Šílené a krásné světy slavného architekta

ARCHIV / TAJEMNO A EZOTERIKA / 18. 4. 2020

Na světě je mnoho dobrých architektů, ale ne každému se podařilo být tvůrcem celého směru. Architekt ze Španělska, Antonio Gaudi (25. 6. 1852 – 10. 6. 1926), měl v tomto ohledu skutečný dar. Anebo spíš neskutečný?

Základní myšlenkou jeho tvorby se stala snaha napodobovat svými stavbami přírodu a její dílo, navíc Gaudí pro své stavby vytvářel i příhodné okolí připomínající les, květinovou zahradu nebo krásnou horu.

Začínal s lampami

Cit pro přírodu, krajinu a stavby získával zřejmě už od dětství. Budoucí architekt se narodil v malém městečku Reus nedaleko Taragony a rád se procházel místními ulicemi. Spolu s Antoniem vyrůstali další čtyři bratři a sestry, později se rodina přestěhovala do Barcelony, kde Gaudí vystudoval nejprve střední a potom provinční architektonickou školu. Rád cestoval a poznával cizí kraje, zatoulal se až na jih Francie.

Zpočátku Antonio realizoval malé projekty, například lampy. Jeho první velkou objednávkou byla stavba domu Casa Vicens. V roce 1878 architekt zazářil na pařížské výstavě a od této chvíle byl už jen slavný. Došlo k tomu tak, že výstavu navštívil podnikatel Eusebi Güell, kterého tvorba Gaudího hluboce zasáhla. Tento muž se poté stal přítelem a patronem mladého, talentovaného umělce. Gaudí potom pro něj vytvořil mnoho projektů, například Park Güelli, inspirovaný novogotickými a orientálními motivy.

Casa Vicens

Nakonec bydlel na staveništi

V roce 1883 byl architekt pověřen návrhem kostela Svaté rodiny dnes známého jako Sagrada Família, který se stal jeho celoživotním a navíc také nedokončeným dílem. Antonio totiž nespěl k jeho závěru, ale rozhodl se začínat jej stále znovu a znovu. Vedle toho přijímal objednávky na návrhy budov ve Španělsku i v zahraničí. Jeho styl byl podle požadavků zadavatelů viktoriánský nebo moderní, ale postupně se v jeho dílech objevil naturalismus, který se stal jeho hlavním a především nenapodobitelným trumfem.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Krutý trest za vraždu. Černý šat a bloudění po nocích

Jeho práce pohltila Gaudího tak, že mu nezbýval čas na nic jiného. Architekt neměl manželku ani děti, celý život žil jen svým uměním. Vrhl se na něj s šíleným odhodláním až posedlostí a postupně se změnil z pohledného a dobře upraveného mladíka změnil v uštvaného muže vyčerpaného prací.

Sagrada Família

Poté, co v krátké době zemřelo několik Gaudího příbuzných, přátel a zaměstnanců zemřelo, se architekt úplně ponořil do práce. Zabydlel se přímo na staveništi, nevnímal okolí. Tak se také stalo, že nešťastnou náhodou spadl pod tramvaj a na následky této nehody zemřel. Nikdo v něm bohužel v té chvíli nikdo nepoznal slavného architekta, svědkové nehody si mysleli, že starý zanedbaný muž je bezdomovec a nezařídili jeho převoz do nemocnice.

Doteky cizích světů

Dílo, které po Gaudím zůstalo, pro nás zůstává fascinující inspirací dodnes a znovu a znovu inspiruje a uchvacuje nové generace, i téměř sto let po architektově smrti. Dává nám zároveň nahlédnout do světů, které navštěvoval ve své mysli a ve kterých postupem času přebýval zřejmě stále více. A co když nebyly neskutečné, opravdu někde existují a Gaudí měl možná jako jediný z nás tu výsadu je navštívit?

Casa Batlló

-skm-

Obr.: www.allplacestovisit.com, www.wallpapercave.com, wikipedie, archiv autora

 

 


Štítky: , , ,





Mohlo by se vám líbit