Silvestr a Nový rok – ohňostroje i konec světa. Ale proč?

Mystéria / Různé / 31. 12. 2019

 A proč vlastně za začátek nového roku považujeme 1. leden a v důsledku toho je 31. prosinec posledním dnem starého roku? Kupodivu za to mohou úředníci.

Římští konzulové

A to úředníci ve starém Římě. Když vezmeme dobu trvání jednoho roku jako doby, za kterou Země dokončí svůj oběh kolem Slunce, což trvá cca 365,25 dne, je úplně jedno, který z těchto dní bude označen jako ten první den nového roku. V antickém Římě se nový rok začínal počítat ode dne, kdy noví konzulové, nejvyšší civilní i vojenští správní úředníci, poprvé vstoupili do svého úřadu. Byli dva a byli římskými občany volení každoročně.

Jde vlastně o náhodu

Původně se tak dělo v březnu, ale roku 191 př. n. l. bylo vydáním tzv. Aciliova zákona toto datum v souvislosti s reformou kalendáře přesunuto na 1. leden. A že 1. leden připadá zrovna na ten den roku, který s sebou nenese žádnou, třeba astronomickou konotaci, je do značné míry dílem náhody odvozené od toho, jak byly v Římě jednotlivé měsíce „posazeny“ do průběhu astronomického roku.

Pochopitelně, bylo by logické, aby nový rok začínal např. v den zimního slunovratu nebo na jarní rovnodennost, ale takové „posazení“ kalendářních měsíců do průběhu astronomického roku bylo nad síly antického Říma a vlastně by ani nemělo žádný význam. Začátek nového římského roku byl prostě začátkem roku úředního a ostatní svátky ať se o sebe postarají samy.

Tato tradice byla nakonec tak silná, že přežila antický Řím a nakonec se s ní muselo smířit i křesťanství, přestože liturgicky nemělo původně k 1. lednu co přiřadit. A to že na něj připadá svátek Obřezání Páně (Circumcisio Domini) je spíše takové východisko z nouze ctnost. O to, že 1. Leden nakonec bude i začátkem nového roku, se oficiálně zasloužil svým rozhodnutím roku 1691 papež Inocenc XII.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Rozhovor: Přísloví a dogmata nám ničí životy!

Co nejvíc hluku

Ať už ale konec starého a začátek nového roku připadl na kterékoliv datum, stal se příležitostí k oslavám, jejichž nevázanost církev musela nutně kritizovat. * Silvestrovské a novoroční oslavy nejprve probíhaly soukromě v domácnostech, teprve v 19. století se Silvestr začal slavit mimo dům na večírcích a plesech. Od těch dob je nabídka různých silvestrovských akcí a pobytů je rok od roku bohatší a zajímavější.

Dnešní bouchání šampaňského, ohňostroje a další hlučné zábavy nejsou nic jiného, než pokračování tradičního plašení zlých mocností tmy, které o takovýchto význačných nocích, jako je i ta silvestrovská, s oblibou pořádají své rejdy. Naštěstí nesnášejí hluk a světlo, takže jejích plašení není zas až tak obtížným úkolem. Dříve bylo běžnou tradicí „vyrábění“ co možná největšího hřmotu pomocí pekáčů a hrnců, později přibyly i finančně náročnější ohňostroje, bez nichž se ale neobešly ani jiné oslavy a vždy byl vnímán jako něco mimořádně slavnostního a jako velmi výjimečná podívaná.

Tradice novoročních ohňostrojů je však v současné době oslabovaná s ohledem na domácí i volně žijící zvířata, která jej špatně snášejí, takže letos se pražský magistrát rozhodl ho nahradit světelnou show, tzv. videomappingem, promítaným na budovu Národního muzea. Co do efektu je to pochopitelně náhražka s původním ohňostrojem nesrovnatelná.

Papež Sylvestr II. očekával konec světa se vší vážností

Kdy přijde konec světa?

Určení začátku nového roku mělo ještě jeden důsledek. Bylo podle něj možné vypočítat rok, kdy dojde ke konci světa. A že předpovědí tohoto druhu už bylo:

  • První křesťanský konec světa se měl konat již pouhých devět let po nanebevzetí Ježíše Krista, tedy kolem roku 42 n. l., protože podle Apokalypsy (Zjevení sv. Jana) se měl tehdy Kristus vrátit na zemi.
  • Na rok 156 n. l. mylně předpověděl konec světa prorok Montanus, zakladatel sekty montanistů, a to na základě Božího zjevení, kterého se mu dostalo.
  • Konec světa nepřišel ani roku 666 n. l., tedy v roce Šelmy (Antikrista), jehož je právě toto číslo.
  • Opět podle Apokalypsy měl konec světa nastat roku 1000, kdy 1000 let po svém narození sestoupí z nebes Syn boží (Ježíš), což tehdy způsobilo masovou hysterii. O tom, že nastane konec světa, byl přesvědčen i tehdejší papež Silvestr II. a 31. 12. 999 dosloužil půlnoční mši zcela přesvědčen o tom, že je „poslední“.
  • Za další „nadějné“ datum byl považován 1033, kdy uběhlo tisíc let od ukřižování nanebevstoupení Krista, po nichž měl nastat den Posledního soudu
  • V letech 1335-1350 došlo k tak děsivé epidemii moru (černé smrti), že konec světa se na základě tohoto zlého znamení očekával do deseti let.
  • Kolem roku 1400 očekával brzký konec světa i Jan Hus a právě toto očekávání ho vedlo k jeho radikálnímu postoji. Předpokládal totiž, že se svými odpůrci brzy sejde u Posledního soudu. Hus a jeho stoupenci považovali za rozhodující znamení spálení spisů Johna Wicklifa v roce 1410, v čemž viděli jasný zásah Antikrista.
  • Rovněž podle tzv. Sibyliných proroctví se měla 1 400 let po narození Mesiáše objevit kometa, obvyklý to posel katastrof.
  • V roce 1995 se Číňané obávali rozsáhlých katastrof, protože na tento rok podle čínského kalendáře připadl osmý přestupný měsíc (15. 9. – 23. 10. ), nejnešťastnější období, jaké vůbec může v Číně nastat.
  • Ani roku 2012 se nevyplnila věštba „konce světa“ podle tzv. mayského kalendáře.
Mohlo by vás ještě zajímat:  Proč saháme lhářům na nos? Vše vysvětlí tzv. obrácený Pinocchiův efekt

Nyní tedy stojíme na prahu nového roku 2020. Ať je co možná tím nejlepším rokem pro nás všechny, plný zdraví, štěstí a splněných přání!

Jitka Lenková

Obr.: Designblts, petermansallusions.visitexeter. wikiwand

 

 

 


Štítky: ,





You might also like