Proč se báli příchodu prvního tisíciletí?

ARCHIV / 13. 3. 2019

Mihotavé paprsky ozařují ramena statného muže, modlícího se v nevelké románské rotundě. V jeho tváři se zračí strach a očekávání brzké záhuby…

Do konce prvního tisíciletí zbývá jen několik dnů. Tento muž se stejně jako další tisíce evropských křesťanů obává konce světa. Proč tomu tak je? Důvodem jsou pochmurná slova v Bibli, přesněji v prorocky zaměřeném Zjevení svatého Jana (známého také jako Janova apokalypsa – pozn. redakce). V jinotajném textu, plném metafor a popisů neobvyklých vidění, se píše i o nastávajícím příchodu Syna Božího, který má soudit hřešící lidstvo. Po údajném objevení se tohoto božského zástupce – podle nejčastějšího výkladu znovuzrozeného Ježíše Krista – mají nastat hrozivé pohromy a zánik všech hříšníků. Byla tato pochmurná vize jen špatně pochopena, nebo se odehraje až jindy?

DOBA, KTERÁ NEBYLA SVATÁ!

Na konci prvního milénia si většina Evropanů příliš nelámala hlavu s dodržováním křesťanského desatera. Mnozí z nich se obohacovali na úkor druhých, bezostyšně zabíjeli, i cizoložství jim nebylo cizí! Ani střed starého kontinentu nebyl výjimkou. Jedna válka střídala druhou a vraždění nevinných lidí bylo oblíbenou zábavou šlechty. České země tehdy pod vládou knížete Boleslava II. Pobožného dosáhly mocenského rozmachu a velkého rozšíření území. Avšak tento Přemyslovec si své druhé jméno příliš nezasloužil. Byl to totiž právě on, kdo nesl hlavní tíhu rozhodnutí o krutém vyvraždění rivalů z českého rodu Slavníkovců v v září roku 995 (včetně žen a dětí – pozn. redakce). Jenže vše se mělo brzy změnit…

PROČ LICHVÁŘI ROZDÁVALI PENÍZE?

O tři roky později totiž začali mnozí křesťanští duchovní ve větší míře upozorňovat, že se blíží 31. prosinec roku 999. V tento den prý možná půjde o poslední den lidstva na Zemi před božím soudem! Chování mnohých křesťanů se tehdy zcela změnilo! Začali přemýšlet o svém předchozím hříšném a sobeckém životě, který chtěli rychle změnit. Mnozí z Evropanů ve snaze vyhnout se věčnému zatracení, doháněli rychle pokáním a dobrými činy vše, co mohli! Například někteří lichváři začali rozdávat své nepoctivě získané peníze chudým lidem, zatímco část zločinců se sama přihlásila o potrestání! Jenže – světe div se – ve většině případů jim byly jejich prohřešky odpuštěny. V této absurdní atmosféře strachu a dobrých skutků dokonce někteří zemědělci opustili pole, která již neoseli. 

BÁL SE I SAMOTNÝ PAPEŽ?

O tom, zda se toto hysterické očekávání zkázy tehdy týkalo pouze malých skupin obyvatel, nebo zda mělo hromadný charakter, se mezi historiky stále vedou spory. Není totiž jisté, nakolik se dobové písemné prameny – ovlivněné zajisté zájmy Římskokatolické církve – drží skutečnosti! Vždyť většina událostí je tehdy zapsána členy řádů v klášterech, či dalším římskokatolickým duchovenstvem. Čekání na apokalypsu se však tehdy nevyhnulo ani nejvyšším zástupcům této mocné organizace. I tehdejší papež Silvestr II. uvěřil v konec světa, přestože byl jedním z nejvzdělanějších mužů své doby. 

KONEC SVĚTA: JEN PRO KŘESŤANY?

Kromě matematických a zeměpisných prací s jeho autorstvím, patřil i mezi významné filozofy a zručné konstruktéry hodin a mechanických přístrojů. Mimo jiné mu vděčíme i za vytvoření jednoho z prvních glóbů. Proč přesto podlehl nepříliš podloženému očekávání totální zkázy světa? Vždyť v Janově apokalypse nenajdeme žádné konkrétní datum, natož zmínku o roku 1000! Jenže se jednalo o „pěkně kulaté“ datum konce prvního milénia, které k očekávání Armagedonu svádělo. A hysterie mezi lidmi udělala své! A to přesto, že z hlediska dalších náboženství se tehdy psaly zcela jiné roky…Roky, nespojené se skonem Ježíše Krista. Jak vše dopadlo? Když před půlnocí v poslední den roku 999 čekal v kostele Silvestr II. spolu s dalšími lidmi na příchod andělů a apokalypsu, ta (kupodivu?) nepřišla. A nedostavila se ani během mnoha dalších staletí…

SKRÝVÁ PÍSMO SKUTEČNÁ PROROCTVÍ?

Staletí, plných podobně mylných předpovědí, pocházejících nejen z řad církevních fanatiků a osob, toužících po rychlé slávě. Koneckonců dodnes jsme ovlivněni tehdejším krutým pohledem na čas, jako něco zlého a konečného. A očekáváním utrpení v tomto světě. Ale co když na tajemných vizích v nejposvátnější křesťanské knize opravdu cosi je? Konkrétně se zde mají nacházet (částečně již splněné) předpovědi, a to nejen o 20. století. Najdeme je prý nejen ve Zjevení svatého Jana, ale především v Tóře. O tom si však více povíme jindy…

Petr Koutský


Štítky: , , , ,





Mohlo by se vám líbit