Tajemní Kagoti – lidé na okraji společnosti nebo zasvěcení stavitelé katedrál?

Světové záhady / Ztracené vědomosti / 28. 11. 2019

Dnes se celá západní Evropa staví do čela ochrany evropských hodnot a všeobecné tolerance k jiným národům. Řada Evropanů však zapomíná na svou nedávnou historii.

Je proto třeba připomenout, například, skupinu lidí zvanou Kagotové (Cagots, ve Španělsku Agots), která od nepaměti žila na území západní Evropy, ve Francii, Itálii a Španělsku. Nešlo přitom ani o specifickém etnikum v pravém slova smyslu tohoto slova, neboť Kagotové mluvili jazykem země, v níž žili, a vyznávali i tamní většinové náboženství. Nikdo si dnes neumí představit, kolik problémů a ponížení tito lidé zažili, podobně jako např. Romové, s nimiž ostatně mají některé rysy společné.

Dnes už těžko můžeme říci, proč Kagotové neměli žádná občanská práva, bylo jim zakázáno uzavírat sňatky mimo jejich komunitu, zapojovat se do běžných profesí, a dokonce i přidržet se u schodiště za zábradlí…

Tito lidé byli považováni za hlupáky, za nemocné malomocenstvím a dokonce i kanibaly a byli obviňováni z čarodějnictví a černé magie. Zabití Kagota bylo trestáno mírněji než zabití psa.

Jak se lišili od „obyčejného“ Evropana? První informace o Kagotech se začaly objevovat v 11. století. O původu slova „kagot“ existuje několik verzí. Takové slovo zní stejně jako bretoňské slovo „malomocný“, nebo okcitánské – „sračka“.

Neexistuje přesný popis vzhledu těchto lidí. Podle jedné verze měli tmavé vlasy a hnědé oči, podle druhé měli modré oči. Všichni však byli k poznání absencí ušních lalůčků. Byli to přitom lidé, kteří se etnicky, nábožensky ani politicky nelišili od běžné populace, v níž žili. Lidé se jim však vyhýbali a pronásledovali hůře než Židy, Romy nebo kacíře. Aby i jinak ukázali, že patří k nižší kastě, měli na sobě pověšenou suchou husí packu.

      

Jako první se dala do pronásledování těchto lidí církev. Do kostela mohli Kagoti vejít jen velmi nízkými a bočními dveřmi. Téměř se vplížili do chrámu a museli se vyrovnat se svým nízkým postavením. V samotném kostele seděli za přepážkou a mohli použít jen samostatnou nádobu na svěcenou vodu. Pokud se Kagot dotkl běžné nádoby, okamžitě mu usekli ruku. A svátost přijímání jim byla podávána na jiném místě. Mohli být zapojeni pouze do řemesla spojeného se smrtí – zhotovovat rakve, kopat hroby nebo pracovat jako pohodný, nebo jako pomocník kata. Je ale pozoruhodné, že mnozí z nich byli dobří chirurgové. Bylo jim totiž dovoleno provést operaci. Pronásledování pokračovalo i po smrti. Kagotové byli pohřbeni v samostatných hřbitovech. Bez zákazu byl povolen pro Kagoty pouze rybolov.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Záhadný létající červ zabíjel na Šumavě. A nejen tam

Nikdo neví, co bylo impulsem pro jejich pronásledování. Byly s nimi spojeny různé pověry. Podobně, jako se Židům připisovalo, že používají krev křesťanů pro své rituály, Kagoti prý na Velký Pátek krvácí z pupku. Bylo jim připisováno šíření nemocí, což vzhledem k jejich kočovnému životu, mohlo mít své opodstatnění. Je však třeba přiznat, že jejich kočovný život nebyl dobrovolný.

Kagoti se postupně z Evropy vystěhovali do Ameriky, kde pronásledováni nebyli. S příchodem průmyslové revoluce se rozptýlili do továren. Teprve na konci 18. století byli Kagotové zrovnoprávněni. Ale přístup k tomuto lidu se nezměnil. Pro Francouze je dodnes samotné slovo „cagot“ – prokletí.

Dnes se o Kagotech vytváří moderní legendy – prý to byl tajemný národ zasvěcenců z Pyrenejí, poutníci, kněží a stavitelé mnoha tajemných megalitických staveb. Ve znaku měli husí nohu, což nebyl znak nejnižšího postavení, ale prý to zřejmě mělo něco společného s mýtickou „Husí cestou“, což byla v dávnověku cesta, která byla ponaučením, jakýmsi zhuštěným vzorcem, a snad i mnemotechnickou pomůckou nebo ezoterickým rituálem, a Kagoti byli snad i zakladatelé tzv. „posvátné geometrie“. „Kagot“ prý znamená důvtipný stavitel, nebo také kouzelník, vařící z bylin nápoje, jimiž léčí nemocné a křísí mrtvé.

Ať už to ale s Kagoty bylo jakkoliv, lišili se od většinové společnosti své doby a už jen to stačilo k jejich pronásledování. Nakonec vedlo k tomu, že Kagotové se v běžné populaci dokonale asimilovali a rozptýlili a připomínku toho, že jsou, nebo by mohli být Kagoti, nesou nelibě. Jejich poslední osada, kde žili jako komunita, byla doložena počátkem 20. století v Pyrenejích, tedy asi před sto lety. S ní zanikla i svébytná kultura Kagotů jako homogenní skupiny obyvatelstva.

-skm-

Obr.: Kanopy, Imgur, originalpeople.com, Vintage Photography, commons.wikipedia

Mohlo by vás ještě zajímat:  Ztracený hrob dobrodruha, snílka a krále Madagaskaru. Odhalí někdo jeho tajemství?

 


Štítky: ,