Vaše názory: Jak jsem hledal pravdu

Duchovno, spiritualita / 9. 8. 2011

Hledání pravdy je podobné pátrání jako po pověstné jehle v kupce sena a je to ještě obtížnější. Sena je v kupce sice mnoho, ale je ho jen určité množství a každý ví, jak jehla vypadá. Její nalezení je proto teoreticky otázkou času a trpělivosti. S pravdou je to jinak.

Probírání se hromadou informací o duchovnu je nekonečné. Navíc pro vyhodnocení pravdivosti informací v knihách ani na internetu nemáte prakticky žádné prostředky. Samozřejmě pokud nejste stoupenci organizace, které je postavené na systému dogmat. Nám ostatním zbývá intuice, selský rozum a osobní zkušenost. Případně také názor osob, které pokládáme za akceptovatelnou autoritu. Ale i tehdy je užitečné takový názor přijímat s myslí otevřenou, ovšem bez zaslepenosti.

Pochybovat je lidské a někdy dokonce přínosné
Protože sám na sobě pracuji hlavně regresemi a automatickou kresbou, vybral jsem si své autority z několika málo regresních terapeutů a kreslířek, se kterými dlouhodobě spolupracuji, osobně je znám. Jejich názory mám prověřené na základě vlastní zkušenosti. Jsem s nimi většinou zajedno. To ovšem neznamená, že s nimi musíte souhlasit i Vy! Proč vlastně brát ohledy na názory někoho dalšího? Důvod je zřejmý. Kráčejíc po cestě duchovního pokroku můžete snadno sejít ze správného směru na cesty zarostlé býlím. Ach, jak bývají lákavé a svůdné … ! Proto se domnívám, že občas zapochybovat o sobě a o tom co provádím, může být přínosné.

Chtěl jsem vědět, jak postupuji na své duchovní cestě

Jako ukázku vnímání sebe sama někým jiným mohu ukázat Diagnostiku svých jemnohmotných energií v auře (autorem je Eva Motyčková) z léta 2009. I bez doprovodného komentáře je na první pohled patrné, že se v centru kresby odehrávají pozitivní procesy. Hurá, povzbuzení. Ale další objekty svou povahou varují, nutí k zamyšlení, motivují k další práci. Poslechl jsem a vytrvale pracoval. Práce to byla klopotná. Nastavovat zrcadlo svým špatnostem a přiznávat si je bolí. Jako překážku rychlejšího pokroku jsem shledával vzdálenosti. Dojíždět kreslit do Poličky, na regrese do Prahy, to chce čas, spoustu času. Proto jsem vytrvale hledal způsob, metodu – jak dál pokračovat a pokud možno samostatně? Ano, vím co se chystáte namítnout. Samozřejmě že jsem kreslil i doma, užíval si meditace a tak dále. Nebudu vás unavovat výčtem autorů a jejich děl, ve kterých jsem hledal inspiraci a pravdu. Dlouho jsem nenalézal nic, s čím bych vnitřně dostatečně ladil. Proto jsem po objevení „pramene živé vody“ a prvních doušcích z něho zapochyboval. O sobě, o kvalitě vstřebávaných informací, o výsledcích jednotlivých cvičení a technik, o svůdnosti cest zarostlých býlím. Obrátil jsem se proto s prosbou o novou diagnostiku na Evu. O svých pokusech jsem se jí raději nezmiňoval. Proč někomu, kdo má být nezávislý, podsouvat své závěry? Výsledky diagnostiky mne překvapily. Můžete také namítnout, že za dva roky od poslední diagnostiky je takový pokrok pochopitelný. Jenže když já pochybuju, tak pořádně. Pro ověření si nechávám občas zpracovat i diagnostiku ve sdružení Agape. No a tahle dva měsíce stará diagnostika, tedy diagnostika vyhotovená před započetím pokusů s „pramenem živé vody“, ukazovala jen „přiměřené zlepšení“.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Krvelační upíři a Odhalená magie z roku 1922

Zajímá mě i váš názor
Rychle k problému. „Pramen živé vody“ jsem objevil ve své vlastní knihovně. Mezi knihami, které jsem už kdysi četl a nedokázal je, neuměl nebo nechtěl vstřebat. Šlo o knihu Dmitrije Veriščagina věnovanou systému návykům dalšího energoinformačního rozvoje DEIR. Jde o cyklus pěti knih vydaných Eugenikou v letech 2008 a 2009. Jen těžko mne budete podezírat z reklamního triku, nechci vám nic podsouvat. Knihy se v současnosti dají  sehnat jen problematicky. Stejně tak kurzy a semináře v současné době v naší zemi nikdo neprovozuje. Nebo ano, ale já o něm nevím. Brzo jsem pochopil i důvod, proč jsem knihu před časem rychle odložil. Autor je Rus a píše jako Rus. Všechno je podle něj snadné a jednoduché. Říká, že to všechno už vlastně perfektně umíte a posouváte se na další stupeň evoluce. Žijete svobodně, zbavili jste se závislostí. Když se ale odpoutáte od pocitu neskutečnosti a puzeni zvědavostí se ponoříte do nacvičování technik, tak ke svému úžasu ZJISTÍTE, ŽE TO FUNGUJE.

Ocenil bych reakci někoho, kdo má osobní zkušenost a to třeba i negativní s tímto systémem. Domnívám se, že je třeba neustále získávat zkušenosti a ty osvědčené zbavovat závějí prachu zapomnění.

Text a foto: jan.vodah2o@gmail.com, Shutterstock