Když se před mnoha lety Miroslav Dub poprvé setkal s termínem reflexní terapie, jistě neměl ani tušení, že o ní jednou sám napíše knihu a pojmenuje ji Vědomé zdraví. Co ho k tomu přivedlo?
Přestože tento mladý usměvavý muž momentálně žije i se svou rodinou na Bali, do naší země se stále rád vrací. A všem, kteří chtějí naslouchat, připomíná: Pokud vás něco trápí, máte možnost to změnit. Musíte se však rozhodnout, že to chcete udělat. Já vás mohu naučit samouzdravovací techniky, které mě osobně nesmírně pomohly. Naložte s nimi, jak uznáte za vhodné…“
Pane Miroslave, prozradíte mi, jak vznikla vaše kniha? Měl jste už za sebou nějakou terapeutickou praxi?
Je to poměrně kuriózní, protože na úplném začátku toho všeho byly mé letité zdravotní problémy. A snad právě proto, že mne lékaři sice dokázali „léčit,“ ale neuměli vyléčit a navrátit mi úplné zdraví, jsem začal aktivně hledat cestu, jak si pomoci sám. A když jsem se navzdory všem dřívějším (pro mě nepřijatelným) prognózám zcela uzdravil, vznikla tato kniha. Došlo mi totiž, že bych si své zkušenosti, které jsem získal, neměl nechávat jen pro sebe. Díky reflexní terapii jsem si vyléčil celoživotní ekzémy, alergie a v podstatě všechna svá dřívější zdravotní zatížení.
Vždy vás přitahovala alternativní medicína, nebo jste zkrátka neměl na výběr?
Na výběr má člověk vždycky. Buď se smíří s tím, že je nemocný a pasivně to přijme jako holý fakt, nebo zaktivizuje veškerou vnitřní sílu, kterou v sobě má a rozhodne se udělat všechno proto, aby jeho onemocnění definitivně zmizelo. Já si vybral druhou možnost. Ale vy jste se ptala, jestli jsem měl k alternativní medicíně blízko odjakživa. Řekl bych, že ano. Už od dětství mne fascinovaly záhady a nevysvětlitelné „věci mezi nebem a zemí.“ Přestože byl můj tatínek exaktní vědec, tajemno ho přitahovalo stejně jako mě. A od toho byl už jen malý krůček k alternativní medicíně, kterou jsem se začal později zabývat i profesionálně. Jako malý kluk jsem měl problémy s dýcháním, měl jsem velice časté alergie, záněty průdušek a zápaly plic. Později se u mě navíc vyvinulo silné astma. I když jsem bral léky, ale k ničemu to nevedlo. Sice se má nemoc nezhoršovala, ale k mému překvapení se ani výrazně nezlepšovala. Bylo to zkrátka stejné. Velice rychle jsem pochopil, že pokud budu chtít od života něco jiného, budu si muset pomoci jedině sám. A tak jsem se v dospělosti, (poté co jsem načetl hromadu knih o alternativní medicíně,) rozhodl své nemoci řešit po svém. Vyzkoušel jsem celou řadu léčitelských postupů, ale z těch všech možností jsem se doslova zamiloval jen do reflexní terapie.
Proč?
Protože právě ona mi dokázala navrátit plné zdraví a k mému překvapení se to stalo jen za několik měsíců každodenní péče o své nohy. Vyzkoušel jsem si tak na vlastní kůži, že když je člověk vytrvalý, dokáže úplně všechno. Na druhou stranu jsem ale časem dospěl k poznání, že neexistuje jediná univerzální léčba, která pomůže vždy a všem. Proto nemohu a ani nechci tvrdit, že reflexní terapie zaručuje každému nemocnému stoprocentní uzdravení. To ani náhodou. Můžete ji ale vyzkoušet a po nějaké době zhodnotit, zda právě vám vám pomohla nebo ne.
Jak byste reflexní terapii přiblížil čtenářům, kteří o ní možná ještě nikdy neslyšeli?
Pro zjednodušení toho, co reflexní terapie je, mohu říci následující: Všichni máme na rukou, chodidlech a například i na obličeji místa, tzv. reflexní plošky, jejichž masáží můžeme pozitivně ovlivnit různé procesy v našem těle. A zároveň, že všechny naše zdravotní problémy se na tyto místa „zapisují.“ Záměrnou masáží a promačkáváním určitých bodů tak můžeme pozitivně ovlivňovat nejen své zdraví, ale i psychiku. Je to tradiční celosvětová metoda sebeuzdravování, která funguje už tisíce let. Nikdo přesně neví, jak dlouho ji lidstvo zná a používá. Ale po celém světě se můžeme setkat s prastarými důkazy o tom, že našim předkům nebyla úplně neznámá. Existuje například egyptská malba, na které sedí dva lidé naproti sobě a vzájemně si masírují chodidla.
Co byste mi tedy doporučil, pokud mne trápí nějaký zdravotní problém?
Zkuste masírovat určitá místa na poskách nohou a nejlépe tento postup ještě doplňte tím, že budete více dbát na svou psychiku a stravování. V našem těle totiž všechno souvisí se vším, a proto si myslím, že pokud se rozhodnete věnovat svou pozornost sebeuzdravování, je dobré se zaměřit na více oblastí. Nikdy nesázejte jen na jednu kartu. Právě zmíněná psychika je totiž podle mě alfou a omegou každého úspěchu i neúspěchu. Nazákladě své dlouholeté praxe už dnes mohu s čistým svědomím říci, že pokud člověk dokáže věnovat plnou pozornost svému zdraví alespoň deset minut denně, může si výrazně zkvalitnit život. Metoda samouzdravení, kterou svým čtenářům předkládám já, spočívá v jednoduchosti. To je její velká přednost. Doporučuji pouze to, co mě osobně a lidem, kteří se na mě obrátili, nejvíce fungovalo…
Celé znění rozhovoru s Miroslavem Dubem najdete v tištěném vydání Záhad života 09/2019. K dostání na www.zahadyshop.cz
hlavní foto:Pixabay
Štítky: alternativní medicína, rozhovor, z časopisu, zdraví
Sdílet na Facebooku
