CBD-konopi

Mají i zvířata duši? A navštěvují nás po své smrti?

Ezoterika / Různé / Svět zvířat / 27. 6. 2020

Jistě budeme všichni souhlasit, že zvířata, stejně jako lidé, prožívají své emoce, a to jak pozitivní jako lásku nebo radost, tak rovněž i ty negativní, například smutek nebo strach. Snad úplně každý, kdo žije se zvířaty, by mohl vyjmenovat nejeden příklad. Mají však naši zvířecí přátelé rovněž i „duši“?

Známý rakouský zoolog, nositel Nobelovy ceny z roku 1973 za fyziologii a medicínu Konrad Zacharias Lorenz (1903 – 1989) a zakladatel moderní etologie, která se zabývá studiem chování živočichů, prohlásil na sklonku svého života, že jeho pes má duši, která ve schopnosti mít rád vysoce překonává jeho vlastní duši. A byl přesvědčen, že jeho pes by kdykoliv obětoval i svůj život.

Šimpanzi žijí bohatým společenským životem

Šimpanzi tak podobní lidem

Zvířata však neprojevují velkou lásku pouze lidem, nýbrž i vzájemně mezi sebou. Britská bioložka, Valerie Jane Morris Goodalová, která se zabývala zejména studiem života a chování primátů, především šimpanzů, uvádí mimo jiné příklad, kdy jedna ze šimpanzic seděla po dlouhý čas u své umírající matky. Po celou tuto dobu ji hladila a odháněla od ní obtížný hmyz. Teprve když přiložila hlavu na její prsa a neslyšela už srdeční tep, odešla od ní…

Bezmezná oddanost

O zvířecí duši, zejména té psí, lidé uvažovali již dávno. Známé jsou zejména případy, kdy věrný pes nechtěl opustit hrob svého zemřelého majitele. Za všechny možné příklady uvádíme alespoň dva příběhy o psech, které uveřejnil spiritistický časopis Nové Slunce v roce 1904. V prvním případě lidé ze skotského městečka Peterhead uspořádali sbírku na pomník pro psa připomínající jeho bezmeznou oddanost svému majiteli. Ten se zřítil ze skály a nehodu bohužel nepřežil. Když byly po nějaké době nalezeny jeho ostatky, ležel vedle něj i vychrtlý, žíznivý, polomrtvý pes, který po celou tu dlouhou dobu držel stráž u svého, byť již mrtvého pána.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Krutý trest za vraždu. Černý šat a bloudění po nocích

Promyšlená pomsta

Druhý zajímavý případ popisuje příběh amerického farmáře, který s sebou na nákup do blízkého městečka vzal také svého psa. Cestou míjeli farmu, ze které vyběhl zuřící pes a farmářova psa ošklivě pokousal. Po nějaké době, kdy se poraněný pes zotavil, přivedl s sebou k dotyčné farmě skutečně obrovského psa ze sousedství a oba společně dotyčného útočníka pokousali na oplátku. Nejednalo se snad v tomto případě o předem připravenou, promyšlenou odvetu?

Nejlepší přítel člověka

Záchrana z onoho světa

Mnoho lidí je přesvědčeno, že zvířata duši a tedy i psychický život skutečně mají a že ani u zvířat tak jejich život fyzickou smrtí nekončí. Podle mnohých svědectví dokonce citliví jedinci vídají mrtvá zvířata, resp. jejich zjevení, i po jejich smrti. Časté jsou rovněž také případy záchrany člověka díky duchu nějakého zvířete. Pro ilustraci uvádíme příběh psa, který se udál až den po jeho smrti. Bývalá majitelka psa se na kole vracela domů, když vtom jí najednou nečekaně její pes skočil přímo pod kola. Lekla se a prudce zabrzdila. Náhle se ozvalo křupnutí – na kole jí praskla zadní brzda. Teprve v tomto okamžiku si žena uvědomila, že její milovaný a nesmírně milující pes je vlastně již od včerejška po smrti. Přesto jí i tak dokázal zachránit život nebo přinejmenším ji uchránil od nějaké závažné nehody, neboť s prasklou brzdou by velmi pravděpodobně své kolo z prudkého kopce, který ji cestou k domovu čekal, nedokázala bez úhony ubrzdit.

Tento i mnoho dalších případů nás vedou k přesvědčení, že ani ve zvířecí říši život a láska smrtí nekončí…

Nejoddanější oči na světě

Petr Matura

Foto: www.animalsadda.com, www.animals.sandiegozoo.org, pixabay (foto AOMSIN),


Štítky: , , , , ,





Mohlo by se vám líbit