Smrtící chakram: Úžasný pozůstatek vyspělé a dávné rasy?

ARCHIV / 16. 10. 2015

Slyšeli jste někdy o kulaté indické zbrani ve tvaru disku, kterou cvičení bojovníci dokázali zabít nepřátele na vzdálenost i více než padesáti metrů? Pokud ne, tak vězte, že jde o jeden z  technických divů dávné asijské země, kterou proslavil například známý Tádž Mahal.

Dva opálené muže obkličuje skupina po zuby ozbrojených bodyguardů, kteří mají chránit svého pána – indického vládce. Když jsou dva vetřelci vzdáleni pouhých pět metrů od početného houfu ochránců, nečekaně vytahují z pod svých turbanů zvláštní kovové zbraně, vzdáleně připomínající současné frisbee a roztáčejí je na svých prstech. Než se služebníci šáha vzpamatují, již se tři z nich svíjejí na zemi. Zkušení bojovníci Sikhové opět slaví svůj krvavý triumf!

Ve službách Sikhů

Byli to právě Sikhové – elitní bojovníci ve službách Britského impéria a dalších „pánů“, kteří v minulých staletích proslavili pozoruhodnou zbraň ve tvaru dutého disku. Malé chakramy nosili nenápadně zastrčené v turbanech nebo ve svém oblečení, aby je v nestřežených chvílích mohli vytáhnout a vrhnout na své protivníky. Jejich nabroušené ostří pak dokázalo způsobit nepřátelům těžká zranění a smrt, a to až do vzdálenosti kolem 70 metrů! Jak je to možné?
Zdánlivě primitivní ocelové, mosazné, stříbrné nebo dokonce zlaté chakramy jsou totiž podobně jako bumerangy doslova divem dávných zbrojařů. Jejich dokonale aerodynamický tvar zbrani zajišťuje stabilní a rychlý let. Stejně jako moderní profil leteckého křídla totiž chakram disponuje náběžnou a odtokovou hranou, vydutým tvarem a schopností dokonalého obtékání vzduchu. To vše této prastaré smrtonosné hračce – jak s údivem zjistili moderní inženýři, zajišťuje účinný vztlak a pozoruhodné letecké vlastnosti.

Chakram proslavila Xena

Chakram, vržený zkušeným bojovníkem, dokáže na vzdálenost třiceti metrů dokonale rozpůlit slabou větev, nebo krční tepnu. Jeho exotické vlastnosti a drtivý zásah se – v poněkud přehnané formě, dostal i do některých amerických filmů a seriálů. Ocitl se například v rukou známé bojovné mužatky Xeny. Co je však na těchto discích nejzvláštnější jsou nejen jejich dokonalé aerodynamické vlastnosti, ale především doslova metuzalémské stáří. V Indii jsou totiž některými skupinami bojovníků a záškodníků využívány již několik tisíc let!

Zbraně dávných „bohů“

Jejich využití zmiňují nejenom staré kroniky, ale také slavné eposy Rámájana a Mahábhárata. V těchto bájných spisech, kde si staroindičtí bohové vyřizují své účty pomocí létajících strojů a neuvěřitelně vyspělých zbraní, je chakram připisován jednomu z nich – bohu Višnuovi. Zmínění nadlidští „bohové“ však mohli zcela klidně být spíše vyspělou – pozemskou, nebo mimozemskou rasou! Že je to pouze můj přehnaný dojem?
Jenže ve světle podivuhodných znalostí starých Indů, kteří dokázali jako první zřejmě vyrábět kompozitové materiály v podobě damascénské oceli, nebo neuvěřitelně trvanlivé kovové sloupy, nebo „roztavit“ mohutné kamenné hradby, nás nepřekvapí ani zmínky z dávných sanskrtsky psaných eposů, zmiňujících se například o bombě, která byla „Jasnější, než tisíc Sluncí.“ Jedná se snad o prastaré a neumělé vzpomínky na prastarou a vyspělou civilizaci, po které nám tu zůstali neuvěřitelné technické fragmenty a vzpomínky na ně?

Trhliny v dějepisných teoriích?

Představa toho, že tisíce let staré bumerangy, stejně jako chakramy jsou dílem velmi vynalézavých (ale jinak vcelku zaostalých) pravěkých lovců a zemědělců jsou přinejmenším vtipné. Vždyť kolik tisíců náhodných pokusů by bylo potřeba k tomu, aby naši předci přišli na jejich dokonale „vychytané“ tvary a jejich vyspělé letové vlastnosti?
Zdá se to stejně podivné, jako popisy různorodých strojů v několik tisíců roků starých knihách, obří geoglyfy na planině Nazca, nebo neuvěřitelně propracované stavby, které nám naši „primitivní“ předchůdci po sobě jen tak pro radost zanechali. Jak se zdá, něco s našimi dějinami není tak úplně v pořádku! Kolik vyspělých ras – se znalostmi minimálně blížícím se těm našim, před námi vlastně na Zemi existovalo?!

Autor: Petr Koutský
Fotografie: wikipedie.org


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit