Ztracené ostrovy: Šlo o pozůstatek bájné Atlantidy?

Mystéria / 30. 11. 2014

Přestože jsou zakresleny na starých mapách, zmizely, jako by se nad nimi navždy zavřelo moře. Proč některé ostrovy již nikdy nespatří lidské oči?
Španělská karavela se houpe na vlnách Atlantického oceánu. Náhle jeden z námořníků ukáže směrem, kde se rýsují obrysy neznámé země… O sto let později sem připlouvá jiná loď. Na místě ostrova se však nachází již pouze mořská hladina!

Ráj zmizelých zemí
Podobné příběhy nejsou pouze námořnickou latinou. Podle starých map je Atlantik doslova rájem ztracených zemí. A nejedná se pouze o bájnou Atlantidu, jejíž tradice vychází z nejednoznačného popisu řeckého filozofa a vědce Platóna.
V podobném duchu se vyjádřil i Platónův krajan – antický spisovatel Plútarchos, podle kterého se v Atlantiku prý nacházel ztracený kontinent Saturnia. Také římský historik Ammianus Marcellinus psal o velkém ostrově v tomto oceánu, který měl zmizet. O ztracených pevninách v Atlantickém oceánu se však dočteme i u mnoha dalších, mnohem novějších autorů.

I když je nutno brát podobné informace s nadhledem, mnohé indicie naznačují pravdivost části z nich. Mezi navždy ztracené země měla patřit například Antillia, ležící západně od Portugalska v oblasti dnešních Azorských ostrovů.

Co spatřili Portugalci?
O tomto velkém ostrově, nacházející se prý na úrovni 31. stupně zeměpisné šířky, psal nejenom Řek Aristoteles. Zvěsti o něm se objevily i mnohem později – v době 14. a 15. století. Existovala tato země ještě tehdy? Vždyť ji měla ve středověku spatřit nejméně jedna portugalská lodní posádka!
Tuto záhadnou pevninu, shodou náhod právě o velikosti Portugalska, nalezneme na několika středověkých námořních mapách. Jednalo se pouze o záměnu dnešních Azor za větší zemi, způsobenou nepřesným zeměměřičstvím, nebo špatným překreslením původních map?

Mapa z jiného světa
Jenže mystická Antillia se kupodivu nachází i na jinak poměrně přesné a šokující mapě z počátku 16. století, jejímž autorem byl turecký admirál a kartograf Piri Reis. Na jeho „plánku“ lze kupodivu rozeznat jak východní pobřeží Severní i Jižní Ameriky v době krátce po objevení Nového světa, ale také zřejmě část antarktických břehů!
Na svou dobu podivuhodně přesná Reisova mapa pravděpodobně vznikla (podle poznámek na okraji a své neuvěřitelné přesnosti – pozn. redakce) překreslením mnohem starších a dodnes neznámých podkladů. Existence jakési pevniny na západ od Pyrenejského poloostrova se tedy v tomto světle nezdá až tak nereálná!

Mohlo by vás ještě zajímat:  Amazonské hadí obludy

Kupodivu pro tuto vědci opomíjenou možnost existují i další náznaky. Nejenom, že tato oblast patří mezi tektonicky neklidné zóny, kde dochází čas od času k zemětřesením, ale také v oblasti severně a východně od Azor spatříte díky satelitním snímkům jakousi „náhorní plošinu“ ležící v oceánu.

Sladkovodní řasy a další šílenosti!
Jenže tím podivné souvislosti zdaleka nekončí. V roce 1948 našla švédská vědecká expedice u Azor v hloubce 3600 metrů řasy, žijící původně výhradně ve sladkých vodách. Podobně šokující byl objev členů Sovětské akademie věd ze sedmdesátých let minulého století. Výprava objevila v hlubinách nedaleko Azor tachylit – černé sopečné sklo, tedy ztvrdlou lávu. Jenže tachylit se může vytvořit pouze nad vodou, tedy na pevnině! Naznačuje to, že v oblasti Azor vskutku před tisíci lety existovala potopená pevnina, o níž dnes téměř nic nevíme?

Potopený pravzor Atlantidy?
Když si představíme plošinu, obklopující pod vodou Azory, nalezneme potopenou zemi s poloostrovy, zemskými šíjemi, zálivy, horami a údolími, která je větší než Portugalsko,“ napsal o této záhadě americký spisovatel Charles Berlitz, který zároveň věřil, že jde o pozůstatek údajné Atlantidy. Možná tomu tak vskutku je, vždyť někteří badatelé umisťují tuto bájnou pevninu, právě do lokality bývalých Azor.
Jak lze však podobně náhlá „zmizení“ pevnin vysvětlit? Zejména ostrovy, ležící poblíž tektonických zlomů, nebo nad podmořskými vulkány se mohou stát díky rychlému vzestupu mořské hladiny, či vlnám tsunami, bájnou minulostí. V případě jiných hypotetických pevnin pak šlo občas pouze o velké ledovce, které později roztály. Mohou však existovat ještě další řešení tohoto problému? Kdo ví…
K mystériu ztracených ostrovů se vrátíme v druhém – volném pokračování tohoto článku.

Autor: Petr Koutský
Fotografie: shutterstock.com, ilustrační foto


Štítky: , , ,





You might also like