Záhadná žena s podlouhlou lebkou z Ingušska. Rituální oběť nebo sprostá vražda?

Různé / Světové záhady / 14. 5. 2019

Archeologové v Rusku opět stojí před jednou hádankou z dávné minulosti. Při vykopávkách starověké tzv. Gamurzijevské osady objevili pracovníci Archeologického centra E. I. Krupnova velmi neobvyklý hrob s ostatky tří lidí, chlapce, muže a ženy s neobvykle protáhlou lebkou. Co se jim přihodilo?

Území současné autonomní Republiky Ingušsko s hlavním městem Magas se nachází na Kavkaze mezi Černým mořem a Aralským jezerem v sousedství Čečenska, Severní Osetie a Gruzie. Bylo osídleno již ve starověku národy Sarmatů a Alanů a do této doby spadá i Gamurzijevská osada ležící mezi řekami Nazranki a Sunži. Pochází z pozdní doby bronzové a datuje se do 6. – 4. st. př. n. l. O značné vyspělosti jejích obyvatel svědčí mimo jiné i to, že kolem osady byl vybudován systém umělého zavlažování a jeho vodní příkop sloužil zřejmě zároveň k obraně osady.

Na celém nálezu je nejzajímavější to, že kostry těchto třech lidí osob nebyly pohřbeny v hrobě, či hrobech, ale našly se v hospodářské, či spíše odpadní, jámě. Ty byly tehdy zcela běžné, na území osady bylo nalezeno více než 250 takových jam. Předkové současných Ingušů, Alanové a Sarmati, je budovali přímo pod svými domy a soudě podle jejich obsahu a kostí, které se v nich nacházejí, v nich uchovávali jatečně upravená těla zvířat. V některých jámách se našly i odpadky, jako třeba popel, v jiných byly rituálně pohřbené pozůstatky předků, s pohřebními dary.

Tady jde však zjevně o něco jiného. Tento pohřeb patrně nedoprovázely obvyklé obřady a mrtví nedostali na cestu do záhrobí žádné dary a výbavu. S největší pravděpodobností došlo k tomu, že tito lidé byli z nějakého důvodu zabiti a vhozeni do jámy „jen tak“, jako odpad. To naznačuje také poloha nalezených koster – těla musela ležet jedno přes druhé.

Co se tam však před dvěma a půl tisíci lety přesně stalo? Byla to vražda, poprava, pomsta nebo součást nějakého rituálu? Zřejmě zásadní je to, že hlava ženy má neobvyklý podlouhlý tvar. Aby vznikl, musela být v raném dětství její lebka za tím účelem pevně ovázána obvazy nebo dokonce obklopena speciálními dřevěnými nebo kovovými kroužky. Proč se to však dělo? Podle jedné verze byl tento výrazný rys charakteristický pro dívky z velmi bohatých a vznešených rodin té doby.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Záhada z archivu – Dovede nás Salcburská kostka k jiným civilizacím?

Tím spíš však zaráží způsob jejího pohřbu. Podle druhé verze žena mohla mít přímý vztah k nějakým náboženským rituálům a kultům. Jinými slovy, možná tu jde o kostru dávné šamanky či čarodějnice. Byla tak vychovávána od dětství, nebo se na tuto dráha vydala, či k ní zběhla, až později, jako vysoce urozená dívka či žena? A v jakém je vztahu ke zbývajícím dvěma lidem, kteří byli hozeni do jámy spolu s ní? Byla snad napadena a její muž se jí pokoušel, neúspěšně bránit? Byl chlapec jejich synem?

To jsou otázky, na které by měl odpovědět další výzkum těchto koster. Těžko však asi vyjasní to, proč dávné kavkazské národy měly stejnou zálibu v prodlužování lidských lebek jako znaku urozenosti či nějaké výjimečnosti stejně jako třeba jihoameričtí indiáni a některé asijské národy. Jaké společné kořeny má tato tradice? Jaký stejný vzor? Ta neodvážnější hypotéza mluví o tom, že lidé se tak snažili přiblížit svým velkým a obdivovaným vzorům, návštěvníkům z jiných planet…Objevili se snad i v Ingušsku před téměř třemi tisíci lety?

A co dalšího archeologové v Gamurzijevské osadě ještě najdou? V současné době vědci prozkoumali pouze jednu čtvrtinu této oblasti o rozloze cca 10 tisíc m2 a čekají tu na ně ještě stovky dalších zajímavých a dosud neprozkoumaných objektů. Skrývá se v nich i řešení této záhady?

-skm-

Foto: Tisková služba Archeologického centra. E.I. Krupnova, Gazety Ingušii, gazetaingush.ru


Štítky: , , , ,





You might also like