Legendy o Fénixovi se objevují po celém světě. Tento kouzelný zářící pták se stal symbolem nesmrtelnosti. Žije kdesi v nadoblačných výškách, na zemi je téměř nemožné ho uvidět. Přilétá každých 500 let stále na jedno určité místo, kde umírá v plamenech a z popela se vždy znovu narodí. Proto je považován za posvátnou bytost s nadpřirozenými schopnostmi.
Nejstarší zmínky o Fénixovi nacházíme ve starém Egyptě již před 4000 lety. Zde se nazývá bennu a je zobrazován jako fialová, modrá, šedá nebo bílá volavka. Je považován za prapůvodní božstvo a dokonce za stvořitele světa. Podle staroegyptských mýtů se pták vrací v pravidelných intervalech do chrámu boha Re, který stojí v posvátném Slunečním městě Heliopolisu. Zde se nalézá tajemný kámen benben, který byl prvním pevným pahorkem na Zemi. Jakmile se ho fénix dotkne, shoří a opět se zrodí z ohně k novému životu.
Mnoho zemí se shoduje
V řeckých a římských pověstech se motiv Fénixe objevuje na základě postupného přejímání egyptských obyčejů. V Řecku mu říkají Fénix, v Římě Foinic. Řecký historik Hérodotos o něm napsal: „Viděl jsem ho v Egyptě namalovaného, neboť sem přilétá jen zřídka.“ Římský básník Ovidius o několik století později uvádí: „Když tento pták prožije 500 let svého života, usedne na své hnízdo a ve vonných látkách v něm zemře. Potom se z otcova těla narodí nový fénix, který bude žít 500 let.“
Hérodotos uvádí dokonce jeho podrobný popis:
„Některá jeho pera jsou zlatá, jiná purpurová, vzhledem a velikostí se nejvíce podobá orlu.“ Zajímavé je, že se líčení podobného tvora objevuje i u národů, které nebyly zasaženy egyptským vlivem, jako je Asie nebo Japonsko, Čína nebo Rusko. V ruských pohádkách se hovoří o Fénixovi jako o Ptáku Ohniváku. Nazývá ze žar–ptica a je strážcem hradu se zlatými jablky. V Číně se Fénixovi přezdívalo Feng-chuang. Zdejší legendy vyprávějí, že tito ptáci žijí v Arábii v zemi Tchien-fang-kuo. Když se dožijí 500 let, shromáždí se na vonných stromech a hromadně shoří, jak tvrdí i Ovidius.
Ve staré Persii zase Fénix připomíná vzhledem rajku a jmenuje se huma. Také zde létá v nadoblačných výškách a je nemožné ho spatřit. Svého fénixe má i Izrael. Zmínky o posvátném ptáku nacházíme v posvátném židovském textu talmudu. Má tak ohromné rozpětí křídel, že hravě zastíní i Slunce.
Odlišnosti tady ale jsou
Jeho konec v plamenech se ale v některých spisech liší. Někdy shoří ve vonné myrtě, jindy jeho proměna trvá až 40 dní. Nejprve se z popela zrodí housenka, která se třetího dne změní v ptáka. To by ale znamenalo, že nejde stále o stejného jedince, ale naopak o dalšího nového ptáka. V přírodě nenajdeme žádné zvíře, které by se chovalo podobným způsobem. Neskrývá se snad za těmito skutečnostmi nějaký utajený fénixův význam? Vždyť fénix je jeden z názvů kamene mudrců a synonymum pro elixír života v alchymistických knihách.
Kámen mudrců
Když se vrátíme k prapůvodní předloze Fénixe ve starověkém Egyptě, mohl mít souvislost s dávným benbenem, který byl pro Egypťany živým zosobněním boha slunce Re. Podle legendy Fénix přilétl, usedl na benben a vyrazil výkřik – první zvuk na světě. Tvar benbenu byl později předlohou při stavbě obelisků a pyramid. Podle některých hypotéz přilétl z kosmu. Tvar benbenu opravdu připomíná lunární modul. Podobná vyobrazení létajících prostředků nacházíme i na reliéfech v jiných kulturách. Co tedy představují? Opět jedna záhada, která stále čeká na své vyřešení.
Text: Magdalena Zachardová, foto: Shutterstock
Sdílet na Facebooku
