Kde se vzal Silvestr? A jak při něm čarovat ve svůj prospěch?

Báje, mýty, legendy, pověsti / Magie / Různé / Světové záhady / 31. 12. 2020

Dnes samozřejmý svátek, loučení se starým rokem a přivítání nového, vlastně zas až tak dlouhou tradici v současné podobě nemá. Zároveň ale vždycky byl něčím magický. A to se nezměnilo dodnes.

O tom, že nový rok bude začínat právě 1. ledna, rozhodl Julius Ceasar svou kalendářní reformou. Shodou okolností potom 31. 12. 335 n. l. zemřel papež jménem Silvestr I., později svatořečený a patron domácích zvířat a dobré úrody. Tak se dostal 31. 12. Také do křesťanského kalendáře. Kdyby se jmenoval jinak, tak bychom dnes žádný silvestr vlastně neměli.

Juliovi Caesarvi vděčíme za to, že nový rok u nás začíná 1. ledna

Původně hlavně rozjímání

V křesťanském světě ale býval jeho svátkem velmi poklidným a spíše rozjímavým až do 19. století. Teprve tehdy bujaré veselí, v soukromí i na veřejnosti, nahradilo tradiční bohoslužbu spojenou s poděkováním za to, co starý rok přinesl dobrého a s modlitbou o aspoň stejně dobrý nový rok. Veselý Silvestr je zároveň také určité odreagování od často emočně vypjatých vánočních svátků a signalizuje vstup do veselého masopustního období. Často se ale neubráníme bilancování, které nemusí dopadnout vždy úplně dobře a stane se, mírně řečeno, zdrojem duševní nepohody. Šťastná nebývají ani nereálná novoroční předsevzetí, která se pak nedaří splnit. Možná bude proto lepší toto přelomové období využít l nějakému tomu magickému rituálu…

Tradiční zvyklosti pro štěstí a proti smrti

Do domácností se dříve dostavovaly tzv. ometačky, chudé ženy oděné v černém, třikrát zaklepaly a třikrát, ve jménu Otce, Syna i Ducha, ometly kamna, aby v nich dobře hořelo i v novém roce. Tradičním pokrmem podávaným o půlnoci „pro štěstí“ býval horký ovar, kroupy a křen s jablky. Naopak se nesmí jíst drůbež, aby „štěstí neuletělo“, ryby, aby „neuplavalo“ a zajíci, aby „neuteklo“ a prát a věšet prádlo, aby se tak nepřivolala smrt někoho blízkého. Podle některých podání nesmí na šňůře zůstat viset ani prádlo pověšené již dříve.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Nejdokonalejší stavby světa

Co na Nový rok?

Prasátka jako symbol novoročního štěstí

Pokud se o půlnoci ze Silvestra na Nový rok vydáme někam ven, zaměříme se na to, jaká je noc. Dobrý rok věští noc bez deště a větru, světlá a tichá. Ten, kdo se chce oženit, by měl poslouchat, odkud zaštěká pes a vydat se tím směrem, protože právě tam nalezne svoji nevěstu.

Tady důsledně platí úsloví, jak na Nový rok, tak po celý rok. Měli bychom se tedy vystříhat toho, co nechceme v novém roce mít, a naopak. Začíná to již probuzením, které by mělo být takové, jaké si přejeme po celý rok, bez ohledu na možné přehnání silvestrovských oslav.

Podobně platí, že co si oblečeme na Nový rok, zůstane nám celoročně. Štěstí a bohatství nám přinese čočka, která podle zásad sympatické magie představuje vlastně spoustu malých penízků. Kdo si neměl ovar už o půlnoci, měl by si ho pro štěstí a hojnost dát alespoň nyní, nebo alespoň kousek vepřového. Zákaz pojídání drůbeže, ryb a zajíců platí po celý den. Z domu se také nesmí nic vynášet, aby to příští rok nechybělo. A pokud se něco rozbije, bude celý příští rok, bohužel, „rozkřapaný“. Traduje se také, že novoroční koupel ve sněhu, pochopitelně bez oděvu, zajistí pevné zdraví.

Možná vám připadají vám všechny tyto magické úkony a pověry nesmyslné, ale přesto na ně dáte, aniž vlastně přesně víte proč. Vůbec si to nevyčítejte. Všechny přelomové dny, a to Silvestr a Nový rok určitě jsou, se vždy spojovaly s určitými obřady, protože zaběhnuté zvyky dávají jistotu našemu nejistému světu, nyní ještě nejistějšímu. A kdo si je sám sebou jistý, tomu se daří vždy lépe, než nejistému – takže nakonec všechna ta novoroční kouzla opravdu fungují.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Krokodýlí čarodějové

Jitka Lenková

Obr. wikipedia, www.expatshaarlem.nl, archiv autorky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Štítky: , , , , ,





Mohlo by se vám líbit