Nové objevy v „arménském Stonehenge“ přinesly jen a jen další hádanky

Různé / Světové záhady / 7. 5. 2019

Odlehlá, o to však mimořádnější starověká archeologická památka se nachází na členité a skalnaté strmé plošině jihovýchodní Arménie, u města Sisian. Oficiálně se dnes jmenuje Obzervatoř Karahunj, ale také známá jako Zorats Karer. O co tedy jde?

V první řadě se jedná o stavbu sestávající z 223 čedičových kamenů o velikosti od 0,5 až do 3 metrů a hmotnosti až 10 tun, které sem byly dopraveny z místa, vzdáleného několik kilometrů. Kameny jsou sestaveny tak, že tvoří centrální kamenný kruh s několika dlouhými rameny kamenných řad vybíhajícími na sever a na jih. Osmdesát kamenů má na svém vrcholu podivné kruhové otvory. Mezi kameny se nacházejí i mohyly. Ta ve středu kruhu je pokryta kameny a obklopena kruhem vztyčených megalitů. Vpravo se táhne řada menhirů, které ve skutečnosti tvoří vrcholek zdi zapuštěné či zasypané několik metrů hluboko do země. Je však možné, že měly spíše jen funkci rituální než praktickou. Jižní křídlo kamenů vede až do vzdálenosti 70 metrů, severní řada sahá až do vzdálenosti 135 metrů. Na konci se tato řada rozdvojuje a rozbíhá se do stran dvěma řadami o 50 kamenech.

Otvory o průměru 4-5 cm, asi 15-20 cm pod vrcholem kamenů zkoumali ruští a arménští vědců z hlediska archeoastronomie. Dávná kultura podle nich patrně používala otvory v kamenech zaměřování a označení některých specifických nebeských jevů. Několik otvorů v kamenech lze opravdu srovnat do jedné linie za sebou. V akademické sféře však není tento závěr obecně přijímaný a mnoho předních archeologů ho odmítá s tím, že otvory měly praktičtější účel – sloužily k snadnější manipulaci s kameny. Přesto po roce 2000 arménské Národní shromáždění rozhodlo nazvat tuto památku „Observatoř Karahunj“.

Není pochyb o tom, že pro nás zatím nepochopitelná a obtížně datovatelná památka vyžaduje další výzkum. Nejstarší odhady stáří památky původně spadaly až do období 5500 př. n. l. Po roce 2000 datovali badatelé z univerzity v Mnichově kamenné útvary s nekropolí do doby bronzové, tedy do období 1800 př. n. l., s tím, že obranná zeď byla složitě včleněna do stavby o 1500 let později.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Mayskou civilizaci zničilo dvousetleté sucho. Hrozí i nám?

Ke konci léta roku 2018 probíhaly na místě vykopávky, vedené prof. Ashot Piliposjanem z Institutu archeologie a etnografie v Jerevanu. Objevil řadu obrovských komor se vstupy orientovanými na západ a v přední části lokality stopy po kruhových branách o průměru asi dvacet metrů, které považuje jakési rituální nádvoří.

 

Vykopávky na této záhadné lokalitě budou pokračovat i v následujících letech a zřejmě se tu můžeme dočkat ještě mnoha dalších překvapení. Zatím však není k dispozici ani její jednoduchý nákres…

-skm-

Foto: TravelLocal, Wikimedia Commons, archiv autora


Štítky: , ,





You might also like