Záhada starověkých kachniček na vozíčku. Kultovní opeřenec, dekorace či snad „jen“ hračka?

Různé / Světové záhady / 5. 9. 2019

Zajímavý předmět, zřejmě kultovní (?) vozíček, byl vykopán na místě zvaném Glasinac nacházející se asi 50 km východně od Sarajeva, za pohořím Romanije. Glasinac v nadmořské výšce cca 900 metrů je součástí místní krasové náhorní planiny o rozloze asi 30 km². Planina je poseta pravěkými mohylami, podle střízlivých odhadů jich zde stojí na 20 000 (!), podle těch méně střízlivých snad ještě až pětkrát více. Prozkoumána jich je asi tisícovka, obvykle v nich jsou ukryty kostrové hroby.

Mohylu, v níž byl drobný vozíček s dutými figurkami kachniček o rozměrech cca 15 x 19 cm ukryt, nechal prokopat poručík Jan Lexa od 1. ženijního pluku z bosenské Goraždy v březnu 1880. Vlastně neměl ani jinou možnost, mohyla překážela stavbě silnice a nadšený poručík bronzový vozíček zachránil a poslal jej do Vídně. Následující výzkumy ukázaly, že do mohyl se na Glasinaci pohřbívalo od starší doby bronzové do mladší doby železné a dokonce ještě ve středověku. Mohyla s vozíkem byla navršena v první polovině 1. tis. př. n. l., příslušná kultura dostala název glasinacká a připsána zdejším místním obyvatelům, Ilyrům. I když jsou známy i jiné nálezy podobných kultovních vozíků (s kotlíkem, s figurkami, i jednodušší) ze stejné doby, kachničky se vezou jen na tom glasinackém. Není ani známo, jak přesně byly vozíky „kultovně“ využívány a zda to nebyly třeba jen dekorativní předměty anebo hračky, byť mimořádné, či dokonce „jen“ kus nádobí – větší kachnička mohla sloužit např. jako slánka a menší na ní jako zátka. Není ani jasné, odkud se tyto vozíky, které se najednou vyrojily na přelomu doby bronzové a železné, najednou vzaly, zda to je import, třeba orientální, anebo místní, evropská produkce.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Za pouhé tři měsíce se zbavila masivních metastáz. Jak?

Pokud budete chtít tajemné kachničky spatřit na vlastní oči, stačí se vydat do Vídně, do tamního Naturhistorisches Museum.

 

Jitka Lenková

Obr. twitter, archiv autorky


Štítky: , ,





You might also like