy poddaných byly přednější. Připravila proto lest. Sdělila knížeti, že před bitvou je zvykem obětovat bohům, a jelikož miluje svůj lid a svoji zemi, tak obětuje sama sebe.

Po těchto slovech se vrhla do řeky Visly dříve, než jí v tom mohl někdo zabránit. Kníže, který si uvědomil, že Vanda nad ním vyhrála i bez boje, odtáhl i se svým vojskem. Vypráví se, že spáchal sebevraždu, protože se do princezny zamiloval a chtěl se s ní setkat na věčnosti. Jestli se vše odehrálo přesně tak, jak vypráví pověst, není důležité. Určitě jsou v ní však patrné stopy dávných pohanských rituálů. Za hrob princezny je považována Vandina mohyla poblíž města.

Uvnitř Dračí jeskyně

Čtvrtá sestra Krokových dcer?

Anebo jich bylo celkem pět? Pozdních polských kronikách se píše, že Vanda měla mít dvě sestry, Walesku – zakladatelku Kladska a naši Libuši, zakladatelku Prahy. Jenže ta měla ještě dvě další sestry, Tetu a Kazi. Jan Kollár tento velký počet sester Vandu vyřešil tak, že spolu s Kazi, Libuší a Tetou ve svém díle zmiňuje Vandu jako jednu z pohanských služebnic slovanských křesťanských světic. A ty se mohly, samozřejmě, navzájem vnímat jako sestry. Antonín Dvořák zase napsal v roce 1875 jako svou pátou operu na téma pověsti o Vandě operu „Vanda“.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Ďáblova věž – démon i UFO a mimozemšťané

Společná historie

Samozřejmě tyto zmíněné legendy nejsou jedinými, které toto nádherné město má. V Krakově kromě Wawelu najdeme mnoho dalších tajemných míst stejně tak, jako například i v naší Praze. Koneckonců, obě města jsou spolu spřízněna již od dávných dob a podobají se sobě navzájem nejen vzhledem, ale i atmosférou.

Centrum Krakova

Petr Matura

Foto: autor, www.inyourpocket.com


Štítky: , , , , ,





Mohlo by se vám líbit