Tanky Wehrmachtu jezdily na dřevo. Přinejmenším některé

ARCHIV / KURIOZITY / NEJČTENĚJŠÍ / 29. 6. 2021

S přechodem války od bleskových operací do zdlouhavé fáze čelilo Německo palivové krizi. Přispěly k tomu i významné strategické chyby. Namísto obsazení kavkazských ropných polí Hitler nasměroval svá vojska na Stalingrad, kde ho čekala osudová porážka.

Dovoz nafty z Rumunska a omezená domácí výroba tekutých paliv už na všechny potřeby války nestačily. Přednost měla fronta, kde tisíce tanků a nákladních aut, lodí i ponorek vypily většinu nafty a benzínu. Bylo nutné začít šetřit na něčem a na někom.

Tank „Pz-II“ s generátorem plynu

Nouzový dřevoplyn

Problém s motorovou dopravou byl vyřešen rychle – mnohá auta už nebyla na benzín, ale s plynovými generátory vyrábějícími tzv. dřevoplyn. I týlová vozidla wehrmachtu přešla na tento způsob pohonu.

Aniž bychom zacházeli do technických podrobností, toto zařízení umožnilo získat hořlavý plyn ze spalin uhlí, dřeva nebo dokonce třeba z šišek. Auta měla na sobě velký kotel spojený se spalovacím motorem. Namísto benzínové pumpy stačilo zastavit u lesa, nalámat do kotle pár větví s listy, a jelo se dál. Je samozřejmé, že výkon motoru nebyl příliš velký, zvlášť nákladní automobily na svých možnostech hodně ztratily, ale kvůli úspoře paliva se muselo něco obětovat a pořád to bylo lepší než nejet vůbec.

A také uhelný plyn

S postupem války byl nedostatek paliva pociťován stále tíživěji. A nenasytné motory obrněných vozidel spotřebovávaly benzínu stále více a více. Po ztrátě Rumunska nastala opravdová katastrofa. Stačí si vzpomenout, že i pokus o protiofenzívu v Ardenách v zimě 1944/45 brzdil nedostatek paliva a tanky měly zásoby jen na několik kilometrů jízdy, s cílem ukořistit pohonné hmoty od Američanů.

Tank Pz-IV pro výcvik s plynovými válci určený pro výcvik mechaniků

Přišel tedy nápad převést i tanky a obrněná vozidla na plyn. Ne samozřejmě všechny, ale pouze ta ve výcvikových jednotkách. Lehký tank Pz-I určený pro výcvik řidičů, byl první, kdo na zádi obdržel kotel. Aby byl tank lehčí, šla pryč věž, střecha a boky vozidla a takto odlehčený stroj už generátor plynu zvládl. Stejnými kotly byla také vybavena vozidla jednotek pro výcvik střelců. Tyto tanky jsou ale už těžší, protože zde byla instalována věž z „Pz-III“, a tak dostaly větší a výkonnější generátory. Plynové generátory byly instalovány také na výcvikové obrněné transportéry.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Smrtící chakram: Úžasný pozůstatek vyspělé a dávné rasy?

Pro těžší tanky. „Pz-III“ a „Pz-IV“ generátory plynu vhodné nebyly a tyto tanky začaly být vybavovány válci se zkapalněným výkonnějším tzv. uhelným čili „městským“ plynem (Stadtgas). Získával se foukáním vzduchu přes horké uhlí. Využíval se pro topení i v bytech. Zkapalnil se při nízkém tlaku. Stejné vyvíječe byly později použity ve výcvikových „Panterech“, „Tygrech“ (Tiger I) a dokonce „Königstigerech“ (Tiger II).

Slepá ulička vývoje

Neexistují ovšem spolehlivé informace o účasti „plynových“ tanků na bojových akcích. S největší pravděpodobností, pokud šly na konci války na frontu, byly opět předělány na benzín. Po válce nedostatek paliva pominul a výzkum a vývoj tohoto druhu pohonu, vnímaného ostatně dnes jako slepá ulička vývoje, dále nepokračoval.

-skm-, obr.: www.wallpapercave.com, archiv autora


Štítky: , , , , , , , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit