Kolik slov zvládne papoušek? Překvapivá inteligence zvířat a rostlin

ARCHIV / NEJČTENĚJŠÍ / SVĚTOVÉ ZÁHADY / Světové záhady / 27. 3. 2021

Lidé se považují za „pány tvorstva“. Člověk předpokládá, že jako jediný obyvatel naší planety byl obdařen kreativním myšlením a darem řeči. Moderní výpočetní technika a vědecké výzkumy vedené novými metodami však odhalují skutečnost, že zvířata zdaleka nejsou tak „hloupá“, jak si možná myslíme…

Odborníci se dnes domnívají, že inteligence psa nebo kočky se může pohybovat dokonce na úrovni pětiletého až šestiletého dítěte, tedy předškoláka. A teď si k této již poměrně rozvinuté dětské inteligenci přimysleme výborný zrak, čich, hmat a sluch, často vyvinutější, než jsou lidské smysly, takže nám z toho v závěru celkově vyjde tvor zdaleka ne tak omezený, jak by se mohlo zdát. Samozřejmě velice záleží i na přístupu chovatele, stejně tak, jako i při výchově a vzdělávání dětí hrají význam jeho „blízcí“ dospělí.

Papoušek žako patří mezi nejučenlivější

Až tisíc slov

Například v případě mluvících papoušků bylo zjištěno, že některé druhy jsou schopny naučit se více než tisíc slov, která navíc, podle odhalení vědců, ve většině případů používají v souvislostech, tudíž je jasné, že významu slov musí nějakým způsobem rozumět.

Jako velice schopní se pak jeví lidoopi. Zvířata nekomunikují, neboť k tomu nejsou „hlasově“ uzpůsobena, nicméně, jak vědci zjistili, například šimpanzi nebo gorily se dokážou naučit znakovou řeč a pro komunikaci ji využívat. V souvislosti s tím se podařilo odhalit velice zvláštní skutečnost, a to fakt, že díky této znakové řeči zvířata vyjadřují i své emoce jako smutek, radost nebo lásku.

Zvládají vztahy i emoce

Kupříkladu mangabejové, druh afrických opic z čeledi kočkodanů, žijí v tlupách čítajících až sto dvacet jedinců. Členové uvnitř tlupy navazují vztahy a zjednodušeně řečeno si musí pamatovat, kdo s kým jak vychází. Nemělo by smysl chtít navázat spolupráci s mangabejem, který je spřízněný s nepřítelem v tlupě. Stejně tak by nebylo moudré pouštět se do konfliktu s někým, kdo je v hierarchii skupiny výše postavený nebo kdo je s někým výše postaveným zadobře. Není snad právě toto příklad silně rozvinuté sociální inteligence, dobré paměti a schopnosti pružně reagovat na nové informace?

Mohlo by vás ještě zajímat:  Mají i zvířata duši? A navštěvují nás po své smrti?

Zvířecí dokonale vyvinuté smysly pak zase dokážou předvídat budoucí události, o kterých v tu dobu lidé nemají ještě ani tušení. Nejen, že jsou daleko před námi kupříkladu v předpovědích počasí, ale umí i „předpovědět“ blížící se bouři nebo zemětřesení. Nezřídka také ví, že se blíží smrt milovaného člověka…

Mangabejové mají složitý sociální život

Pozadu nejsou ani rostliny

Vědecké výzkumy se zaměřily samozřejmě rovněž i na příslušníky rostlinné říše. Byl sestrojen citlivý snímač, který zachytával pouhým okem neviditelné vibrace rostlin. V pokusném skleníku se s jednou částí rostlin zacházelo neurvale, s druhou částí pak mile, laskavě, s láskou. Podobný pokus byl následně učiněn i se stromy. Ve všech případech bez rozdílu milované rostliny zůstávaly v klidu a prospívaly, zatímco druhé skupině, která se doslova „třásla strachy“, se příliš dobře nedařilo…

A nebývá to tak i u nás lidí? Kdoví, čím dalším nás do budoucna nejen zvířata, ale rovněž i rostliny ještě překvapí. A doufejme, že pouze pozitivně…

Petr Matura

Obr.: wikipedie, www.freepik.com


Štítky: , , , ,





Mohlo by se vám líbit