Předpověděl súfijský mystik svou smrt? 

Duchovno, spiritualita / Různé / TOP články / 4. 9. 2019

Rúmí sice nejdříve působil jako univerzitní profesor a zároveň žil docela klidným životem mystika, učence a teologa. Ovšem jeho osudové setkání s potulným dervišem Šámsí Tabrízím změnilo celý jeho dosavadní život. Dokonce předpověděl den, kdy zemře.

Kdo byl vlastně Rúmí?

Perský mudrc a básník, vykladatel šaríi, teolog a představitel súfismu. Celým jménem Džalál-ud-dín Balchí Rúmí měl ve svém životě jediného průvodce – bezmeznou duchovní lásku. Narodil se 30. září 1207 v Balchu na severu dnešního Afghánistánu, který byl tehdy důležitým kulturním centrem středoasijské oblasti. Jeho rodina

mystik Rúmí

se po častém stěhování usadila v turecké Anatolii, v hlavním městě tehdejší seldžucké říše Konya, kde Rúmí nakonec opustil i své tělo. Mezitím však tento světec a jeden z největších perských básníků navštívil Bagdád, Damašek, Halep a další tehdy významná místa. Dodnes je považován za jednoho z nejslavnějších představitelů literatury, umění i filozofie po celém arabsko-muslimském světě.

Zažehnutí božské jiskry

Už jako čtyřletému chlapci Rúmímu požehnal velmi starý básník a mystik Faríd-ud-dín Attár z Nišápúru. V rysech Rúmího dětské tváře spatřil budoucí zažehnutí božského ohně v jeho srdci. Do svých dvaceti let se Džalál-ud-dín Balchí Rúmí s rodinou skoro neustále stěhoval. Žili v Bagdádu, Sýrii a posléze v Konyi. Až do svých osmatřiceti let působil jako učitel a teolog, než do jeho života vstoupil potulný derviš Šámsí z Tabrízí. Tento svérázný muž údajně Rúmímu vyházel veškeré knihy a přiměl ho pochopit, že skutečné poznání se nachází v srdci a duši každého člověka, ne v učených v knihách a neustálém přemítání. 

Z mudrce a teologa básníkem

Díky čilému a prudkému dervišovi se Rúmí zřekl svého dosavadního učení i života. Šámsí byl velice emotivní, zjevil se odnikud a dokázal povykovat i plakat, modlit se i láteřit současně, ale to vše znamenalo jen jedno – že bůh je všechno, já i ty a i vše kolem nás. Když se tito dva mužové potkali, Rúmí už byl na vysoké duchovní úrovni, přesto jejich setkání působilo jako blesk z čistého nebe. Po několik měsíců žili v odloučení od vnějšího světa, pak se Rúmí vrátil jako zcela vyměněný. Nepokračoval již více s filozofickými debatami, náboženskými přednáškami, ale začal psát obdivuhodné verše, jimiž oslavoval svou lásku k bohu.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Byl Homér keltský bard a Trója oppidum kdesi na severu? Překvapivé, ale možné

Rúmí a Šámsí ve vzájemném zrcadlení

Rúmí a Šámsí spolu trávili spoustu času a vzájemně si zrcadlili božskou podstatu, jejich duše splynuly v jednu. Jako dva oceány se do sebe vlévali a již je od sebe nikdo nemohl oddělit. Mystikova duše byla rozpálená a jeho nitro přetékalo něčím, o čem neměl do té doby ani potuchy. Rúmího žáci jim však jejich souznění záviděli a nakonec se proti Šámsí Tabrízímu spikli. Derviš město Konya opustil, ale kvůli Rúmího touze se opět vrátil. Pak byl pravděpodobně Rúmího studenty zavražděn. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Pro Rúmího to byla obrovská rána. Pocítil však, že se on sám stal Šámsí Tabrízím. Byl přesvědčen, že se jejich duše se i po smrti znovu spojily.

Rúmí tančícím dervišem

Rúmí se nejspíš naučil od Šámsí Tabrízího tanec dervišů a založil v Konye Řád tančících dervišů. Opravdu hluboko se do tohoto zvláštního vířivého tance ponořil až v okamžiku, kdy jednou na tržišti uslyšel i přes všemožný hluk zřetelný a rytmický zvuk kladívka ťukajícího do kovadlinky. V tu chvíli se dostal do mystického transu. Vlivem monotónního zvuku se nejprve pozvolna otáčel a kroužil, pak pocítil stav hluboké lásky a štěstí. Zjistil, že mu točivý pohyb přináší obrovské potěšení. V jeho nitru se náhle rozhostil naprostý klid, neboť splynul s Bohem. 

Rúmího „žebřík bytí“

Tento pojem podle Rúmího výkladu znamenal „výstup“ člověka po cestě k dokonalosti. V súfismu se fáze, kterými bytost na své vývojové cestě prochází, nazývají „zastaveními“, případně „stavy“. Reprezentují příčky domnělého žebříku, které postupně zdoláváme a stavem je něco, co přichází od Boha v podobě daru. Súfijští světci však své následovníky upozorňují na to, aby se nikdy nezastavovali a postupovali dále vpřed. Rúmí ostatně řekl: „Při Bohu, nezůstávej na žádné duchovní úrovni, které jsi dosáhl, ale žádej víc. Tak jako ten, kdo je stižen vodnatelností, není nikdy bez žízně.“

Co s duchovními dary?

Mohlo by vás ještě zajímat:  Nejzáhadnější místa ČR: Hřbitovní šifra, tajemné podzemí i děsivý přízrak!

Na mystické cestě se  mohou u člověka projevit různá nadpřirozená nadání, jako třeba schopnost léčení, jasnovidnost, jasnoslyšení, sklony k psychokinezi a podobně. Křesťanský mystik sv. Jan od Kříže před nimi varuje a radí, abychom na nich příliš neulpívali. Kdo si podle něj totiž těchto zvláštních darů cení přespříliš, čeká ho pýcha a následný pád. 

Předpověděl svou smrt

Když byl Džalál-ud-dín Rúmí krátký čas před svou smrtí dotázán, čeho ve svém životě dosáhl, řekl: „Nemohu říci nic jiného, než tato slova: Byl jsem spalován, pálen, hořel jsem boží láskou.“

Rúmí odešel na pravdu boží 17. prosince 1273 přesně tak, jak sám předpověděl. Rozloučení s ním se zúčastnily davy lidí bez ohledu na náboženské vyznání a národnost – Turkové, Arabové, Židé i Řekové. 

Je pochován v Konyi. Na náhrobním kameni stojí: „Po mé smrti nehledejte můj hrob na zemi. Můj hrob je v srdci moudrých mužů.“

Každý rok v den Rúmího smrti bývá zahájen v Konyi festival. Zpívají se extatické písně, hraje na flétny, bubínky a dervišové v hlubokém vytržení  víří a propojují se s Bohem.

Text: Iva Štědrá, zdroje: casopisdotek.cz, E. Meyerovitch: Rúmí a súfismus, ihned.cz, magazin.gnosis.cz, trtworld.com, rumi.net, Foto: wikimedia commons/Chyah, Pixabay


Štítky: , , ,





You might also like