Obraz, kterému bije srdce. Již téměř 500 let

Ezoterika / Nadpřirozené jevy / Světové záhady / 30. 7. 2020

Zázraky jsou výjimky z pravidel, které si Bůh ponechal, aby mohl občas projevit svou milost… Co nás ale dokáže přesvědčit, že uvěříme pohledu na něco nadpřirozeného? Že vidíme něco, co jiný nevidí? Že slyšíme to, co jiní nemohli slyšet? Že právě nám je předáno to, co právě my máme předat světu. Jak ale vysvětlíme to, co se běžným způsobem ani vědou vysvětlit nedá? Jako třeba v tomto případě. Došlo k němu v Mexiku v Guadeloupe v roce 1531…

Zjevení Panny Marie Guadalupské

Tehdy, 9. prosince 1531, se Juanovi Diegovi, původním jménem Cuauhtlatohuac, jednomu z prvních pokřtěných Aztéků, na kopci Tepeyac, zjevila Panna Maria. Paní okouzlující krásy. Její oděv svítil jako slunce a paprsky, které z ní vycházely, prosvěcovaly skály a okolí. Mladá žena mu s úsměvem řekla:  ,,Já jsem Neposkvrněná Panna Maria, Matka pravého Boha, přes kterého vše žije, Pána všech věcí, Pána nebe a země!“

Důkaz díky růžím

Jak ale o tom, co Diego viděl a slyšel, přesvědčit ostatní? Ti uvěřili až poté, co Diego, na žádost biskupa, který potřeboval důkaz, snesl z kopce dolů ve svém kusu oděvu sloužícím jako zástěra či plášť, zvaném tilma,  červené kastilské růže. Na kopci nerostly nikdy před tím téměř žádné rostliny, pouze sem tam tráva, a ještě ke všemu byl prosinec, který je i v Mexiku chladný. Přítomný biskup neměl jinou možnost než uznat, že Diegovi se skutečně zjevila Panna Maria.

Růžemi to ale neskončilo, protože pod nimi se na Diegově tilmě zjevil obraz mladé, hezké dívky. Měla oblečené šaty červené barvy a na nich modrozelený plášť, posetý hvězdami.

Léčivý pramen

Na kopci Tepeyac tedy postavili malou kapli, kam ve slavnostním procesí přenesli vzniklý obraz. Zpráva o vzniku obrazu byla napsána v indiánské řeči nahualt, latinským písmem a později, v r. 1649, ji zveřejnili v originále i ve španělském překladu, díky bakaláři Luisi de La Vega. Na místě, kde Panna Maria řekla Diegovi, aby si nasbíral růže, vytryskl pramen léčivé vody, která uzdravuje po vypití nebo koupeli. A ještě i dnes je tato voda čistá a hojná.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Hotový zázrak. Cutomu Jamaguči jako jediný přežil Hirošimu i Nagasaki

Zázračný obraz chrání i sám sebe

Tilma z agáve a na ní zázrakem vzniklý obraz Panny Marie

Prvních sto let byl obraz ,,Paní z Guadalupe“ vystaven na hoře jen tak, bez ochrany proti škodlivým vlivům počasí i dotyky rtů, růženců a pamětních předmětů. Podivuhodné bylo, že se obraz nerozpadl, přestože běžná tilma má životnost nanejvýš 20 let. A také obraz sám nijak nevybledl, své barvy si zachoval. Komise sestavená z malířů potvrdila, že je nemožné, aby něco tak dokonalého na tak hrubý materiál namaloval jakýkoliv člověk.

V roce 1921 jakýsi terorista položil na oltář bombu, ukrytou v květinách. Výbuch zničil jiný obraz a částečně také oltář, rozbil všechna okna, ale posvátný obraz zůstal zcela neporušený. V roce 1971 technici čistili stříbrný rám, do kterého je obraz vložen. Nešťastně se jim převrhla lahvička s kyselinou dusičnou a pár kapek potřísnilo obraz, ale přesto se malba nerozleptala. Zůstaly pouze stopy, jakoby od vody, které po krátkém čase zmizely

Co na to věda?
V nedávné době byl obraz podroben důkladnému vědeckému výzkumu odborníků. Stačí uvést např. nositele Nobelovy ceny za chemii, Richarda Khuna, který zkoumal vzorek malby, nebo členy vědecké skupiny laboratoří NASA, Dr. Callahana a prof. Juda B. Smithe, kteří zkoumali obraz fotograficky i prosvícením různými paprsky. Výsledky lze podle článku prof. Torcusta Luce de Tena, člena Královské španělské akademie věd, shrnout asi takto:

,,Podkladem je látka utkaná z původních vláken agáve, bez jakéhokoliv preparování. Zachovalost látky a barev na ní, po tak dlouhé době a v tak dobrém stavu, je nevysvětlitelné. Na látce nebyly po prosvícení zjištěny žádné předběžné skicy, jak si je na plátno před malbou dělají i slavní malíři. Obraz byl zhotoven na čisto hned napoprvé a bez jakýchkoliv oprav. Nelze na něm ale zjistit ani žádné tahy štětcem! Použitá technika kladení barev je v dějinách malířství neznámá a nedá se napodobit. Ani původ barev se nedá zjistit. Na obraze není barviv rostlinného, ​​živočišného ani nerostného původu.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Jihoamerické zázraky – skutečnost, nebo jen iluze?

Věrný obraz hvězdné oblohy nad Mexikem

Hvězdy na plášti Panny Marie zobrazují souhvězdí, jak jsou vidět za jasných nocí nad Mexikem.“

Nákres souhvězdí rozpoznaných na plášti

Američan Coley Taylor k tomu uvádí: ,,Když se obraz člověk dívá zblízka, nejsou ty hvězdy skoro vidět, avšak při pohledu zdaleka začínají zářit. Při pozorování zblízka má oděv zelenomodrou barvu, z větší vzdálenosti je tmavomodrý. Růžová barva šatů, pozorovaná zblízka, je nevýrazná, zdaleka sytě růžová. Když se na obraz díváme zblízka, má normální velikost. Když se od obrazu vzdalujeme, obraz se opticky zvětšuje.“

Něco jako fotografie?
Nejvíce však zaujme jiná záhada. Když oční specialista de Tria Lauoignet prozkoumal silným oftalmoskopem oko portrétu, zjistil, že se na něm objevuje obraz postavy člověka. To pro něj bylo popudem nechat prozkoumat duhovku oka pomocí nejmodernější techniky, která se používá při studiu fotografií pořízených z umělých družic. Tento výzkum realizoval ing. Tonsmann a při digitalizaci obrazu jej rozdělil na plošky po jednom milimetru čtverečním a ty pak zkoumal při 2500 násobném zvětšení. To znamená, že na milimetru čtverečním mohl sledovat 2500 světelných bodů. A zjistil, že v zorničce Panny Marie tak lze vidět sedícího Indiána s dlouhými vlasy, což je zřejmě Juan Diego zachycený ve chvíli, kdy otevírá svou tilmu, ve které přináší červené růže darované mu Pannou Marií. Vedle něj sedí starší, holohlavý člověk s bílou bradou a baskickými rysy a z oka mu padá slza. V této postavě mnozí identifikovali španělského biskupa. Vedle něj je vidět mladšího muže, patrně Juan Gonzales, biskupův tlumočník a sekretář. Dále tam lze vidět i černošku s kudrnatými vlasy, muže, ženu, děti. Celkem lze rozpoznat asi 12 postav, které se do dálky jakoby zmenšují.

Co vidíme v oku?

Laboratorním zkoumáním vyobrazeného Mariina pravého oka se ukázalo, že je zachyceno přesně jako oko živého člověka. Popsaný výjev lze v oku spatřit celkem třikrát. Vlevo od předního obrazu zrcadlícího se v moku přední oční komory lze pozorovat druhý obraz ve sklivci, který odpovídá tomu prvnímu a je s ním rovnoběžný. Pod světlem oftalmoskopu se potom rozzáří třetí obraz, který se tvoří v oční čočce a je proto obrácený.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Podivuhodné cesty genů aneb zrádný francouzský polibek

Dr. Lavoignet také zjistil, že když světlo oftalmoskopu dopadne na zřítelnici oka Panny Marie, zornička se v difuzním světle rozsvítí a vzbudí dojem dutého prostoru, vnitřku oka. Něco takového nelze normálně na rovné, a zvláště neprůhledné, ploše vůbec docílit. Dr. Javier Torroella Bueno dále objevil, že obrysy bradatého muže se zrcadlí nejen na levé (nosní) straně pravého oka, ale také na levé (spánkové) straně levého oka. Rozměry těchto obrazů se řídí optickými zákony a přesně odpovídají zakřivení rohovky.

Detail očí

Dr. Wahilig k tomu říká: ,,Rohovka působí jako konvexní zrcadlo, s poloměrem zakřivení 7,5 mm. Doposud se nikdy nepodařilo vytvořit tak přesnou reprodukci nějakého obrazu, ani štětcem, ani kamerou. Podle úsudku odborníků je tato miniaturní malba v zorničce zcela nevysvětlitelná.“ A srovnatelná snad jen s vyobrazením Ježíše na tzv. Turínském plátně, jehož vznik a způsob provedení je také záhadou.

Hudební záznam a matematika jako šifra?

A tím ještě záhady tohoto obrazu nekončí. Paprsky obklopující postavu lze dešifrovat jako notový záznam, a když víme, že hudba a tóny se dají vyjádřit i matematicky, možná jde i o nějaké matematické poselství, které ještě čeká na své další objevení.

Mexický jasmín a tlukot živého srdce

Rovněž kousek pod pasem postavy je jako vzor na šatech zobrazen jeden květ, který jinde na tilmě nevyskytuje. Jde o aztécký posvátný květ zvaný „nahui ollin“ čili mexický jasmín (botanicky Philadelphus mexicanus – pustoryl mexický). Co ale pohledává tento indiánský květ na šatech Panny Marie?

 

Detail vzoru na látce v podobě kvítku pustorylu mexického

 

A k tomu všemu se ještě obraz ženy na tilmě se také chová skoro jako živý. Zachovává si stálou tělesnou teplotu, s hodnotou 37 stupňů Celsia, a když se přiloží fonendoskop k oblasti srdce, je slyšet jeho tlukot. V oblasti břicha vnímáme dosud nenarozené dítě, tedy Ježíše Krista.Čím nás tato pozoruhodná relikvie ještě překvapí?

Gabriela Slováková

Mexický jasmín čili nahui ollin (botanicky Philadelphus mexicanus – pustoryl mexický)

Překlad: Karel Dudek

Obr.: wikipedia, www.abbey-roads.blogspot.com, www.morenita.mx, PxHere, www.catholictradition.org, facebook

 

 

 

 


Štítky: , , , , , ,





You might also like