Chico Xavier –⁠ mělo slavné médium spojení s duchy?

ARCHIV / Duchové / KURIOZITY / TOP články / ZTRACENÉ VĚDOMOSTI / 15. 6. 2022

Lidé měli již odedávna touhu komunikovat s „druhým břehem”. Chtěli navázat spojení se zesnulými blízkými. Jedním z lidí, kteří na to měli zvláštní talent, byl Chico Xavier.

Muž se narodil 2. dubna 1910 v Pedro Leopoldo pod jménem Francisco de Paula Cândido. Po vydání své první knihy však začal používat jméno Francisco Cândido Xavier. Jeho rodina žila ve velice skromných podmínkách. Chico měl celkem devět sourozenců. Jeho rodiče byli negramotní, takže děti měly jen velmi malou naději na vzdělání. Když bylo malému chlapci asi 5 let, zemřela mu matka a ovdovělý otec nebyl schopen všechny děti uživit. Byly tedy rozděleny mezi různé známé a příbuzné. Chico byl dán do péče kmotry Rity, jež ho bohužel fyzicky i psychicky týrala.

Socha Chica Xaviera

Dětství slavného média

Muž sám o sobě uvádí, že již ve svých 4 letech viděla duchy zemřelých. Chvíle úlevy chlapci přinášela komunikace s duchem zesnulé maminky. Kmotra vychovávala ještě i druhého adoptivního syna, Moarcira, jenž trpěl údajně nevyléčitelným zraněním v podobě rány na noze. Podle rad místní léčitelky mělo nějaké dítě olizovat zanícenou ránu po dobu tří pátků, přičemž se tato vybraná ratolest měla i postit. Tento odporný úkol Rita samozřejmě uložila malému Francisovi.

Hoch se chtěl proti radám léčitelky vzbouřit, ale poté opět mluvit s duchem své maminky, která mu poradila „olizovat ránu trpělivě”. Matka mu vysvětlila, že uposlechnutí tohoto příkazu není sice lékem, ale mohlo by to uklidnit hněv kmotry. Ona si vyléčení rány už vezme na starost. Jakmile se Moarcirovi rána zahojila, Rita své chování vůči Francisovi skutečně zlepšila.

Jakmile se otec Francise podruhé oženil, vzal si syny opět k sobě. Chlapci bylo v té době asi 7 let a díky adoptivní matce začal chodit konečně do školy. Jeho paranormální schopnosti mu však komplikovaly život a okolí mu příliš nerozumělo. Třeba ve 4. třídě během hodiny prohlásil, že viděl muže, který mu nadiktoval slohovou práci. Nikdo mu to samozřejmě nevěřil a samotná učitelka se o tuto záležitost více nezajímala.

V roce 1922 při 100. výročí nezávislosti Brazílie se konala státní soutěž slohových prací. Ta Francisova získala čestné uznání, ale čelil nedůvěře ze strany spolužáků, kteří jej obvinili z plagiátorství. S takovýmto chováním se chlapec potýkal celý svůj život. Na obhajobu svých schopností podstoupil výzvu napsat pod vedením duchů improvizovanou práci na náhodně zvolené téma „o zrnku písku”. Zvládl to s přehledem.

V 17 letech začal na rady svého přítele studovat spiritismus, ale ani to nebyla náhoda. V květnu onoho roku mu duch jeho matky poradil studovat knihy spiritisty Alana Kardeca. Pomohl též založit spiritistické centrum v jednoduché dřevěné stavbě, která patřila jednomu z jeho bratrů.

Z média spisovatelem

Emmanuel

V roce 1931, ve městě Pedro Leopoldo, začal psát knihu „Parnaso de Além — Túmulo”. V tomto roce se setkal se svým duchovním průvodcem Emmanuelem, který ho zaúkoloval napsáním 30 knižních titulů. Vysvětlil mu, že jsou po něm vyžadovány 3 podmínky: disciplína, disciplína a disciplína. Přísný a náročný průvodce mu doporučil, aby byl věrný Ježíšovi a Kardecovi.

Později se médium dozvědělo, že Emmanuel byl římský senátor Publius Lentulus, jenž se následně narodil jako otrok a sympatizant s křesťanstvím. V další reinkarnaci byl knězem Manuelem da Nóbrega, ten byl spojován s evangelizací Brazílie.

Prostřednictvím psychografie se Francisovi začali také zjevovat různí zemřelí básníci. V roce 1928 začal muž publikovat první zprávy v časopise „O Jornal” v Rio de Janeiro a v „Almanaque de Notícias” v Portugalsku. V roce 1943 byl vydán jeden z nejpopulárnějších románů spiritistické literatury „Náš domov”, přičemž se stal nejrozšířenějším dílem média vůbec. V roce 2010 byl podle této knihy natočen i film a prodaly se více než 2 miliony exemplářů. Toto dílo je první knihou ze série připisované duchu Andé Luize.

Ve své době oblila Chico Xaviera strmě vzrostla a stále více osob se na něj obracelo s prosbou léčby a vzkazů od zemřelých. Malé městečko Pedro Leopoldo se tak stává neformálním poutním místem.

Chico zemřel ve věku 92 let dne 30. června 2002 na zástavu srdce. Podle vyprávění přátel a příbuzných tvrdil, že zemře, až budou Brazilci velmi šťastní a celá země bude slavit. Brazílie v ten den slavila vítězství mistrovství světa ve fotbale. Chico zemřel okolo 9. hodiny po utkání země s Německem. Brazilský národ si ho velice vážil, neboť se jeho pohřbu zúčastnilo více než 120 tisíc osob. V zemi byl navíc vyhlášen třídenní státní smutek.

autor: Petr Matura
foto: commons.wikimedia.org
piqsels.com


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit