Ruka obra, sfinga a koráb mimozemšťanů? Záhady a tajemství Izraele

Světové záhady / Vesmír, UFO a mimozemšťané / Záhady minulosti / 23. 2. 2021

Ano, to všechno v této najdete anebo byste, možná, najít mohli. Země ležící v politicky neklidné oblasti zůstává pro lovce záhad zatím prakticky nezmapovanou oblastí…

Galilejské jezero

Ruka obra

V izraelském Modeinu (Modi’in-Maccabim-Re’ut), malém městečku mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, se nachází zvláštní kamenný symbol, kterému se dnes přezdívá ,,ruka obra“. Měří asi dva metry, vystupuje z bloku skály a možná kdysi nesl sloupy dnes již neexistující stavby. Je možné, že by kamenný blok skrýval dávnou hrobku – a je tedy vlastně sarkofágem? Nedaleko se nachází ruiny dávného sídliště. Nad mozaikovou podlahou se k tomu navíc nachází megalitická stavba, která vypadá jako zmenšenina známého Stonehenge.

Původ záhadných stavitelů, kteří si museli dát se stavěním těchto kamenů velkou práci, není zatím znám. Podle archeologických vykopávek byli prvními obyvateli této lokality lidé v době bronzové. Právě v té době mohla vzniknout také záhadná ruka.

Někteří návštěvníci jsou však přesvědčeni, že záhadnou ruku vytvořili arabští kočovníci, a to jako tzv. ruku Fátimy, dcery proroka Mohameda. Oren Shumeli z izraelské správy památek však tvrdí, že Arabové ruce do skal nikdy nevytesávali. Tomu by odpovídalo i to, že jde o jediný objekt tohoto druhu v celém Izraeli.

Co je pohřbeno v Galilejském jezeře?

Další záhadu skrývá Galilejské jezero na okraji Golanských výšin, které známe z Bible. Před několika lety na jeho dně sonary odhalily obrovské těleso, a to pravděpodobně se lidský výtvor. Jde o kuželovitý útvar z neopracovaných čedičových bloků o průměru úctyhodných 70 metrů a vysoký asi 10 metrů. Podle odhadů váží asi 60 000 tun. Izraelský archeolog Shumel Marco tvrdí, že kameny byly na dané místo přeneseny ze vzdálenosti téměř 2 km a uspořádány podle konkrétního stavebního plánu.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Drakulovo tajemství. Jak se valašského knížete mohl stát upír?

I jejich stáří se zatím jen odhaduje. Podle izraelského archeologa Izhaka Paze vznikla tato struktura nejspíš už před 5 000 lety: „Je logické, že ten útvar pochází ze třetího tisíciletí před naším letopočtem, protože právě z této doby byly ve stejné oblasti objeveny další velké kamenné struktury,“ prohlásil badatel.

El-Hazor

Pravdou je, že v okolí jezera se nachází hned několik tisíce let starých staveb včetně kruhového města Churvat Keijafa. Jenže ani tam nenajdeme takto zvláštní a monumentální dílo. Skutečně by v té době dokázali lidé vybudovat objekt mnohonásobně těžší a větší, než je například podobně staré Stonehenge? Někteří badatelé si ovšem myslí i to, že stáří by mohlo být až 12 000 let, tedy spadalo by do období, kam se někdy klade například i vznik pyramid v Egyptě.

Právě jeden z nich, americký záhadolog David Meyer, se domnívá, že pod kameny se může dokonce ukrývat i havarovaný dopravní prostředek návštěvníků z kosmu. Podle něj ho mimozemšťané po havárii úmyslně zamaskovali kamennými bloky a pak celé místo plánovaně zaplavili vodou z nedalekého Jordánu.

Kde se vzala sfinga?

Do třetice se můžeme podívat do izraelské lokality El-Hazor. Jedná se o oblast Levanty, tedy území rozkládající se dnes na pomezí Izraele, Sýrie a Libanonu, kde byla nalezena jediná sfinga, resp. její fragment, na celém území židovského státu. Podle hieroglyfického nápisu byla zasvěcena faraonu Menkaureovi, jenž vládl asi 2 500 let př. n. l. a nechal postavit nejmenší ze tří pyramid v Gíze. Jak se však toto egyptské dílo dostalo na území dnešního Izraele, to zůstává velkou záhadou.

Lokalita El – Hazor je nejdůležitější izraelskou archeologickou lokalitou a je dokonce zmíněna v bibli, kdy o ní Jozue mluví jako o nejkrásnějším městě kanaanského království. Zajímavé je, že zde byly také nalezeny důkazy o civilizaci pocházející z 27. století před naším letopočtem.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Existuje Bůh? Statisticky vzato, ano

Podaří se někdy o ní zjistit něco bližšího? Nebo poodhalit tajemství některé z těchto či jiných izraelských záhad?

Petr Matura

Fragment sfingy z El-Hazoru

Obr.: wikipedia, www.timesofisrael.com, www.mfa.gov.il,

 


Štítky: , , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit