Automatická kresba mi dodala sílu

Duchovno, spiritualita / 12. 7. 2011

Byl jsem hrdý na svou logiku a schopnosti, na svůj ateismus. Život měl podle mne svůj jasný řád. Znal jsem ho a rozuměl mu. Tedy to jsem si dlouho namlouval. Ve věku zhruba 38 let se struktury mého života začaly hroutit. Stala se z nich jedna všeobjímající stresová situace, ze které nebylo úniku. Všude jsem narážel na problémy a jejich řešení si vyžadovalo stále více energie.

Čím více problémů jsem vyřešil, tím více jich následně vyvstalo. Východisko ze začarovaného kruhu jsem hledal dlouho, samozřejmě s použitím logiky. Teprve až když jsem dopadl na dno svých psychických sil, přenesl jsem pozornost od logiky k pocitům, emocím a intuici. V praxi to dopadlo tak, že jsem přestal studovat výhradně odborné texty věnované project managementu a příbuzným oborům. Po „náhodném setkání“ s milou osobou, která o sobě zcela veřejně prohlašuje, že je čarodějnice, jsem se začal seznamovat s pojmy jako život po životě, duše, inkarnace, karma, Stvořitel. Pěkně postupně ze mne odpadávaly předsudky a tabu. Celkově jsem se začal uvolňovat a cítit lépe.

Náhody neexistují
Teprve po roce pasivního přijímání vyšších pravd jsem se stal bytostí, která aktivně odhaluje a řeší příčiny svých problémů. Další šťastné náhody mě svedly dohromady s lidmi, kteří se věnují regresní terapii a automatické kresbě. Dnes mohu říct, že se tyto techniky vzácně doplňují. Oč jsou regrese drsnější při odhalování a odreagování ve vědomí zasutých traumat, o to poskytuje automatická kresba svobodnější možnost dávat průchod svým emocím a signálům duše.

Moje první kresba
Před rozhodnutím pokusit se o automatické kreslení jsem bojoval sám se sebou, se svouo nedůvěrou v samotný princip automatické kresby. Představa, že budu malovat něco a nebudu dopředu vědět co, byla pro mne těžko stravitelná. Stejně jako fakt, že kresba nutně nemusí být hezká, případně že i „nepovedená kresba“ obsahuje podstatné sdělení duše. První kresby jsem vytvořil na akci vedené Evou Motyčkovou. Její meditace a práce ve skupině mi pomohly překonat obavy a všechny zábrany. Neocenitelná je také její schopnost z obrázků vydolovat informace, které vysvětlují význam obrázků. I bez těchto informací má cenu se o automatické kresby pokoušet. Teprve s nimi je ovšem využitý jejich plný informační potenciál.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Předpověděl súfijský mystik svou smrt? 

Můj nový koníček
Kreslil jsem i doma. Vyzkoušel řadu technik, které pomáhají ponořit se do vlastního nitra. Prostudoval informace o Silvově metodě, Modré alfě.  Podle návodů jsem se před kresbou pokoušel dosáhnout změněných stavů vědomí a vejít v kontakt se svým vyšším Já. Úspěchů bylo málo. S kresbami jsem nebyl vnitřně spokojený. Na další akci s Evou se v jedné kresbě objevil kříženec tulipánu s chobotnicí. To byl pracovní název obrázku, který zachycuje podobu jedné z mých dřívějších inkarnací. Obrázek zasadil těžkou ránu zbytkům ateismu a posílil nově se rodící Já. Znamenal první velký skok ve vývoji mé automatické kresby.

Všechno se mi začalo otevírat
Neustále jsem pokračoval ve snahách seznámit se se změněnými stavy vědomí. Úspěch ale přineslo až používání nahrávek Hemi – sync od Monroova institutu. Jejich poslech u mne vyvolal mravenčení v těle a přinesl záblesky intuice, útržky vizí. Následně jsem namaloval řadu obrázků. Samozřejmě automatickou kresbu jsem prokládal regresemi a uvědomováním si, že jen Já sám jsem strůjcem svého osudu. Žádná náhoda nebo vůle někoho jiného. Pak jednoho dne, za naprosto bdělého stavu, jsem zničeho nic pocítil známé mravenčení. V mysli se zčistajasna objevovaly symboly, informace. Mravenčení se začalo náhodně objevovat častěji. Malování obrázků už bylo mnohem snadnější. Stačilo vzít kreslící potřeby a samovolně vznikaly obrázky jeden za druhým. Zatím poslední milník v mé tvorbě představuje obrázek životního programu. Původně jsem se domníval, že jde jen o můj osobní program. Dnes ale zodpovědně prohlašuji – jde o program, který se týká naprosto každého. Zkuste nad ním chvíli meditovat, promlouvat s ním nebo o něm jen tak popřemýšlet. Třeba Vás napadnou myšlenky a pocity, které vám budou nápomocné. Mohou přinést úlevu a pomoc.
Informace z podvědomí léčí
V současné době se automatická kresba stala plnohodnotnou součástí mého života. Dovolím si parafrázovat klasika – kreslím často, kreslím rád. Informace se na světlo přímo derou. Kdykoli a kdekoli. Mají podobu obrázku vytvořeného suchým pastelem ale i malůvky propiskou na kousku kancelářského papíru (obrázek 5.). Jen na okraj poznamenávám, že dlouhé školení mne dokáže nakopnout k vytvoření díla stejně dobře jako propracovaná meditace. Stačí prostě vědomí zahltit něčím, s čím není až tak v souladu. Pak hned hledá kreativní únik. Nad vyvoláním změněného stavu vědomí začínám mít kontrolu. Svými obrázky jsem obklopený. Dělají život pestřejší a zajímavější. Pomáhají mi porozumět sám sobě i ostatním. Léčí duši i tělo.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Vaše příběhy: Můj dar mě dřív děsil

Text a foto: Jan Voda