Jak jsme vyvolávali duchy

Duchovno, spiritualita / Paranormální jevy / 24. 4. 2019

Na facebooku ZÁHADY ŽIVOTA se s námi spojila čtenářka Berenika Sýkorová z malé vesničky nedaleko Hradce Králové, která se nám svěřila, že má také určité zkušenosti s paranormálními jevy. Slovo dalo slovo a z našeho povídání vznikl tento rozhovor…

Paní Berenika: Měla jsem v dětství docela zvláštní kamarády. Vzpomínám si na dívčinu z Prahy, která nám barvitě líčila, jak jezdí na seance, kde vyvolávají duchy. A samozřejmě jsme to s ní chtěli vyzkoušet také. Neměli jsme ani tušení, že by to mohlo být nebezpečné, brali jsme to spíš jako nevinnou zábavu. Přesně o půlnoci jsme v domě mých prarodičů zapálili svíčku, sedli si do kruhu nad tabulkou s písmeny a začali vyvolávat. Vzpomínám si, že se tehdy spustila obrovská bouřka a když jsme volali duchovo jméno, otevřelo se okno dokořán. Byla to taková rána, že za námi přiběhl děda, aby se ujistil, že jsme v pořádku. Když nás s kamarádkami uviděl v pyžamech sedět nad svíčkou a spiritistickou tabukou, bílé jako stěny, spráskl ruce, zakroutil hlavou a odešel. My ale pokračovaly dál, ptali jsme se ducha na různé otázky a on nám odpovídal. 

Co jste chtěly vědět?

To si pamatuji úplně přesně, i když je to už hezká řádka let. Ptaly jsme se na osud jedné z nás, jestli se vdá, za koho a kolik bude mít dětí. A duch nám přes tabulku s písmeny prozradil, že bude mít děti dvě a napsal: „chudá.“ Překvapilo nás to, a trošku jsme si jí pak dobíraly, že nemá úplně dobré finanční vyhlídky do budoucna. Že to tehdy nebyla jen nevinná dětská hra, mi došlo až po mnoha letech, když jsem potkala jednu ze svých dávných kamarádek. Řekla mi: „Pamatuješ, jak jsme tenkrát vyvolávaly duchy? Představ si, že se Jiřka vdala a teď se jmenuje Chudá!“

Mohlo by vás ještě zajímat:  Vaše příběhy: Onix, můj nádherný jednorožec

To vás asi muselo překvapit. 

Přišlo mi to až neuvěřitelné. Navíc se vyplnila i věštba, že bude mít dvě děti. 

Neměly jste z vyvolávání strach? Spiritistické seance mohou být ze spirituálního hlediska velice nebezpečné. 

Když se rozletělo okno v bouřce, tak ano. Měly jsme strach, protože to bylo děsivé. Ale jinak ne. Kamarádka, která měla bohaté zkušenosti z jiných seancí, nás totiž uklidňovala, že se takové věci dějí zcela běžně. Je to prý znamení, že duch přišel mezi nás a žádá si pozornost. Teď už vím, že jsme si tenkrát zahrávaly s ohněm.

 

Celé znění rozhovoru najdete v čísle 4/2019.

Lze objednat i zpětně na www.zahadyshop.cz

 

 

 


Štítky: , , , , ,





You might also like