Třetina lidí se ocitla v kontaktu s duchy. A věda to ignoruje?

Ezoterika / Nadpřirozené jevy / 4. 7. 2020

Svět duchů a nejrůznějších entit z jiných dimenzí lidstvo přitahuje, děsí a současně fascinuje odnepaměti, a to napříč všemi kulturami i náboženstvími. Víra v posmrtný život je pravděpodobně téměř stejně stará jako lidstvo samo a bude tu s námi zřejmě již navždy.

Můžeme se dokonce oprávněně domnívat, že v dřívějších dobách se úvahám na toto téma i praktickému pojetí posmrtného života věnovalo mnohem více pozornosti a v dávnověku býval tento „druhý břeh“ zřejmě rovněž i přirozenou součástí každodenního lidského života.

Knihy mrtvých

Víra v pokračování života duše po smrti fyzického těla a její další osudy jsou kupříkladu tématem tzv. knih mrtvých mnoha starých civilizací. Mezi nejznámější z nich patří asi například Egyptská nebo Tibetská kniha mrtvých. Nemusíme se však obracet až do historie dávnověku. Ještě v polovině minulého století bývalo pravidelným zvykem, že pokud někdo zemřel, otevíralo se v místnosti okno, aby byla duše zesnulého volná…

Spiritismu se nebál

První vlna zájmu o komunikaci se záhrobím se v novodobé historii vzedmula v polovině 19. století. Jednu z velkých zásluh na počátku vědeckého zkoumání spiritismu měl britský přírodopisec Alfred Russel Wallace (8. 1. 1823 – 7. 11. 1913). První spiritistické seance se zúčastnil již v roce 1865 a zanedlouho na toto téma sepsal poměrně rozsáhlou knihu, ve které mimo jiné upozorňoval, že věda by neměla odmítat žádný jev, i když se momentálně může zdát nepravděpodobný… Jeho podpora spiritualismu a dalších nekonvenčních myšlenek mu ovšem vztahy s vědeckou obcí značně ztěžovala.

Dobří lidé obvykle přitahují dobré duchy

Přestože dnes žijeme v pokrokové době plné technických vynálezů, o nehmotném světě duchů toho víme stále velmi málo. Dostaneme-li se však na určitý stupeň spirituální roviny, je téměř pravděpodobné, že si nás duchové časem nejspíš sami najdou… Stav naší duše pak zřejmě rozhoduje o tom, jaké duchy k sobě přitáhneme.Lidé, jimž je přirozeně dána snaha být altruistický, myslet na druhé a jednat i žít v pozitivním smyslu slova, vytvářejí si tak kladnou auru, která k nim s největší pravděpodobností přitáhne rovněž i dobré duchy

Mohlo by vás ještě zajímat:  Žena šamanského ducha, Eva Mikulášková

Známé jsou však rovněž i případy, kdy nás mohou navštěvovat též například zlomyslní duchové. Nikdo z lidí totiž neopouští tento náš hmotný svět jako čistý anděl, a tak si své horší vlastnosti můžeme odnášet také i na „druhý břeh“. Je velmi pravděpodobné, že každý z nás pak v podobě duchů přitahuje mimo jiné právě i entity s takovými vlastnostmi, jež má sám a na jejichž zlepšení by měl ještě v průběhu svého pozemského života pracovat…

Překvapivé statistiky

Co se průzkumů této problematiky v naší moderní době týče, již v roce 1973 kladl sociolog A. Greeley z Univerzity Chicago reprezentačnímu vzorku lidí otázku ohledně jejich přesvědčení, končí-li definitivně lidský život materiálním rozkladem těla, nebo jestli naopak někdy zaznamenali jakýkoliv kontaktní zážitek s někým, kdo už zemřel. A ukázalo se, že 27 %  dotázaných zažilo během svého života minimálně jednou jakousi zkušenost tohoto druhu. Zaměříme-li se pak na obdobné výzkumy z pozdějších dob v různých částech světa, procento kladných odpovědí se dokonce dále zvyšuje. I toto nám tedy dokazuje spojení našeho světa se světem zemřelých. Průměrně tedy minimálně jedna třetina světové populace se s fenoménem posmrtného života již nějakým způsobem setkala. S tímto celosvětovým průměrem zcela koresponduje i nedávno provedený unikátní výzkum českých vědců pod vedením sociologa Ladislava Rabušice z brněnské Masarykovy univerzity.

Ale vědě se nehodí

Jak tedy vidíme, i v současné době tyto otázky zůstávají neustále aktuální a jak je vidět, na jejich zodpovězení se stále častěji podílí i věda. Nejedná se tedy skutečně o jakési pomyslné „zavírání nůžek“ mezi rozdílnými přístupy víry a soudobé vědy?

Petr Matura

Obr.:   Pixabay (foto Stefan Keller), archiv autora


Štítky: , , ,