Tajemství olomoucké fresky. Ježíšek se nenarodil v prosinci

Báje, mýty, legendy, pověsti / Světové záhady / Záhady minulosti / 24. 12. 2020

Přestože ho 24. prosince slavíme samozřejmě a bez pochyb. Ve skutečnosti však dříve určení přesného data Ježíšova narození nebylo považováno za důležité, a to ani co do dne, tak co do konkrétního roku. Jak jsme k tomu tedy došli?

Tím, že jsme se přidrželi výpočtu římského kněze jménem Dionysius Exiguus (asi 470 – asi 544). Toho napadlo datum Ježíšova narození jednoduše vypočítat. Věděl, že on sám žije v nějakém roce X a že v tomto nastávají Velikonoce v určitou dobu, kterou lze, resp. je třeba, vypočítat. A to je možné proto, že Velikonoce, tj. Kristovo zmrtvýchvstání, připadají na první neděli po prvním jarním úplňku. V kalendáři, který se v té době počítal podle toho, jaký zrovna panoval císař, se tak určila neděle, na kterou toho roku Velikonoce připadly.

Kdy začal letopočet?

Dionysius ovšem věděl i to, že Kristus byl podle židovského kalendáře ukřižován o svátku pesach 14. nisanu (tj. velikonoční neděli) a dopočítal do minulosti, kdy se tak stalo před zhruba 500 lety. Takto vypočítaný rok potom označil jako rok Ježíšova narození, první rok nového letopočtu. Kolem roku 1000 se jeho výpočet již vžil natolik, že ho nikdo nezpochybňoval.

Teprve později se vyrojily pochybnosti, zda tento výpočet opravdu sedí. Podle konjunkce Saturna s Jupiterem, která bývá někdy považována za onu „hvězdu betlémskou“ se tak mohlo stát i v roce 7. př. n. l. a podle data onoho sčítání lidu v roce 4. př. n. l.

A jisté není ani to, že se Ježíšek narodil 24. prosince anebo, aspoň, jiného prosincového dne. Apoštolové a první křesťané vůbec dokonce ani neslavili Ježíšovo narození, pouze Velikonoce, tj. Kristovo zmrtvýchvstání, a o 50 dní později Letnice, tj. seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově Nanebevzetí. Stanovení 24. prosince jako dne Ježíšových narozenin je potom spíše věcí teologickou, než faktickou, Došlo k tomu až ve 3. St. n. l. s poněkud alibistickým odůvodněním,  že pokud Ježíš žil, zemřel a vstal z mrtvých, a je tedy historickou osobou, je vhodné vyčlenit jeden v roce k oslavě jeho narozenin. A 24. prosinec, resp. 25., jako Boží Hod Vánoční, je pro takovou oslavu vhodný a krásný jako kterýkoliv jiný den v roce. Pochopitelně i s přihlédnutím k tomu, že fakticky tak měl i splynout s pohanskými svátky zimního slunovratu.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Kde se skrývá zlatá socha tajemné bohyně Jumaly?

Jen teologická dohoda

Klášter Hradisko

Podle některých indicií se však Ježíš narodil spíše v pozdním létě nebo na podzim. Už jen proto, že pokud zemřel na Velikonoce, tedy na jaře, ve věku 33,5 roku, nemohl se narodit až v druhé půli prosince. Druhou, a ještě možná důležitější, indicií je informace z Lukášova evangelia:  „V téže krajině byli také pastýři, kteří žili venku a v noci drželi hlídky nad svými stády.“ Jenže pastýři pásli svá stády venku nejdéle do listopadu, potom už na to bylo příliš chladno.

Pozoruhodný důkaz, že i v církevních kruzích budilo prosincové datum Ježíšova narození pochybnosti, se nedávno podařilo objevit nedávno v Olomouci, v bývalé kapitulní kapli Panny Marie Sněžné v Klášteru Hradisko. Na ní na Zemi shlíží zálibně na Bůh Otec, zřejmě vyhlíží narození svého syna, jak napovídá sousední freska těhotné Panny Marie. A kdy se tak stalo, napovídají astrologická znamení vyvedená na fresce s Bohem Otcem. Jsou to Lev, Panna a Váhy, ohraničující období od cca 20. července do 20. října. Ovšem tato nápověda byla určena jen tamní premonstrátské mnichy. Veřejnost do této kaple přístup neměla.

Jitka Lenková

Obr.: wikipedia, www.krestanskevanoce.cz, www.southbostontoday.com

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Štítky: , , , , ,





Mohlo by se vám líbit