Podivné jevy doprovázející zemětřesení. I v Čechách

ARCHIV / ČESKÉ ZÁHADY / NEJČTENĚJŠÍ / Světové záhady / 20. 2. 2021

l když naše republika leží mimo epicentrum velkých a často zhoubných zemětřesení, přesto historie zaznamenává i u nás nejedno s katastrofálními účinky. A také někdy doprovázené podivnými jevy.

»Léta tisícého třidsátého šestého třeseni veliké v České zemi bylo měsíce listopadu, takže sú se lidé skonáni světa býti domnívali. A trvalo tři dny a tri noci. Severus biskup lidem půst uložil a sám se na zem prostřev Pánu Bohu se modlil, nejedl ani pil, až Pán Buch svůj hněv ukrotiti ráčil…« — tak píše Václav Hájek z Libočan ve známé „Kronice české“ o jednom z nejstarších zemětřesení v Českých zemích.

Dobové vyobrazení komárenského zemětřesení z roku 1763

Rozsedlina na kilometr dlouhá

Další zápisy dávných kronik sahají do květnových dnů roku 1200, kdy se země na mnoha místech začala velmi otřásat… v poledne a potom také k večeru se strhla prudká sněhová vánice, která následně vyvrcholila prudkými otřesy zemského povrchu. Obdobnou informaci podává rovněž i polský kronikář Cromerus, který píše, že 3. května postihlo silné zemětřesení celé Polsko.

Prahu a celé střední Čechy postihlo velké zemětřesení 3. června 1366. Postrašení lidé vybíhali do noční tmy, anebo se ukryli ve sklepích. Řada budov byla zničena, anebo vážně poškozena.

Dvěma zemětřeseními je poznamenán konec 16. století. Bylo to přesně 29. února 1588 a v památné radní knize Kutné Hory, tak zvané Liber memorabilium, se píše: » .. .země se třásla, jako by těžké povozy kolem domů projížděly, voda z nádob vystřikovala, havířům v dolech železa a pemrlice poskakovaly …«

Třebaže se nikomu nic nestalo, zprávy o zemětřesení — pochopitelně, že značně zveličené — se rychle donesly až do Prahy na samotný císařský dvůr. Radním Kutné Hory byl záhy doručen list, v němž »Jeho Milost císař poroučí, aby mu byla dána zpráva o třesení země a jeho následcích …«

K dalšímu zemětřesení, opět v Kutné Hoře, došlo 14. a 15. září 1590. Při něm byly domy silně poškozeny, některé se zhroutily.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Skvělá kopřiva: Recepty nejen proti křečím a revmatismu

Velmi podrobné zprávy o zemětřesení máme z roku 1770, v obci Veselí u Neštěmic v Severočeském kraji… »Země se velmi chvěla, trámy v krovech se bortily. Na druhý den, šestého ledna, zemětřesení již v ranních hodinách opětovně pokračovalo, vznikaly pukliny v zemi, v podzemí byl slyšet hukot vody … Poblíže obce Mojžír vznikla v půdě rozsedlina dlouhá přes jeden kilometr.«

Země se otevřela

Následky zemětřesení na Aljašce

Krušné chvíle zažili obyvatelé Pilníkova a okolí na Trutnovsku 5. dubna 1789. Kolem čtvrté hodiny ranní se náhle »objevily« otřesy a v jedné chalupě dokonce upadla noha od postele. Stará žena, která spala v posteli, sotva stačila vstát, když se vlivem dalšího, ještě silnějšího otřesu, rozpadla velká kachlová kamna. Žena vyběhla ven, aby varovala ostatní obyvatele. Slyšela silné podzemní dunění i několik ran. Sotva doběhla ke starému kamennému mlýnu, tak se najednou země otevřela a celé stavení, i se spícími, nic netušícími lidmi, bylo vtaženo do nitra země.

Uvedené příklady zemětřesení představují spíše jen kuriozity. České země leží mimo hlavní epicentra, a proto nikdy zemětřesení v Čechách neměla velké a tragické následky.

Poněkud jiná situace je na Slovensku, které jako součást rozsáhlé karpatské soustavy je přece jen seizmicky aktivnější. Je například zaznamenáno, že roku 1443 postihlo Banskou Štiavnici zemětřesení o sile až devět stupňů MSK a následky byly přímo katastrofální — město bylo zcela zničeno. Poté prý bylo nové město postaveno na dnešním místě.

Vůbec nejsilnějším zemětřesením na celém území naší republiky bylo to, které se událo 28. června 1784 v pět hodin ráno v Komárně. Sedm minut po předtřesu přišel hlavní otřes. Celé město bylo prakticky zničeno do základů. Ve františkánském chrámu zahynulo 65 osob a ničivé otřesy země si vyžádaly celkem 120 obětí a několik stovek raněných. Epicentrum zemětřesení bylo přímo ve městě, na tak zvaném komárenském zlomu.

Mohlo by vás ještě zajímat:   Strašidelná Klášterní Skalice. Kdo za to může?

Snad největší seizmickou aktivitou v Čechách, i když ve srovnání s jižní částí Evropy mnohem menší, se vyznačuje oblast Chebska. Především pak nejzápadnější Ašský výběžek a okolí Kraslic. Proto také byla v Chebu zřízena naše první seizmická stanice, která je schopna zaznamenat sebenepatrnější záchvěvy půdy.

Co je na zemětřesení dosud nevysvětlené, jsou různé doprovodné zvukové i světelné efekty. Psal o tom už v antice Plinius Starší: „zemětřesení předchází a provází hrozný zvuk jakýsi, podobající se mručení, jindy řevu a lidskému křiku, též řinčení zbraní.“

Je otázka, nakolik se autorovi zemětřesné projevy spojily se zvukovým doprovodem katastrofy ve městě (boření domů, křik zraněných či umírajících). Uvádí se také, že zvuky „vzdálené bouře“, vycházející ze země, zemětřesení nejen že doprovázejí, ale i předcházejí.

Barevné mraky

Ohniska zemětřesení v Československu

Ještě vzácnější a dosud nevysvětlené jsou světelné efekty, které chvění doprovázejí. Jsou to různé blesky, záření na obloze, barevné mraky, přecházející z bílé do červené. František Koláček v publikaci „Karpatská zemětřesení na půdě republiky Československé.“ (Spisy vydávané Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity, Brno 1921, č. 6, s. 16) uvádí, že „ve Višňovém se objevil při otřesu 15. ledna blesk, podobně v Ďurčiné. Ve Sv. Martině bylo viděti směrem k Minčolu požárovou záři, v Navojně meteor, v Karlovicích blesk, zrovna tak jako v některých místech na Těšínsku. Také v opavském okolí prý bylo viděti zář jako od velikého požáru. Ve frývaldovském okolí v Horní Lípové byly též spatřeny blesky a o podobných zjevech máme zprávy i z jiných míst.“

Jak taková světla vznikají, není stále vysvětleno.

Můžeme však jen důvěřovat stabilnímu geologickému podloží naší republiky, která leží mimo dosah aktivních seizmických center. Nebezpečí rozsáhlého zemětřesení nám naštěstí nehrozí.

-skm-

Obr.: pixabay (KELLEPICS), www.sites.google.com, httpswww.alaskasnewssource.com


Štítky: , , ,