Pražská Troja: Pochmurný dům s odhaleným zločinem

České záhady / Mystéria / Paranormální jevy / TOP články / 8. 3. 2019

Na tento zapomenutý a opuštěný objekt v pražské čtvrti Troja mne upozornil kamarád, který zná moji touhu poznávat záhadná a tajuplná místa.

I on byl k němu přiveden v podstatě náhodou, objevil ho při svých pravidelných toulkách. Okamžitě ho zaujal svojí zvláštně posmutnělou, tesknou, až tíživou energií. A tak, bez přílišného váhání, navíc, když viděl, že dům není ani oplocený, vypadá neobydleně, chátrá bez majitele již jistě dlouhá léta, vstoupil… Jako každý skutečný milovník urbexu dodržuje zásadu nic nepoškozovat ani neodnášet, jen prochází a fotografuje. Jelikož obvykle opuštěná místa navštěvuje sám, nezná tedy v tomto ohledu žádný strach. Tady byl ale náhle překvapen nečekaným, podivně stísněným dojmem ze smutné atmosféry domu. K pozitivnímu naladění nepřispěly ani zašpiněné části oděvů, odhozené staré boty, zašlé předměty osobní potřeby, zrezivělé nářadí ve sklepě a rozházené zbytky písemností v obytných částech domu. Můj přítel se tu cítil čím dál tím zachmuřeněji, depresivněji, zkrátka nepříjemně, a tak se rozhodl, že se o domě, jeho obyvatelích a historii bude snažit zjistit něco bližšího, což obvykle nikdy nemívá v úmyslu. Zdokumentoval tedy jedno pohozené, více než patnáct let staré vyúčtování za poskytování telekomunikačních služeb.

PÁTRÁNÍ NA VLASTNÍ PĚST

Na základě onoho dokladu později došel k hrůznému zjištění, že v domě se přibližně před šestnácti lety odehrála brutální vražda, kdy osamělý, starý pán, který tady bydlel, důvěřivě pozval do domu své vrahy. Ti ho před vraždou neváhali týrat, aby získali informace o případných cennostech, které však důchodce ani nevlastnil…  

Byla to násilná, velice bolestivá a pomalá smrt, která se nesmazatelně zapsala do energie místa – a neustále z něj vyzařuje. V domě určitě nepanuje klid už po mnoho let… V tomto směru se o existenci  podivných, neobvyklých, „nadpřirozených“ jevů a o výskytu zvláštních skutečností přesvědčil také můj pragmaticky založený přítel.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Knihovny palmových listů - je v nich ukryto proroctví?

 NEJSEM TADY SÁM! 

Během své druhé, důkladnější prohlídky, při pobytu v prvním poschodí, zcela jasně a zřetelně uslyšel z přízemních prostor hlasité lidské kroky. Po urychleném seběhnutí po schodech a důkladné prohlídce všech místností v celém přízemí a následně i sklepa ale tady neobjevil živou duši. Nikde nikdo, žádná stopa po jakékoli návštěvě. Dům přitom nelze rychle opustit, jelikož se z jedné strany  vypíná příkrá, zalesněná stráň  – a z té druhé se k východu dostanete poměrně komplikovaně a zdlouhavě, přes rozlehlou, zpustlou, stromy a keři hustě zarostlou bývalou zahradu. Případný návštěvník z masa a kostí by rovněž zcela jistě neunikl bedlivé pozornosti psího hlídače z pozemku sousedního stavení. Nemusím zdůrazňovat, že po tomto zážitku se můj jinak realisticky zaměřený kamarád velmi rychle odporoučel a rozhodně neplánuje třetí návštěvu…

NELÁKÁ ANI BEZDOMOVCE

Nejvíce zarážející je, že domu se až do dnešních dnů důsledně vyhýbají i místní bezdomovci, kteří mají polorozpadlou chatrč jen o pár set metrů dál. Jako by i oni v zapomenutém objektu cítili neklid místa, vepsané zlo a jeho negativní působení… Proč by jinak, výměnou za provizorní boudu, pohrdli pevným a viditelně opuštěným přístřeším?

ZKUŠENOST REDAKTORA 

Já jsem dům navštívil za krásného podzimního dne, který neevokoval chmurnou náladu – a především – nebyl jsem sám. Přesto jsme se všichni ze skupinky cítili stísněně a každý z nás postupně nabýval dojmu, že jsme zde „někým“ intenzivně sledováni. I když nás – jako záhadology – přirozeně prohlídka tajemně působícího objektu lákala, nechtěli jsme se zde zdržovat déle, než bylo nezbytně nutné v rámci základního průzkumu. Samozřejmě v našich pocitech mohla sehrát svou roli i skutečnost, že jsme už znali osud tohoto domu. Pro mě osobně se však jedná o místo, kam se už netoužím vracet, i když další výzkum, například měření EVP, by zde bylo určitě velmi zajímavé.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Střípky z mého minulého života

Nepřeji si však jakkoliv znevažovat památku člověka, který přímo tady před násilným odchodem z toho světa zažil tolik zlého. Zdá se, že dodnes nenašel  klidu a míru. Jsem o tom přesvědčen. Při každé vzpomínce na tento dům mě okamžitě zneklidní skličující a pochmurná atmosféra, kterou jsem tam zažil. A skutečně nemám v úmyslu na opuštěný dům upozorňovat senzacechtivé osoby, které by tu také nemuselo potkat nic dobrého. Snad možná, jedině, pokud by se našel někdo, který by toto místo dokázal očistit od negativní energie a případně odvedl nešťastnou, zapomenutou, opuštěnou duši, která zde podle mě dodnes bloudí a čeká na svou záchranu. 

Tento malý příspěvek jsem napsal mimo jiné i proto, abych upozornil na potřebu obezřetnosti při vstupu do neznámých a opuštěných objektů. Nikdy nevíme, co se kde odehrálo… A pokud už nás osud na takové místo zavede, vstupujme s pokorou a úctou, chovejme se zde citlivě, ohleduplně. Na škodu určitě nebude ani energetická očista těla, duše i mysli – nebo alespoň krátká modlitba k smířlivému oslovení a pozitivnímu naklonění případných duchů místa. Neboť skrytá tajemství a své duchy zřejmě nemívají jen na první pohled tajuplná místa, jakými jsou starobylé hrady a opuštěné hřbitovy…

 

 

Text a Foto: Petr Matura


Štítky: , , , ,





You might also like