Sloužil kopec Damil jako pohanská svatyně?

České záhady / Kryptozoologie / Mystéria / 14. 1. 2020

V naší zemi snad není nikdo, kdo by neznal bájný a legendami opředený Tetín, nacházející se ve Středočeském kraji nedaleko krásného města Berouna. Tetín je jistě místo s bohatou historií a tak není divu, že mnoho návštěvníků téměř bez povšimnutí mine vrch nacházející se nedaleko Tetína. Tento vrch s nadmořskou výškou 396 metrů se dnes jmenuje Damil a skrývá nejedno tajemství.

Lom na vrchu Damil

Známý amatérský archeolog 19. století Václav Krolmus spojoval název tohoto místa se svatou Ludmilou, zatímco Václav Hájek z Libočan nazýval tento vrch Pohled. Jinde se zmiňuje jakýsi vladyka Damil, který se nešťastně zamiloval do místní dívky. Jelikož se nemohli vzít, spáchali oba sebevraždu. Po něm také kopec dostal své dnešní jméno, Ve středověku sloužil vrch Damil jako strážní místo střežící blízký Tetín a v dobách ještě nedávných zde byl v provozu vápencový lom. I když na tomto místě nenajdeme žádné historické památky, citlivější jedinci zde okamžitě pocítí zvláštní energii.

Bájná bohyně koní Klimba

Umělecké ztvárnění podoby bohyně Epony

Místní pověsti svědčí o tom, že se jedná o místo spojené s dávnou pohanskou mytologií. Jedna z nich vypráví, že se na tomto pahorku nachází tzv. zlaté tele. To prý lze vyzvednout ze země pouze o Velikonocích. S jistotou můžeme říct, že zlaté tele je v křesťanském pojetí označení čehosi pohanského a že v naší zemi můžeme najít mnoho míst se stejnou legendou.

Další místní pověst je již přesnější. Ta vypráví, že na tomto místě stávala pohanská svatyně sloužící k uctívání bohyně Klimby. Její jméno je možná jakousi zkomoleninou jména pocházejícího ještě z keltských časů a pravděpodobně se jednalo o koňskou bohyni. Údajně se také její podoba částečně přenesla do jedné z masopustních masek. Určitě není náhoda, že v okolí se nachází známý Zlatý kůň nebo Kotýz spojený také s pohanskou bohyní Kotys, která je zobrazována nejčastěji jako jezdkyně na bílém koni. Bohyni Klimbu sem prý podle pověsti chodila uctívat jedna z dcer bájného knížete Kroka. Jiné prameny tvrdí, že na tento vrch docházela konat obřady samotná Teta. Dokonce některé legendy označují Damil také jako místo jejího posledního odpočinku.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Queen Mary: Bloudí nejstrašidelnější lodí světa desítky přízraků?

Trest smrti za ztrátu panenství

Nedávno se ke mně od jistého člověka dostala další pověst. Podle ní měly pohanské kněžky na tomto místě pěstovat léčivé byliny a toto místo bylo pro běžné smrtelníky nepřístupné a nedotknutelné. Za jeho znesvěcení hrozila i smrt. Všechny kněžky, které směly toto místo navštěvovat a bylinami léčit nemocné, zejména místní velmože, musely být panny. Kdyby některá z nich přestala být pannou, poznalo by se prý velmi jednoduše – lék od ní by byl neúčinný a nemocný se neuzdravil. Taková kněžka pak byla potrestána smrtí, pravděpodobně obětována bohům.

Obdobné tresty prokazatelně v pohanských dobách existovaly. Můžeme je dále najít například také u římských vestálek, které, ač měly velkou moc, nesměly porušit své panenství. V takovém případě byly rovněž potrestány smrtí.

Pozůstatky valu na vrchu Damil

Neznámý ještěr

Dnes již asi těžko zjistíme, jak dalece se tyto dávné pověsti zakládají na pravdě a nakolik jsou zkreslené. A to se o něm vypráví ještě i novodobé pověsti. Podle jedné z nich speleolog pátrající na úpatí kopce v Modrém lomu tam prý viděl jakéhosi velkého ještěra. Nejde přitom předpokládat, že by zkušený jeskyňář zvyklý na pobyt o samotě a ve tmě, trpěl bludy vyvolanými pobytem v prostředí, které je pro něj vlastně běžné. Zůstává tedy na místě nějaký energetický otisk z dávných časů?

Návštěvníky jako by někdo sledoval

Každopádně toto tajuplné místo stojí za návštěvu a tichou meditaci. Můj osobní pocit nebyl vůbec negativní, ale spíše jsem měl dojem, jako bych byl bedlivě sledován, i když se v blízkosti nikdo nenacházel. Nedávno sem bylo umístěno několik informačních cedulí a byla upravena i cesta, takže místo vyhlíželo, alespoň za mé poslední návštěvy, již i poněkud vlídněji a méně „strašidelně“. Přesto bychom se měli na takových místech chovat s úctou k našim předkům i duchovním bytostem, které taková místa možná dodnes obývají.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Ztracené město v korálové laguně

 

Petr Matura

Foto: autor, obr.: Journeying to the Goddess


Štítky: , , ,





You might also like