Wawelské záhady – podzemní tunel až na Slovensko a prokletá hrobka  

DĚSIVÉ LEGENDY / Magie / Světové záhady / ZTRACENÉ VĚDOMOSTI / 1. 12. 2020

Každá země má svá tajemství, záhady a mýty. Platí to samozřejmě rovněž i o našich severních sousedech. Mnoho známých legend a pověstí najdeme kupříkladu v polském Krakově a jeho okolí. Asi nejmagičtější a nejstarší částí dnešního Krakova je hrad Wawel.

Pahorek, na kterém byl hrad vystavěn, kdysi obklopovaly močály a toto návrší se stalo strategickým útočištěm již v době kamenné. Podívejme se však na dvě méně známé a navíc doposud zcela neobjasněné místní legendy…

Kazimír IV. Jagellonský (1427 – 1492)

Podzemím na Slovensko a ještě dál

Na hrad Wawel prý vede tajná chodba až ze Slovenska, konkrétně z tajemstvími opředené Babí hory, z níž ostatně směřují záhadné tunely do celého světa. Na začátku jednoho z tunelů bylo údajně objeveno vyobrazení Wawelu, pod kterým je zakreslen obrovský labyrint chodeb a tunelů. Jaká tajemná civilizace mohla tyto tunely postavit? Jedná se snad o vstupy, které vedou až do tajemné Agharty? S touto záhadou možná také souvisí i skutečnost, že podle mnoha známých mágů a ezoteriků vyvěrá z místa poblíž kaple svatého Gereona na Wawelu silný proud pozitivní energie.

Můžou za všechno jen plísně?

A ještě jedno tajemství skrývá magický Wawel. Tím je hrobka Kazimíra IV. Jagellonského (1427 – 1492), roku 1973 otevřená za účelem restaurátorských prací a výzkumů. Po jejím otevření však několik osob, které do hrobky vstoupily, náhle zemřelo. Aby však nevznikla panika, tisk o těchto skutečnostech téměř neinformoval… Šlo snad o nějakou kletbu?

Se zcela racionálním vysvětlením přišel polský mikrobiologovi Boleslawowi Smyk, kterému se podařilo izolovat a kultivovat mikroorganismy odebrané ze sarkofágu Kazimíra Jagellonského –  bakterie, plísně a kvasinky některé dokonce doposud neznámé.

Pokusy spojené s jejich oživením probíhaly paralelně i v USA. Za nejzajímavější nález se považuje poměrně agresivní patogenní mikroorganismus kropidlák žlutý (Aspergillus flavus), který se vyskytuje zejména v prostředí vlhkých domů, skladů a na podobných místech. Tento mikroorganismus je sice vědcům znám již delší dobu, ale i když se vědělo, že napadá lidi a zvířata zejména v bažinatých krajích, je záhadou, jak přežil v sarkofágu bez kyslíku. V době, kdy se výzkumy prováděly, nebyl ještě znám mechanismus působení mikroorganismu na lidi účinkem vysoce toxického aflatoxinu a série náhlých úmrtí účastníků otevření hrobky se považovala za důsledek kletby.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Ruka obra, sfinga a koráb mimozemšťanů? Záhady a tajemství Izraele

Zda se však tento nebezpečný patogen dostal do rakve náhodou, nebo ho do ní někdo záměrně vložil, je a i nadále zůstává záhadou. Mohli tehdejší lidé znát smrtelné účinky tohoto mikroorganismu a používat jej jako ochranu ostatků vyvolených?

Pochybnosti přetrvávají

Kultura plísně kropidlák žlutý (Aspergillus flavus),

Podobná série podivných úmrtí je známa také z otevření hrobky faraona Tutanchamona v roce 1923. Poslední vědecký výzkum ukázal, že uvnitř hrobky i rakve byly objeveny neznámé plísně, které se potom našly zejména u osob s narušenou imunitou. Byly tam snad tedy rovněž uloženy záměrně? Jak si však vysvětlit i vraždy, kterým podlehly některé další osoby?

Určitě lze mnohé přičíst i pouhé náhodě, ale není takových náhod poněkud příliš mnoho najednou? Plísně a neznámé organismy zde jistě také sehrály svoji roli, stejně jako strach a stres. Každopádně objevením vražedných mikroorganismů je možné bezesporu objasnit alespoň část  záhady prokletých hrobek, jak v Egyptě, tak v Polsku.

Petr Matura

Foto: autor, www.alchetron.com, wikimedia.commons


Štítky: , , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit