Starý exemplář obří vosy ležel v berlínském Přírodovědného muzeu bez povšimnutí osmdesát let. Nikdo nevěnoval „přerostlé baculce“ větší pozornost. Naštěstí neunikla zraku zaměstnance muzea Michaelu Ohla a badatelé začali úzkostlivě pátrat po tom, odkud takovou vzácnost mají. K radosti všech zjistili, že se vůbec nejedná o vyhynulý druh.
Americká bioložka Lynn Kymseová na základě pátrání nedávno popsala vosu stejného druhu na Sulawesi v Indonézii. Rozhodně jí její práci nijak nezávidíme. Gigantické vosy jsou totiž několikanásobně větší, než jaké známe tady, v Evropě. Mají obrovská kusadla a délku těla okolo šesti centimetrů! To už musí být pořádný průvan, pokud vám letí okolo hlavy! Biologové předpokádají, že obří vosy používají svá nepřehlédnutelná kusadla při páření nebo útoku na nepřítele, shodují se ale v tom, že o přirozeném chování vosy, která získala název Megalara garuda z čeledi kutilkovitých, zatím ještě vůbec nic neví. Na bližší informace si ještě počkáme…
Foto: L. Kimsey and M. Ohl (2012).
, www.pixabay.com
Štítky: inteligence, příroda, tajemství, vosa, vosy, záhada, záhady
Sdílet na Facebooku
