S individuální poradkyní Sandrou Kašperlíkovou jsme vám připravili článek o pozitivním myšlení do zářijového čísla Záhad života a její životní příběh byl tak silný, že jsme se rozhodli vám dát lehkou ochutnávku na web. Jak se člověk vůbec dostane na tu hranici, kdy chce radikálně změnit svůj život i myšlenky?
Zabývám se pozitivním myšlením něco přes tři roky. Odjakživa jsem věřila, že existují nějaké Vyšší síly. Byla jsem ve spolku žen a každá se něčím zabývala a měla nějaký koníček. Většinou to bylo šití, háčkování, rukodělné práce a bytové dekorace. Napadlo mě, že umím jen jít do obchodu si něco jako ovečka koupit a sama jsem nikdy nevytvořila nic, co by obohatilo na duši mě nebo kohokoliv jiného. Koupila jsem si šicí stroj a po pár ušitých kouscích jsem zjistila, že můj úkol na Zemi není zaplňovat byty šitými andělkami a srdíčky. V mezičase šití a stříhání látek jsem začala číst knihu Miluj svůj život od Louisy L. Hay.
Otočka o třistašedesát stupňů
Potom se stala nepříjemná životní událost – smrt mého mladšího bratra – a jak to už prostě bývá, člověku se rozsvítí vždy po nějaké tragické události. Abychom se já i celá má rodina jak se říká nezbláznila, s maminkou jsme začaly hodně přemýšlet. Proč se stalo, že bratr zemřel… Všechno, co nás v životě potká, má hlubší smysl a my dvě jsme ho ustavičně hledaly. V nejhlubším smutku jsme našly jedinou pozitivní afirmaci a ta byla: VŠE JE TAK, JAK MÁ BÝT… To jediné nás drželo nad vodou. Myslím si, že tohle je v tak veliké bolesti jediné, čeho jsme v tu chvíli byly schopny. Když se na to koukám zpětně, musím hrdě říci, že nechápu, kde se v nás vzala ta síla a odhodlání. Ale vidím v tom velký posun, je to lepší, než obviňovat všechny okolo a hledat viníka, kdo za to může. Čas plynul a s maminkou se hrany bolesti obrousily a já zjistila, že pozitivní myšlení nás udrželo nad vodou. Ač to zní zcela zvláštně, možná někoho i pohorším, ale na pohřbu svého bratra jsem se usmívala. Nedělala jsem to vůbec vědomě, zjistila jsem to až z fotografií, které se ke mně dostaly. Lidé, co nám kondolovali, byli více zničení, než já. Já jsem stála, usmívala se a každému něco hezkého řekla, zkusila jsem se ho povzbudit. Místo toho, aby podpírali mě, já podpírala svým úsměvem, vlídným a milým slovem všechny okolo. Po čase se ke mně dostalo DVD s filmem Miluj svůj život a já věděla, že tohle je moje cesta. První myšlenka, která ke mně přišla byla: Jak to, že mě tohle nenapadlo už dříve, vždyť je to tak jasné! Věřím ale, že všechno přišlo ve správnou chvíli…
Jak vypadá můj den s pozitivním myšlením?
Když se ráno probudím, ještě v posteli si naplánuji krásný den a řeknu si, že mé očekávání ke mně přitahuje samé dobré zážitky. Poté vstanu, pozdravím se s manželem a pejskem. Když míjím zrcadlo, řeknu si láskyplně krásné dobré ráno. V koupelně, když si krémuji obličej, si řeknu, že jsem krásná. Dopřeji si, když mám čas, snídani a s chutí si ji vychutnám s tvrzením, že s láskou dělám vše, co je v mých silách, abych pomohla svému tělu. Zapiji jídlo sklenici vody, které žehnám a děkuji. Ve své mysli řeknu, že každý doušek vody očišťuje mou mysl a mé tělo.
Když odcházím do práce, prohlédnu si sebe samu v zrcadle a řeknu si, jak mi to sluší. V autě si povídám s anděly a vesmírem, zpívám si a do práce vcházím s tvrzením, že v práci si mě váží, jsem dostatečně odměněna za svou práci a řeknu si, že s každým na koho dnes v práci narazím, budu jednat s těmi nejlepšími úmysly. V práci dělám to nejlepší, co umím a proto nemusím mít žádné výčitky svědomí. Ono když člověk dělá věci tak, jak nejlépe umí, tak nemusí zpytovat svědomí. Večer se pochválím, jak jsem byla šikovná a úspěšná. Při večerní sprše s žínkou v ruce si říkám – miluji se a každý kousek svého těla. Těsně před usnutím poděkuji vesmíru za krásný den a poděkuji za hojnost všeho, co mi den přinesl a spokojeně usínám. Samozřejmě takhle to dělám já, každý to může dělat, jak je mu libo. Neexistují žádná pravidla.
Vyměňte staré a nefunkční za nové
Pozitivní myšlení ale není jen o popisu mého dne, ale také o tom, že k ostatním lidem se chovám láskyplně a to co k nim vysílám, se ke mě vrací. Pokud se ke mě chová někdo stále nehezky, i když se snažíme, je čas toho člověka propustit ze svého života a v mysli mu poděkovat a požehnat mu, že nám do života vstoupil a něco nám ukázal. Vždy za tím stojí nějaká zkouška, lekce… Je třeba počítat s tím, že při pozitivním myšlením z nás začíná vyzařovat jiná energie, tedy vyšší vibrace, a je docela možné, že se změní také okruh našich přátel.
Moje individuelní poradenství
Mezi mé první klienty patří jedna slečna, na kterou jsem velice pyšná. Obrátila se na mne v dost složité životní chvíli, předala jsem ji pár impulsů – tedy zjištění, že nikdo na světě nemůže za její útrapy a dokud nezačne pozitivně myslet, tak nic pozitivního do života ani nemůže přitáhnout. Lásku si totiž vysíláním nenávisti nezajistí. Slečna sice nějakou chvíli nechtěla tuto skutečnost přijmout, ale asi nad tím uvažovala… A nyní? Je to úspěšná podnikatelka, která pořádá své kurzy, je velice oblíbená, žádaná a lásku dostává ze všech stran. Lidé ji milují, je obdivována, je báječná, úžasná a nyní ji lidé říkají, jak krásné energie z ní vyzařují. Sami vidíte, že je opravdu možné vše.
Další má klientka, žena ve středních letech, byla v nevyhovujícím partnerském vztahu jen proto, že se bála být sama a nemilovala se natolik, aby uznala, že tohle si nemusí nechat líbit. Od svého partnera snášela ponižování, psychické nátlaky a to jen proto, že si nedovedla představit být sama. Po úspěšném absolvování kurzu sebepoznání, kde jsme aplikovaly právě pozitivní myšlení, a po několika sezeních se klientka od muže naprosto odpoutala. Nyní staví vlastní dům a vůbec ji netrápí, že v něm bude sama a plánuje svou bylinkovou zahrádku.
Hlavní pozitivní výrok pro tuto ženu byl: Jsem hodna lásky, lásku si nemusím zasloužit. Jsem milována a přijímána přesně taková, jaká jsem tady a teď. Je pro mě bezpečné říkat si o to, co potřebuji.
Další z mých klientek obviňovala všechno a všechny za vše, co se jí v životě přihodilo. Popovídaly jsme si, hodně jsme spolu konzultovaly. Milé slečně jsem namalovala několik energetických obrázků, aby se měla čeho chytit a věděla, že na to není sama, že vesmír je při ní. Neříkám, že nyní je slečna ve fázi, kdy má vyhráno, ale musím říct, že ušla obrovský kus cesty a myslím si, že k cíli to již není daleko. Nyní si už uvědomuje, kdy šlápla vedle a byla negativní, a tohle je už takový mezistupeň. Zanedlouho už pro ni bude pozitivní myšlení naprosto samozřejmé.
Foto: Shutterstock, text: Sandra Kašperlíková, kontakt: sandra.living@gmail.com
Štítky: psychologie, zkušenost
Sdílet na Facebooku
