CBD-konopi

Hocha napadeného hadem prý zachránil pastevec

Báje, mýty, legendy, pověsti / České záhady / Osobní zkušenost / 3. 9. 2020

A to u kaple Anděla Strážce nacházející se na vrchu Kralovice, který se vypíná nad malebným jihočeským městem Volyně, je tajemno. „Pověstí o vzniku kaple je, jak už to u pověstí bývá, několik verzí, liší se však pouze nepatrně,“ uvedl pro portál Karel Skalický z Městského muzea ve Volyni.

Program každoroční Andělské poutě

Ohlídal ho hafan

Nejznámější je podle jeho slov asi verze zachycená místním důchodním a vlastivědným pracovníkem Janem Braunem: „… na pastvinách královických při pasení ovcí zachráněn byl synek z rodiny Prokopovy, kterého napadl had. Hošík spal, netušil ani, jaké nebezpečí mu hrozí. Zachránil jej pastevec, který hošíka s sebou na pastvu brával. Pastevec na upozornění psa hafana zpozoroval nebezpečí a hada zabil. Na památku tohoto zachránění postavila rodina Prokopova původní tuto kapličku svým nákladem,“ tak praví pověst o vzniku kaple Anděla Strážce, kterou Jan Braun zachytil v roce 1936.

„Nevinného dřímajícího chlapce i zrádného a lačnícího hada neopomněl v roce 1858 na zdejším oltářním obraze zvěčnit malíř Matěj Kunzl (1825–1905), ale stejně tak oba motivy najdeme i na celé řadě soudobých vyobrazení Anděla Strážce, takže se nutně vkrádají pochybnosti, zda legenda nevyrostla až druhotně z plátna obrazu,“ doplnil k pověsti Karel Skalický.

Připomínka svobodných sedláků

Mohutnému a protáhlému hřebeni severovýchodně od města i jeho svahům bylo již od starších dob pomístně přezdíváno Královice, respektive Na Královicích nebo také Královský vrch. Název bezpochyby odkazoval na prastarou královskou majetkovou držbu zdejšího kraje a dnes zároveň slouží jako mimoděká připomínka někdejších svobodných sedláků – králováků, jejichž správním centrem a srdcem byla právě staroslavná Volyně,“ připomněl historii města Karel Skalický.

„V mladších časech byl tento vrch ale především královstvím čtyřnohého dobytka, na jeho zcela holém temeni i úbočích se totiž rozkládaly obecní pastviny, které bývaly pravidelnou štací volyňských pastýřů – „slouhů stád větších“ i těch nepatrných,“ přiblížil, k čemu vrch sloužil a co tedy bylo i podkladem vzniku nejznámější pověsti.

Mohlo by vás ještě zajímat:   Je na polském hrádku časoprostorová anomálie?

Holý a smutný vrch ožil díky stromům 

„Vrch s andělskou kaplí byl dlouhodobě „holý a vypadal smutně“, až teprve v březnu 1851 jej městští představení v čele s tehdejším purkmistrem Janem Augustinem Hödlem (1811–1893) nechali „sosnovým semenem osíti“. Část lesa se však neujala, takže byla po několika letech nahrazena modříny a břízami. Prvotní borovicový porost Andělíčka, jak se začalo místu brzy přezdívat, můžeme spatřit, sice v již značně povyrostlém stavu, na několika nejstarších fotografiích z konce 19. století,“ uvedl Karel Skalický.

Kaple Anděla Strážce

Záhy po zalesnění pastvin se, podle jeho slov, začaly ozývat hlasy volající po přestavbě sešlé staré kaple a její přeměně ve stavbu větší a reprezentativnější. „Bohulibého záměru se aktivně ujal purkmistr Hödl, který uspořádal veřejnou sbírku a shromažďoval jednotlivé příspěvky na stavbu mezi měšťany. Plány nové kaple v módním novogotickém stylu vyhotovil architekt Josef Niklas (1817–1877), volyňský rodák, dlouholetý profesor a krátce i rektor na pražské technice. Na jaře roku 1858 se již začaly kopat základy, vyráběly se cihly a přímo na místě se hasilo vápno,“ pokračoval.

Andělská pouť a romantická vyhlídka

Kaple byla slavnostně vysvěcena 6. září 1858, na den Anděla Strážce. „V roce 1866 byl před kaplí vztyčen litinový kříž na žulovém soklu. Průběžně byla kaple zvelebována díky darům jednotlivců,“ podotkl Karel Skalický. „V druhé polovině 20. století se s kaplí zacházelo poměrně ošklivě a hrubě, její okna byla vytlučena a bohatý inventář byl z větší části rozkraden nebo zničen, z čehož se kaple dosud vůbec nevzpamatovala,“ uvedl. S tím, že po novogotické přestavbě získala kaple nově mešní licenci.

„Od té doby se vždy na počátku září při svátku Anděla Strážce u ní konávala zvláštní pouť, tzv. Andělská, na kterou vycházelo procesí zpravidla z děkanského kostela Všech svatých,“ připomněl. „Dlouhá a bohapustá komunistická éra tyto poutě na desítky let přerušila, obnoveny byly až v roce 2008. Ve starších časech navíc v předvečer zářijového svátku na Královském vrchu probíhalo pálení ohňů, tento zajímavý lidový zvyk však zcela vymizel ještě před první světovou válkou,“ uvedl. „Romantickou vyhlídkou se slavnou minulostí bude Andělíček snad i v časech budoucích…,“ vyslovil své závěrečné přání a doufejme i předpověď.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Utancovali se k smrti. Hrozí nám taneční mor i dnes?

Andrea Cerqueirová

Obr: kudyznudy.cz – CzechTourism, wikipedie