CBD-konopi

 Nechtěl se rozloučit?

Nadpřirozené jevy / Osobní zkušenost / Různé / 29. 9. 2020

Stávají se podivné příběhy. Jeden z nich mi už před delší dobou vyprávěla moje kolegyně z práce o své mamince a o tom, že opravdová láska sahá skutečně až za hrob…

Tehdy po dlouhé a těžké chorobě a nezdařené operaci tatínek mé kolegyně zemřel v nemocnici. Ani její maminka na tom nebyla v té době příliš dobře, i ona měla za sebou operaci a ležela tou dobou v jiné nemocnici, naštěstí se však uzdravila.

Ona to věděla

Mezi ní a manželem bylo celoživotní hluboké pouto, a tak není divu, že rodina mamince, pokud byla v nemocnici, tajila, že tatínek už je po smrti. Avšak marně.

,,Nic mi neříkejte, všechno vím,“ řekla jim stará paní při jedné návštěvě.

,,Zdálo se mi, jak mě s tatínkem někdo dává do nějaké velké bedny a pořád se tam oba nemůžeme vejít. Nakonec tam zůstal jenom on.“ Nezbylo než mamince potvrdit, že v době, kdy se jí zdál sen, tatínek skutečně zemřel.

Tím však podivné události neskončily. Konal se pohřeb žehem, a jak už to v našem nepříliš dokonalém pohřebnictví bývá, stalo se, že urna s popelem zesnulého skončila nakonec u maminky mé kolegyně doma. Protože stále churavěla, neměla dost sil, aby hned vyjednala její umístění na hřbitově, a tak urnu uložila do ložnice, dolů do skříňky. Po čase však začala mít pocit, jako by již v bytě nebyla sama, jako by cítila něčí přítomnost.

Dojemná setkání

Přičítala to nejprve svému ne zcela dobrému duševnímu stavu. Pocit ale stále sílil, až jednou vešla do ložnice a viděla, jak se z pootevřených dvířek skříňky, kde byla uložena urna, line jakýsi růžový obláček. Ten se zvětšoval až do velikosti lidské hlavy. Potom se v něm objevil obličej zesnulého, spokojený, usměvavý. Nemluvil, jen se na svoji celoživotní družku laskavě a vlídně usmíval, jako by měl radost, že ji vidí. Ona úsměv opětovala.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Bizarní tajemství. Jak by se vám líbilo v márnici?

Od té doby se podobná setkání opakovala, paní však začala mít pocit, jako by přece jen něco nebylo v pořádku. Ostatně ne nadarmo se říká mrtví k mrtvým, živí k živým. Protože jí už tou dobou bylo lépe, rozhodla se urnu definitivně uložit na hřbitov. Od té doby se již žádný tajemný úkaz v bytě neopakoval. Zřejmě proto, že zesnulý manžel konečně došel pokoje.

Zaznamenala Jitka Lenková

Obr.: www.eurny.cz, wikimedia.commons, www.flowersbytami.co.nz

 

 

 


Štítky: , , , ,





Mohlo by se vám líbit