Tajemství nedobytných slovanských hradišť

České záhady / 26. 10. 2019

Jak je možné, že franská vojska nedobyla ani jedno hradiště, ať už na Moravě nebo v Čechách? Co způsobilo, že se postup poměrně dobře vycvičené armády opakovaně zastavil u některého hradiště a nebyl korunován vítězstvím? Přitom pozdějším nájezdům kočovníků tato hradiště neodolala.

Bitva u Wogastisburgu

Po franském králi Dagobertovi a jeho prohře v boji proti Sámovu vojsku u Wogastisburgu se o nedobytnosti slovanských hradišť později na vlastní kůži přesvědčil král Východofranské říše, Ludvík I. Němec. Letopisy fuldské mimo jiné popisují, jak roku 872 tento král zorganizoval proti Slovanům dvě válečné výpravy. Jedna byla vypravena na Moravu, druhá mířila do Čech.

Vojsko mířící do Čech složeno převážně z Franků vedl mohučský arcibiskup Liutberg a bez velkých potíží se dostalo až k Vltavě. Tam již proti nepříteli bylo připraveno do boje vojsko pěti českých knížat – Svatoslava, Vítězslava, Heřmana, Spytimíra a Mojslava a pravděpodobně i Bořivoje. V bitvě, která se rozpoutala na blíže neurčeném místě, se Frankům podařilo mnoho českých bojovníků zabít nebo zranit a zbytek zahnat na útěk, kdy se řada z nich utopila ve Vltavě. Ti šťastní, kteří unikli, se uchýlili do hradišť. Tam byli v bezpečí. Soudobou vojenskou výzbrojí a technikou, kterou tehdy měli Frankové, se opevněná hradiště nedala dobýt. Proto se o to raději ani nepokusili a raději se vrátili domů.

Schéma stavby hradiště – Klučovice

Toto střetnutí poučilo slovanské bojovníky o tom, jakou sílu má franské vojsko v poli, zvláště když použije těžkou jízdu. Proto se v budoucnu vyhýbali střetům v otevřené rovinaté krajině a v případě ohrožení se stáhli i se svým majetkem do opevněných hradišť a úspěšně nepříteli vzdorovali tam.

Tato hradiště byla zprvu chráněna asi jen příkopy a kůly, které tvořily palisádu. V pozdější době, vzhledem k útokům Franků, bylo opevňování zdokonalováno. Přemístěním zeminy z vykopaných příkopů vznikly mohutné zemní valy, které byly zpevněny dřevem nebo několikametrovým zdivem z kamene. Předpokládá se, že výška takové hradby dosahovala až deseti metrů. Takto postavené hradiště bylo obehnáno příkopem a dalo se dobře bránit.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Pražská Troja: Pochmurný dům s odhaleným zločinem

Frankové na svých kořistnických výpravách spoléhali hlavně na svou těžkou jízdu, ale nedokázali k slovanským hradištím na takovou dálku dopravit obléhací stroje, které jediné by jim umožnili dobýt anebo alespoň vážně poškodit výborně vybudovaná hradiště a tak dovršit svá vítězství. Proto se jim nepodařilo, počínaje Wogastisburgem a konče bavorskou výpravou roku 900 žádné hradiště dobýt.

Když sledujeme historii Velkomoravské říše, o to překvapivější se nám jeví její podlehnutí a zničení kočovnými Huny. Vzhledem k tomu, že usedlí Frankové měli své základní tábory ve své vlasti, museli se po určité době neúspěšného obléhání hradiště a vyrabování okolí vrátit zpět. Naproti tomu Hunové byli kočovný národ. Pokud se Moravané uchýlili se svým majetkem, a to hlavně s dobytkem, do hradišť, Hunové stejně tak jako Frankové zpustošili okolí, ale potom netáhli nikam zpátky domů, ale utábořili se v okolí hradiště a začali ho obléhat.

Nájezd Hunů

Jejich koně, zvyklí si sami vyhledávat potravu, žádným nedostatkem netrpěli. Ale v hradištích začínala potrava pro lidi a píce pro dobytek po určité době docházet. Proto se museli Moravané, později pak spolu s Bavory, nakonec vydat do boje v otevřené krajině, kde výhoda stála na straně Hunů. Rozloha Velkomoravská říše se v této době zmenšovala, některá její území se odtrhla a tím byla hospodářsky a vojensky oslabena. V průběhu dalších bojů potom Velkomoravská říše zanikla.

Naproti tomu se česká krajina liší od moravské, která je na jihu nížinatá a tím i snadno přístupná. Čechy jsou ohraničeny horami, v té době porostlými hlubokými a neproniknutelnými lesy. Byly tak mnohem lépe chráněny proti nepříteli, zvláště když jediné spojení s okolními zeměmi představovaly úzké stezky. V době ohrožení Češi na nich dělali záseky a případně vybudovali náspy, jak o tom svědčí vítězná bitva s Franky na česko-franské hranici roku 849.

Pozůstatky hradiště Tetím

A pokud nepřítel přece jen prošel dál, narazil na slovanská, tehdy nedobytná hradiště, jak o tom máme zprávy nejen o bitvě u Wogastisburgu, ale i u Canburgu nebo u Vltavy. Díky houževnaté, poctivé a neodbyté práci při stavbě hradišť se tak podařilo Slovanům ubránit území, které obývali a které již považovali za svůj domov – dnešní Čechy.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Nejzáhadnější místa ČR: Hřbitovní šifra, tajemné podzemí i děsivý přízrak!

Václav Pavlík

Obr.: archiv autora, ceskozemepribehu.c, slovane.cz

 

 

 

 


Štítky: , , ,





You might also like