Spočinula Noemova archa na Araratu? Kdo tají zásadní důkazy?

Světové záhady / 10. 10. 2019

Při výjezdu z Jerevanu směrem na Ečmisdzin si nelze nevšimnout hory, jejíž vrchol je pokryt ledem a sněhem. Hora se jmenuje Ararat (arménsky nazvaná „Massis” – Matka světa), a je známa už od biblických dob. Právě zde podle Bible, přistála Noemova archa po 40 dnech velké potopy světa, před 6 tisíci lety. Je tedy jasné, že by zde měly být její pozůstatky – tedy pro toho, kdo biblickým příběhům věří.

Historie expedic, zaměřených na hledání Noemovy archy, začíná americkým misionářem a historikem dr. Aronem Smithem z Greenborough v USA. Smith po celých deset let intenzivně studoval možnost existence biblické potopy a vytvořil největší knihovnu týkající této legendární události – nashromáždil celých 80 000 děl v 72 jazycích. Z nich se 70 000  v souvislosti s potopou zmiňuje také o ztroskotání archy. Na základě toho Smith se svým čtyřicetičlenným týmem v roce 1949 plných 12 dní prohledával araratskou náhorní plošinu, bohužel aniž by cokoli našel.

Potopa je přitom velmi podrobně popsána ve Starém zákoně jako největší potopa všech dob, která zničila celou zemi a tato legenda byla spolu s křesťanstvím rozšířena po celém světě. Starý zákon však není jediný zdroj, který se o potopě zmiňuje. S podobnými pověstmi se setkáváme u všech národů ve všech koutech světa.

V eposu o Gilgamešovi, který znají jak Egypťané, tak Asyřané a ze kterého zřejmě vycházeli také autoři bible, se na jednom místě praví: „Loď se zastavila na hoře Nisir”. Dnes sice nevíme, o kterou horu jde, ale podle starobabylonských zdrojů lze její polohu určit dosti přesně. Měla by být nedaleko iráckého města Erbil.

Kupodivu také mytologie Aztéků na druhém břehu Atlantiku obsahuje vyprávění, které je ve všech detailech velmi podobné vyprávění z Bible, a to včetně části o babylonské věži. V aztécké legendě se Noe jmenuje Tapi a je stejně jako Noe vystaven při stavbě archy posměchu sousedů. Sotva stavbu dokončil, začalo pršet – a děj dál pokračuje přesně jako v Bibli až k vyslání holubice.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Ztracená civilizace v Amazonii stará tisíce let. Zůstala po ní jen jediná stopa…

Jsou tyto ságy a legendy starých národů o zničující katastrofě jen pohádkami, nebo skutečně došlo k potopě, která zasáhla celou zeměkouli, při níž zahynulo všechno živé? Nejedná se o jednotlivé dílčí katastrofy, časově posunuté a na různých částech planety Země?

Tuto teorii na základě fundovaných důkazů zastával francouzský výzkumník a badatel George Cuvier (1769 – 1832). Znal však jen některé z katastrof z těch, které jsou známy dnešním archeologům. Byl zakladatelem teorie, která říkala, že Země byla periodicky ničena katastrofami, aby se zničil veškerý život a mohl se později vyvinout život s vyšší inteligencí. Dnešní věda se s Cuvierovou teorií neztotožňuje. Katastrofy, ze kterých vycházel, však   historickými skutečnostmi opravdu jsou.

Důkaz o reálnosti potopy se podařilo podat anglickému archeologovi Charlesi Leonardu Woolleyovi (1880 – 1960) na konci 20. let minulého století, během vykopávek v Mezopotámii. Objev tehdy vzrušil celý svět. Nález ve městě Uru plnil přední stránky světových deníků. Potopa totiž mohla být jediným vysvětlením pro ohromné nánosy bahna, které byly nalezeny pod městem a které dělily dvě osídlovací epochy. Ve vrstvách nánosů se nechá číst jako v kalendáři. Bylo tedy také možné zjistit, že voda se těmi místy přehnala 4000 let před naším letopočtem.

Do historie hledání Noemovy archy se snad nejvíce zapsal Francouz Fernand Navarra (1917-1992), autor knihy „Nalezl jsem archu Noemovu” (1953). Na autora už v jeho čtyřech letech zapůsobilo vyprávění jeho matky o potopě světa a arše. Historka zůstala malému chlapci v paměti a už tehdy se rozhodl archu najít podobně, jako se Schliemann rozhodl najít Tróju.

První expedici na Ararat podnikl Navarra v roce 1952. Přímé důkazy se mu sice přinést nepodařilo, ale referuje o velkém tmavém objektu pod vrstvou ledu, který na dálku zahlédl a který se podobá lodi. Pro Navarru to byl důkaz, že se jedná o archu, a zároveň podnět uspořádání pro další expedice.

Při jednom z dalších výstupů se Navarra dostal společně s alpinistou baronem Jeanem de Riquierem do výšky 4900 metrů. Tam uviděli v ledovém masivu obrysy, které připomínaly loď. Změřili délku údajné lodi a shodli se na 125 – 135 metrech.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Kolik zvířat se vlastně vešlo do Noemovy archy? Budete se divit!

V roce 1955 jel Navarra do Turecka znovu, dokonce i s rodinou. Po dobrodružném sestupu se svým synem do ledové průrvy nabyl přesvědčení, že archu opravdu nalezl a podařilo se mu z objevené dřevěné konstrukce odlomit trámek dlouhý asi 1,5 metru. Měl velkou radost, ale bylo mu jasné, že propašovat tento kus vcelku z Turecka je nereálné. Proto  trámek rozdělil na tři menší kusy a zabalil je do tří různých zavazadel. Na úpatí hory jej sice zastavili  vojáci, ale trámky naštěstí pokládali za palivové dříví a svůj zájem soustředili na fotoaparát. Největším problémem bylo vysvětlit vojákům, proč se Navarra vypravil do zakázané zóny. Nakonec se spokojili s vysvětlením, že z pouhého horolezeckého nadšení.

Po návratu do Francie si Navarra nechal určit stáří nalezeného dřeva a dozvěděl se, že je staré 5000 až 6000 let a že se jedná o jedli bělokorou (Abies alba). Byl tedy tento strom oním biblickým stromem zvaným gofer (čili „pryskyřičný strom“), z jehož dřeva byla archa postavena? Zatím převládá přesvědčení, že šlo  o cypřiš, který je ke stavbě lodí velmi vhodný proto, že je odolný vůči vodě a hnilobě. V každém případě však okruhu tisíc kilometrů od Araratu však žádná jedle bělokorá neroste. Byla tedy archa postavena ve vzdálenosti větší než tisíc kilometrů od Araratu a potopou dopravena do nadmořské výšky téměř 5000 metrů?

Pátrání po arše na hoře Ararat pokračovalo v roce 1973, kdy  americká orbitální stanice Skylab pořídila několik snímků araratského masivu. Specialisté NASA na nich našli celkem zřetelné obrysy vraku lodi. Fotografie byly drženy v tajnosti. Spíše než kvůli arše ale  proto, že oblast Araratu turecká vláda postupně změnila na vojenskou zónu. Tím se také  pro turisty i badatele stala tato oblast nepřístupnou a bylo stále těžší a těžší získat od turecké vlády povolení k expedici do těchto míst.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Einstein a telepatie?

Nakonec se expedice staly záležitostí turecké armády, čímž dostala celá záležitost charakter státního tajemství. Z  mnoha fotografií, které armáda jistě pořídila, se na veřejnost dostala pouze jedna jediná a výsledky této vojenské expedice se nikdy nedostaly k odborné ani laické veřejnosti. Jediné, co bylo zveřejněno, bylo, že údajný vrak je dlouhý 136 metrů a 22 metrů široký. Je pokryt vrstvou lávy, a tím po tisíciletí chráněn před vlivy klimatu. To by naznačovalo, že Ararat byl za dob Noemových nebo později aktivním vulkánem, což je z geologického pohledu možné, i když sporné. Udané rozměry lodi se vcelku dobře shodují s těmi, které udává Bible. V ní se dočteme, že délka byla 300 loktů a šířka 50 loktů. Platí-li, že jeden biblický loket se rovná asi 52 centimetrům, pak tu shoda je. Není však vyloučeno, že oznámené rozměry byly záměrně přizpůsobeny, aby se s Noemovou archou shodovaly.

Stopy po katastrofálních záplavách jsou zřetelné na řadě míst starověkého světa. Panuje shoda, že do pověsti o Noemovi se vtělila jakási místní záplava starověkého Sumeru na Eufratu a Tigridu. Je tu ale i další možnost. Tou by mohl být následek protržení Bosporské a Dardanelské brány do Černého moře, někdy kolem roku 6400 př. n. l. Vzniklá vlna a vyrovnání hladin se Středozemním mořem mohla zaplavit řadu osad na černomořském pobřeží a dát dojem, že jde o katastrofu opravdu velkého rozsahu, neboť v očích postižených obyvatel zničila v podstatě celý tehdejší známý svět.

Je také známé, že v bouřích mají větší šanci na přežití ty lodě, které se vydají na volné moře, než ty, které zůstanou v přístavu, kde je vlnobití podstatně mohutnější. A loď, která by tehdy přežila tuto katastrofu právě proto, že se nacházela  na cestě mezi přístavy, mohla být tím původním impulsem k vytvoření legendy o Noemově arše.

-skm-

Obr. www.obohu.cz,   www.stejfree.sk, Amazon,


Štítky: , ,





You might also like