Tajemství záhadné rytiny rozluštěno

Různé / Světové záhady / 2. 7. 2020

 Nelze si vůbec představit, jak by žil moderní člověk bez map. Ani v rodném městě se občas bez plánku nebo autoatlasu či GPS neobejdeme. Ale jak se orientovali na neznámém terénu naši předkové?

Bez výrazných staveb a památek jako jsou věže kostelů nebo hlavních tříd? Jak například řešili dávní lovci a sběrači plodů cestu zpět do oblasti, kde narazili na lovnou zvěř nebo kde rostly potřebné plody? A jak mohli najít jeskyni, kde bydleli, pokud ji nutně museli zamaskovat před nežádoucími návštěvníky?

Záhadný pokreslený kámen

Ukázalo se, že ani v těch dávných časech se naši předkové neobešli bez mapy území, na kterém se pohybovali, píše časopis New Scientist. Jeden z takových fragmentů mapy či plánku byl nalezen v roce 1993 ve španělské jeskyni Abaunts (Navarra) ležící na jižní straně Pyrenejí. Je to asi 20 cm dlouhý vyhlazený kus pískovce vážící kolem jednoho kilogramu. Celý jeho povrch je pokryt zvláštními liniemi a čarami, které se zdají být na první pohled naprosto chaotické. Přesto je patrné, že tyto rýhy byly vytvořeny uměle rukou člověka. Radiokarbonová analýza ukázala, že artefakt je asi 14 000 let starý. Vědci si lámali hlavu nad tajemnými rytinami celých 15 let. A pak, konečně, byl klíč k tajemství dávného objevu nalezen!

Tajemství rozluštěno

„Je to mapa pravěkého lovce, nejstarší ze všech známých map západní Evropy,“ řekl vedoucí výzkumů Pilar Utrilya, historik na univerzitě v Zaragoze. „Na kameni jsme rozpoznali schematické zobrazení skutečné krajiny. Dokonce jsem našel, kde to je – v blízkosti hory San Gregorio.“

V levém horním rohu kamene archeologové rozeznali tmavou skvrnu, což by mohla být jeskyně, v níž dávnověký kartograf žil. Vedle jeho „domova“ se tyčí hora a nachází se tam louka pro pastvu koz označená křížkem. Obrázek kozy umělec namaloval nad mostem přes řeku na pravé straně mapy. Na povrchu kamene je možné vidět i rytiny ve tvaru jelena, jezera, kopce, mosty a cesty, ke kterým by se dalo dojít z jeskyně a na pastviny.

Mohlo by vás ještě zajímat:  „Stonehenge“ na Sahaře. Kdy rozluštíme jeho tajemství?

„Na této starobylé mapě jsou jasně zobrazeny toky řek a její přítoky,“ vysvětluje Utrilya. „A jedna z vyobrazených hor je přesně ta hora, která je vidět rovnou z jeskyně.

Malá vlast tehdejších obyvatel

Vyobrazený region západní Evropy je nevelký. Jde o jen plánek „malé vlasti“ dávných lovců. Mapy velkých teritorií začali lidé kreslit mnohem později, asi až před 7000 lety ve starověkém Babylónu.

První „opravdovou“ mapou je potom tzv. „Mapa Soleto“, hliněný střep, pocházející z V. století před naším letopočtem, na kterém je zobrazen poloostrov Valentino, „pata“ Apeninského poloostrova. Střep je potažen černou glazurou a většina geografických míst je označena názvy psanými řeckými písmeny již vymřelým messapským jazykem. Antický kartograf tehdy na své mapě zobrazil 13 měst, z nichž většina existuje dodnes.

Mapa na mamutím klu z Pavlova

„Španělský artefakt je bez přehánění archeologický poklad,“ obdivuje mapu archeolog Strauss Lawrence z University v Albuquerque v Novém Mexiku. „Ukazuje, jak naši předci byli inteligentní, že dovedli vytvořit takové sice hrubé, ale přece jen podrobné mapy terénu, v němž se pohybovali, včetně umístění jednotlivých stromů a rostlin. I když každá interpretace starých map je vždy jen spekulace, protože ji není jak ověřit, a rozšifrování tohoto konkrétního nálezu je velmi odvážné.“

Nejstarší mapa vůbec

I když je španělský nález pozoruhodný, co do stáří ho překonává a světové prvenství mapa vyrytá  do hrotu mamutího klu nalezená  v roce 1962 v České republice na jižní Moravě, na tábořišti lovců mamutů v Pavlově. Její stáří se odhaduje na asi 25 000 let a zobrazuje   hory, řeky, údolí a stezky v okolí tohoto tábořiště.

-skm-

Obr.: wikipedie, archiv autora


Štítky: , ,





You might also like