Zvonivé záhady zvíkovské

Různé / 11. 2. 2020

Zvíkovský hrad je opředen mnoha záhadami a pověstmi. Odlehlý a tichý kout naší země skrytý uprostřed hustých lesů na soutoku dvou řek Otavy a Vltavy býval velmi často útočištěm lidí, kteří se stáhli z rušného života měst a honosných sídel. Dnes je oblíbeným cílem turistů i hledačů záhad a tajemství. A že jich tu je.

Vznik hradu

Podle pověstí stál u počátku Zvíkova praotec Čech. Jak k tomu došlo? Náš praotec prý měl dceru a ta se zamilovala do mládence, který tatínkovi nějak nešel pod vousy. Mladí milenci proto spolu uprchli a skryli se před otcovým hněvem v pustých krajích na jihu. Tam, na soutoku dvou krásných řek, si postavili prostou chatrč a založili rodinu.

Náhoda však přivedla právě na toto místo praotce Čecha při lovu zvěře. Spatřil dvě malé děti, které sledoval do jejich chatrče a tam se setkal se svojí ztracenou dcerou. Dceři odpustil, s jejím mužem se usmířil a nabídl jim, ať se vrátí. Jenže ti odmítli, prý si tu už zvykli. A tak jim praotec Čech vystavěl pevný hrad, který nazval Zvykov, který byl později nazýván Zvíkov.

Díky nízkému stavu vody částečně odkrytá cesta ke kostelíku sv. Mikuláše

Dnešní věda však tvrdí, že hrad vznikl až ve 13. století, i když zcela jistě nebyl postaven „na zelené louce“. Zcela určitě zde bylo před naším letopočtem keltské hradiště. Ale pojďme k těm záhadám.

Pohřbený zvon

Pod hradem, na březích obou řek, stávalo malé podhradní městečko. Patříval k němu i kostelík sv. Mikuláše postavený kousek nad ním. Kostelík byl spojen s hřbitovem po jeho obou stranách. Na hřbitově se od roku 1826 přestalo pohřbívat. Proč – to nikdo neví. Kostelík byl někdy v roce 1833 zbořen. Zbyly po něm jenom ruiny. A v těchto ruinách byl v roce 1946 nalezen zakopaný zvon. To by ještě nebylo nic neobvyklého, zvony byly často různě skrývány. Někdy je místní i zakopali – ve válečných letech totiž existoval nepěkný zvyk zvony rekvírovat a odlévat z nich hlavně děl. Jenže tento zvon byl zakopán sedm metrů pod zemí!

Mohlo by vás ještě zajímat:  Říkáte si, že jste prokletí?

Dnes si tento zvon můžete prohlédnout vystavený na hradě Zvíkov. Je to totiž jeden z nejstarších zvonů v Čechách, byl odlit mezi lety 1400 – 1450. Proč se u kostelíku náhle přestalo pohřbívat? Proč byl kostelík zbořen? A proč musel být zvon zakopán tak hluboko?

Zlobivý rarášek

Zvíkov je znám svým raráškem, o kterém se nejen vyprávějí pověsti, ale je mu vedle vstupu do hradu také věnována se svědectvím o setkání zednického mistra s tímto duchem. Podle konkrétních popisů prý jde o malého mužíčka, jehož zjevení je vždycky provázeno zvukem zvonů!

A to není jediný případ, kdy je na Zvíkově slyšet tento zvuk. Děje se tak i ve známá Hlízové věži s tajemnými symboly vyrytými na kamenech jejích zdí a proslulé podivnými anomáliemi, které se dějí jejím návštěvníkům. Kromě vybitých baterií a poškozených přístrojů jsou to i divné pocity a vjemy lidí nacházejících se v korunní síni věže. Několik lidí popsalo, že mají pocit „jako kdyby v dálce intenzivně zvonily zvony“.

Je potom pouze náhoda, že ve 13. století, kdy se zvíkovský hrad stavěl a kdy bylo zvykem používat i německé názvy, protože gotická kultura k nám přicházela z Německa, se Zvíkovu říkalo Klingenberg – tedy Zvonící vrch?

Další zvonivá záhada

A nakonec podivnost největší. Mezi zakladatele hradu řadíme přemyslovského krále Václava I. (1205 – 1253). Byl prakticky od začátku přítomen stavbě hradu a pobýval na Zvíkově velmi často. Podle kronikářů až příliš často, král Václav totiž na Zvíkov utíkal před panovnickými povinnostmi, měl zdejší hrad i hluboké lesy kolem rád.

Kronikáři však u Václava I. zmiňují i jednu podivnost. Král už od dětství trpěl zvláštní chorobou – idiosynkrazií. Ta se projevovala mj. tím, že nesnášel zvuk kostelních zvonů, který u něj vyvolával prudké bolesti hlavy a snad prý i jakési záchvaty, podobné epilepsii. Kamkoliv prý král Václav cestoval, bylo zvonění na zvony zapovězeno, což těžce nesli například pražští radní. I když to prý nebylo tak často, protože, jak již bylo řečeno, král raději pobýval na oblíbených místech, jako byl Zvíkov nebo Křivoklát.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Leží u Českého Brodu bunkr pro vyvolené?

Jak je ale možné, že král, který nesnášel zvuk kostelních zvonů, pobývá rád na Zvíkově – Klingenbergu, čili Zvonícím vrchu, kde se za zvuku zvonů zjevuje rarášek a dějí se tam další podivnosti? Není těch „zvonivých tajemství“ na Zvíkově nějak moc?

Hlízová věž hradu Zvíkova

Vladimír Šiška

foto: autor, Jitka Lenková, wikipedie

 

 


Štítky: , , , ,





You might also like